28 C 96/2020-73 — Okresní soud v Chomutově

Žalobkyně se žalobou doručenou původně místně nepříslušnému soudu v Mostě domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud žalovaného zavázal k zaplacení ve výroku shora uvedené částky jako bezdůvodného obohacení, kterého se žalovanému dostalo v rámci kontraktačního procesu mezi ním a právní předchůdkyní žalobkyně, [právnická osoba], dříve [anonymizováno] [právnická osoba] Jmenovaná společnost žalovanému dne 6. 12. 2014 poukázala na bankovní účet č. [bankovní účet] s identifikačním číslem platby [číslo] u Unicreditbank, a. s. Právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovaným postoupila smlouvou ze dne 12. 5. 2017 žalobkyni. Ta žalovaného před podáním žaloby vyzývala k zaplacení dlužné částky, ovšem marně. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Mezi žalovaným a [právnická osoba] probíhala jednání o uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru označené jako Smlouva o půjčce č. 283975, na jejichž základě jmenovaná společnosti ze svého bankovního účtu u společnosti Reiffeisenbank, a. s., č. [bankovní účet] poukázala dne 8. 12. 2014 na účet žalovaného u společnost Unicreditbank, a. s. č. [bankovní účet] částku ve výši 4 000 Kč. Protože k platnému uzavření smlouvy mezi účastníky nedošlo, žalovanému nesvědčí právní titul k uvedené částce a byl povinen ji [právnická osoba] vrátit. Společnost žalovaného vyzývala k zaplacení částky 11 719,68 Kč sestávající z jistiny ve shora konstatované výši, poplatků za zápůjčku, smluvní pokuty, úroku z prodlení a účelně vynaložených nákladů upomínání, žalovaný však ani přijatou jistinu právní předchůdkyni žalobkyně nevydal. Dne 12. 5. 2017 postoupil původní věřitel pohledávku za žalovaným žalobkyni a uzavření postupní smlouvy žalovanému písemně oznámil. Žalovaný svůj dluh žalobkyni neuhradil, a to přesto, že k tomu byl písemně vyzván dne 21. 6. 2017. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014 kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu, ocitl se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., když žalobkyně požaduje úroky z prodlení od pozdějšího data, než je vzhledem k písemné výzvě žalovanému oprávněna. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 4 000 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Aplikace ust. § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. je z pohledu soudu v dané věci zcela případná, když žalobkyně jen u zdejšího soudu vede řadu sporů s obdobným předmětem řízení, vzájemně se lišících jen osobami žalovaných a výší žalované částky.