24 C 203/2020-54 — Okresní soud v Chomutově

Předmětem řízení v této věci byla nesplacená zápůjčka podle smlouvy uzavřené dne [datum] mezi žalovaným a [právnická osoba] [příjmení] [anonymizováno] prostřednictvím prostředků komunikace na dálku (prostřednictvím webového formuláře). Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Dne 14. 8. 2014 uzavřel žalovaný se [právnická osoba] smlouvu nazvanou smlouva o zápůjčce, kde mimo jiné podpisem této listiny stvrdil, že mu uvedená společnost předala částku 6 000 Kč. Společnost [příjmení] [příjmení] [anonymizováno] uzavřela dne 21. 12. 2017 se žalobkyní smlouvu, kde se dohodly na postoupení 24 818 pohledávek (jelikož k žalobě nebyla připojena příloha této smlouvy, není zřejmé, zda součástí postupovaných pohledávek byla i nějaká jdoucí za žalovaným). Dopisem ze dne 18. 1. 2018 pak [právnická osoba] oznámila žalovanému, že pohledávku ze smlouvy o úvěru [číslo] postoupila žalobkyni. Podle § 90 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále již jen„ o.s.ř.“) jsou účastníky řízení žalobce a žalovaný. Vymezení účastníků řízení se v tomto případě zakládá procesním způsobem; žalobcem je ten kdo podal u soudu návrh na zahájení řízení (žalobu) a žalovaným je ten, koho žalobce v návrhu (v žalobě) za tohoto účastníka řízení označil. Takto označený účastník, (jestliže má způsobilost mít práva a povinnosti, a je v důsledku toho způsobilý být v řízení účastníkem procesněprávních vztahů), má tzv. procesní legitimaci; podle toho, zda vystupuje na straně žalobce, nebo na straně žalovaného, je rozlišována buď aktivní procesní legitimace anebo pasivní procesní legitimace. Od procesní legitimace účastníka je třeba odlišovat tzv. věcnou legitimaci, která představuje hmotněprávní vztah účastníka ke konkrétní projednávané věci (předmětu řízení). Účastník, který je z obecných hledisek hmotného práva způsobilý mít práva a povinnosti (má právní subjektivitu), a který je procesně legitimován, neboť se způsobem stanoveným procesními předpisy stal účastníkem řízení, však nemusí být ještě účastníkem individuálního hmotněprávního vztahu, o kterém se v konkrétní věci jedná. Jestliže je v řízení zjištěno, že ten, kdo podal návrh na zahájení řízení (žalobu), není účastníkem hmotněprávního vztahu, o kterém se v posuzované věci jedná, je to důvodem k zamítnutí žaloby, neboť takový účastník, i když byl způsobilý být účastníkem řízení, postrádá tzv. aktivní věcnou legitimaci. Předmět řízení v této věci byl vymezen tvrzeními žaloby tak, že právní předchůdkyně žalobkyně [příjmení] [příjmení] [anonymizováno] uzavřela se žalovaným dne 14. 8. 2014 prostřednictvím prostředků komunikace na dálku smlouvu o zápůjčce, na základě které mu poskytla peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč převodem na jeho účet uvedený ve smlouvě. Žalobkyně však o tomto tvrzení neunesla své břemeno důkazní (§ 101 odst. 1 písm. b) o.s.ř.), aniž o následcích mohla být soudem řádně poučena ve smyslu § 118a odst. 3 o.s.ř., neboť se z nařízeného jednání omluvila. V řízení sice bylo prokázáno, že žalovaný dne 14. 8. 2014 obdržel částku 6 000 Kč, neboť to stvrdil podpisem listiny nazvané smlouva o zápůjčce, avšak nikoli od právní předchůdkyně žalobkyně ([příjmení] [příjmení] [anonymizováno]), nýbrž od [právnická osoba] Soud tudíž dospěl k závěru, že žalobkyně není aktivně věcně legitimována k podání žaloby, a to i přes to, že [právnická osoba] žalovanému postoupení pohledávky žalobkyni oznámila, neboť se jedná o zcela odlišný než v žalobě tvrzený právní vztah. Z vyložených důvodů soud žalobu v celém rozsahu zamítl. O náhradě nákladů řízení soud rozhodoval za situace, kdy ve věci úspěšnému žalovanému, který by tak měl právo na náhradu nákladů řízení (§ 142 odst. 1 o.s.ř.), žádné náklady řízení nevznikly. Soud tudíž právo na jejich náhradu nepřiznal žádnému z účastníků.