21 C 213/2020-17 — Okresní soud v Chomutově

Žalobkyně se svou žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí částku 2 000 Kč z titulu neuhrazené smluvní pokuty sjednané mezi účastníky pro případ nevrácení zařízení – [anonymizováno] ve lhůtě 14 dnů od ukončení Smlouvy o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [číslo] ze dne [datum], která byla uzavřena mezi [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“) a žalovanou. Žalobkyně a její právní zástupkyně se k jednání soudu omluvily, a protože včas z důležitého důvodu nepožádaly o odročení, postupoval soud v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. a věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti; vycházeje při tom z obsahu spisu a z provedených důkazů. Žalovaná se se žalobou nesouhlasila s tím, že sice uzavřela předmětnou smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací, avšak Všeobecné podmínky nikdy neviděla, nebyly jí předloženy, předmětné zařízení vrátila. Vzhledem k tomu, že dle ustanovení § 202 odst. 2 o.s.ř. není přípustné podat proti tomuto rozsudku odvolání, obsahuje tento rozsudek pouze zjednodušené odůvodnění ve smyslu § 157 odst. 4 o.s.ř. Soud v této věci učinil následující skutková zjištění: Ze smlouvy o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu, v níž se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytovat žalované objednané služby elektronických komunikací a žalovaná se zavázala za tyto služby platit žalobkyni poplatky. Žalovaná byla seznámena s Ceníkem poskytovatele a se Všeobecnými podmínkami pro poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací. Ze zakázkového listu ze dne 18.5.2016 plyne, že žalovaná převzala doplňkové zařízení, a to [anonymizováno 5 slov]. Ze Všeobecných podmínek poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [právnická osoba], účinných od 15.1.2016 plyne, že smlouva se uzavírá na dobu neurčitou (čl. 2 [číslo]). Smlouvu je možné ukončit také písemným odstoupením, ale pouze z uvedených důvodů (čl. 2 [číslo]). UPC může odstoupit od smlouvy nebo jednotlivé služby, pokud žalovaný neuhradí v průběhu trvání smlouvy jakékoliv 3 vyúčtování a žalobkyně na tuto skutečnost upozornila (čl. 2 [číslo] (a)). Ke komunikaci bude žalobkyně přednostně využívat žalovaným sdělenou adresu elektronické pošty. Žalovaný rovněž může využít adresu elektronické pošty, kterou požil při předchozí komunikací z žalobkyní. Dále žalobkyně bude ke komunikaci s žalovaným využívat žalovaným sdělenou kontaktní adresu a telefon, jinak adresu místa instalace služby. Pokud nastane změna v kontaktních údajích žalovaného a žalovaný to žalobkyni nesdělí, bude mu dále žalobkyně zasílat sdělení na původní kontakty. Takto zaslaná sdělení bude žalobkyně považovat za doručená (čl. 2 [číslo]). Pokud se některá z informací vyplněných ve smlouvě změní, je nutné, abyste tuto změnu písemně oznámili klientskému centru žalobkyně co nejdříve, nejpozději do 7 dnů od změny. To se týká také kontaktní adresy, na kterou žalobkyně zasílá veškeré písemnosti a e-mailové adresy (čl. 2 [číslo]). Pokud se žalovaná rozhodne a přijímací zařízení si pronajme, platí za pronájem pravidelné měsíční poplatky ve výši určené v Ceníku. Vyúčtování a úhrada poplatků za pronájem přijímacího zařízení probíhá stejným způsobem jako u vyúčtování služeb (čl. 7 [číslo]). Do 14 dnů po ukončení smlouvy je nutné vrátit pronajaté zařízení, a to buď osobně na kontaktních místech nebo jeho zasláním na adresu distribučního skladu (čl. 7 [číslo]). Pokud pronajaté zařízená nebude vráceno včas a v pořádku, může být předchůdkyní žalobkyně účtována smluvní pokuta dle ceníku (čl. 7 [číslo]). Smlouva se řídí českým právním řádem, a to především zákonem č. 89/2012 Sb., občanským zákoníkem a zákonem č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikací (čl. 7). Z Ceníku služeb platného od 18.4.2016 plyne, že smluvní pokuta za zařízení činí 2 000 Kč. Z odstoupení od smlouvy ze dne 8.11.2016 plyne, že žalobkyně ke dni 20.11.2016 odstoupila od smlouvy pro neuhrazení vyúčtování služeb a vyzvala žalovanou k úhradě dluhu ve výši 3 851,44 Kč. Zároveň vyzvala žalovanou k vrácení pronajatého zařízení do 4.12.2016. Z výzvy k úhradě ze dne 12.12.2016 bylo zjištěno, že žalovaná byla vyzvána k úhradě dluhu za poskytnuté služby ve výši 3 851,44 Kč. Ze smlouvy o postoupení souboru pohledávek ze dne 31.1.2019 včetně |přílohy [číslo] – Seznamu pohledávek bylo zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně postoupila předmětnou pohledávku za žalovanou na žalobkyni. Z Oznámení ze dne 18.3.2019 plyne, že předchůdkyně žalobkyně oznámila žalované postoupené pohledávky na žalobkyni. Z předexekuční výzvy ze dne 18.3.2019 plyne, že právní zástupkyně žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu 2 586,41 Kč. Z předžalobní upomínky ze dne 1.6.2020 plyne, že právní zástupkyně žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu. Tato upomínka byla předána k poštovní přepravě dne 1.6.2020, jak plyne z podacího archu. Po provedeném řízení a dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. Soud má za prokázané, že předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovanou dne 15.5.2016 Smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [číslo]. Žalovaná byla seznámena se Všeobecnými podmínky poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací, což stvrdila svým podpisem smlouvy. Na základě Smlouvy žalobkyně poskytovala žalované objednané služby elektronických komunikací, a za tím účelem jí rovněž dočasně dne 18.5.2016 poskytla doplňkové zařízení – [anonymizováno] specifikovaný výše tohoto odůvodnění rozsudku. Žalovaná se zavázala v souladu s čl. 7 [číslo]. Všeobecných podmínek vrátit pronajaté zařízení nejpozději do 14 dnů od data ukončení smlouvy. Dopisem ze dne 8.11.2016, který byl žalované doručen, jak plyne z jejího tvrzení u jednání soudu dne 1.12.2020, předchůdkyně žalobkyně odstoupila ke dni [číslo] od smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací. Žalovaná tak měla vrátit předmětné zařízení do 4.12.2016. Vzhledem k tomu, že žalovaná do tohoto data doplňkové zařízení nevrátila, požaduje po ní žalobkyně smluvní pokutu ve výši 2 000 Kč. Svůj nárok opírá o ustanovení čl. 7 [číslo]. Všeobecných podmínek a Ceník. K tomu soud uvádí, že v projednávané věci byla mezi účastníky uzavřena smlouva, jejíž součástí byly i smluvní podmínky. V čl. 7 [číslo] smluvních podmínek si účastníci sjednali smluvní pokutu pro případ nevrácení zařízení ve stanovené lhůtě. Smluvní pokuta je peněžitá částka, kterou je dlužník povinen zaplatit věřiteli v případě, že nesplní svou smluvní povinnost, i když porušením povinnosti věřiteli nevznikne škoda. Sjednání výše smluvní pokuty či způsobu určení je věcí dohody účastníků. Obecně platí, že si smluvní strany mohou dohodnout obsah práv a povinností, kterými se budou navzájem řídit. Sjednaná práva a povinnosti jsou obvykle obsažena přímo ve smlouvě, nicméně tím není vyloučena aplikace všeobecných či jiných obchodních podmínek, na něž smlouva může odkazovat. Uplatnění obchodních podmínek však není neomezené, naopak právní úprava stanovuje základní limity. Mezi účastníky byla uzavřena spotřebitelská smlouva dle § [číslo] ObčZ. Pro spotřebitelské smlouvy platí, že nesmějí pod hrozbou absolutní neplatnosti obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran. Ve spotřebitelském právu je dodavatel ve fakticky výhodnějším postavení, neboť má odbornou převahu nad spotřebiteli, kterým své služby poskytuje. Proto kromě omezení vyplývajících z výše uvedeného principu rovností prostředků lze od dodavatele očekávat (případně i vyžadovat), že se ve vztahu ke spotřebiteli bude chovat v obecné poloze poctivě. Nepostupuje-li tímto způsobem, zpronevěří se důvěře druhého účastníka smluvního vztahu a poctivosti svého jednání, a takovému nepoctivému jednání nelze poskytnout právní ochranu. V praxi se zásada poctivosti projevuje mimo jiné tím, že text spotřebitelské smlouvy, obzvláště jedná-li se o smlouvu formulářovou, má být pro průměrného spotřebitele dostatečně čitelný, přehledný a logicky uspořádaný. [obec] poctivosti dopadá i na aplikaci všeobecných obchodních podmínek. Obchodní podmínky ve spotřebitelských smlouvách mají sloužit především k tomu, aby nebylo nezbytné do každé smlouvy přepisovat ujednání technického a vysvětlujícího charakteru. Naopak nesmějí sloužit k tomu, aby do nich v často nepřehledné, složitě formulované a malým písmem psané formě skryl dodavatel ujednání, která jsou pro spotřebitele nevýhodná (například rozhodčí doložka nebo ujednání o smluvní pokutě). Pokud tak i přesto dodavatel učiní, nepočíná si v právním vztahu poctivě a takovému jednání nelze přiznat právní ochranu. V rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající smluvní pokutu zásadně nemohou být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlou