4 C 89/2025-41 — Okresní soud v Chrudimi

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalovaném zaplacení žalované částky. V žalobě uvedl, že žalobce uzavřel se žalovaným dne 25.7.2024 smlouvu o úvěru prostřednictvím internetu, na jejím základě poskytl žalovanému úvěr ve výši 10.000,-- Kč se splatností 24 měsíců. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím webové stránky žalobce. Úvěr byl poskytnut na bankovní účet žalovaného. Tuto částku žalovaný do dne splatnosti nevrátil, ocitl se tedy v prodlení, zůstal dlužen částku 15.121,-- Kč, která se skládá z nevrácené jistiny, poplatků a smluvní pokuty, a dále žalobce požaduje zákonný úrok z prodlení.2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, následně byl zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného.3. Soud následně vyzval žalobce, aby doplnil svá tvrzení k tomu, jak konkrétně ověřil úvěruschopnost žalovaného. Žalobce na výzvu reagoval podáním, v němž uvedl, že vycházel z příjmu, který žalobce uvedl v žádosti – 29.000,-- Kč, jako výdaje posuzoval životní minimum žalovaného 4.860,-- Kč, splátky jiným společnostem 9.432,-- Kč a ze splátky schváleného úvěru od žalobce ve výši 1.094,-- Kč. Mimoto hodnotil žalobce příjmy a výdaje domácnosti žalovaného – zde opět vycházel z příjmu 29.000,-- Kč a výdajů 8.741,-- Kč za bydlení, splátek jiným společnostem 9.432,-- Kč, splátky uvedené žalovaným 5.000,-- Kč a splátky úvěru od žalobce 1.094,-- Kč. Na základě výše uvedeného žalobce dospěl k závěru, že žalovaný je schopen úvěr splatit.4. Provedeným dokazováním soud zjistil, že mezi účastníky byla uzavřena výše uvedená smlouva o úvěru. Žalobce prokázal, že žalovanému vyplatil částku 10.000,-- Kč.5. Soud má za to, že žalobce neprokázal řádné ověření úvěruschopnosti žalovaného, Smlouvu o úvěru tak soud považuje za neplatné právní jednání podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Nárok žalobce soud kvalifikuje jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle § 2993 a násl. občanského zákoníku. Žalobce vyplatil žalovanému částku 10.000,-- Kč, nebylo prokázáno, že by žalovaný cokoli zaplatil, žalobce tak má nárok na vrácení této částky včetně úroku z prodlení. V této části bylo žalobě vyhověno, ve zbylé části byla zamítnuta.6. Pokud jde o posouzení úvěruschopnosti, soud k tomu uvádí následující. Žalobce vycházel z příjmu žalovaného ve výši 29.000,-- Kč, tento příjem však nebyl ničím doložen. Nestačí sama o sobě skutečnost, že takový příjem uvede žadatel o úvěr v žádosti. Žalobce je povinen si tento klíčový údaj z hlediska posouzení úvěruschopnosti ověřit, tj. trvat na tom, aby jej žadatel o úvěr doložil (výplatní páskou, výpisem z účtu, potvrzením zaměstnavatele apod.). To by nemělo představovat zásadní problém. V případě, že jej žadatel o úvěr nedoloží, pak není možné úvěr poskytnout. V souzené věci se žalobce spolehl pouze na údaje uváděné žalovaným, fakticky žádné ověření neprovedl. Přitom právě výše příjmů je pro posouzení schopnosti dlužníka splácet úvěr stěžejní, od ní se odvíjí veškeré další posuzování. Žalobce žádný doklad o výši příjmů žalovaného nepředložil, soudu tak nezbývá konstatovat, že žalobce neprovedl posouzení úvěruschopnosti podle § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru řádně, s patřičnou odbornou péčí. Důsledky takového jednání jsou vysvětleny výše.7. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř., žalobce měl větší úspěch ve věci, má proto právo na náhradu nákladů řízení v míře, která odpovídá rozdílu mezi mírou jeho procesního úspěchu a neúspěchu. Žalobce měl úspěch z 66 %, má proto právo na náhradu nákladů řízení z 32 % . Náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800,-- Kč, odměny advokáta za tři úkony právní služby – příprava a převzetí věci, předžalobní výzva, podání žaloby (za její součást považuje soud i vyjádření ohledně úvěruschopnosti) podle § 14b vyhl. 177/1996 Sb. 3 x 400,-- Kč, 3 x 100,-- Kč režijní paušál, navýšení o 21 % DPH v částce 315,-- Kč, celkem náklady řízení činí 2.615,-- Kč. Žalobce má nárok na 32 % těchto nákladů, tj. na částku 837,-- Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. bylo žalovanému uloženo náhradu nákladů řízení zaplatit k rukám zástupce žalobce.8. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o.s.ř.