ECLI: ECLI:CZ:OSCV:2020:30.C.44.2020.1 Datum: 2020-11-23 Předmět: zaplacení [částka] s příslušenstvím (pojistné) Ustanovení: ["§ 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ nař. vl. č. 351/2013 Sb.", "§ 202 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1970 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2758 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1810 z. č. 89/2012 Sb.", ["peněžité plnění"]
Čeho se rozhodnutí týká: Rozhodnutí se týká: zaplacení [částka] s příslušenstvím (pojistné). Aplikuje: § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., § nař. vl. č. 351/2013 Sb., § 202 (99/1963 Sb.), § 142 (99/1963 Sb.).
1. Žalobkyně se podáním ke zdejšímu soudu ze dne 11.3.2020 domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit částku 1 172 Kč s příslušenstvím s tím, že se jedná o neuhrazené pojistné ve výši 506Kč za období od 17. 8. 2018 do 21. 12. 2018, které byl žalovaný žalobkyni povinen platit podle pojistné smlouvy [číslo] uzavřené mezi účastníky řízení dne 16. 8. 2018 a poplatek za upomínku ve výši 200Kč a dále se mělo jednat o neuhrazené pojistné ve výši 266Kč za období od 13.7. 2018 do 13.10.2018, které byl žalovaný povinen hradit dle pojistné smlouvy uzavřené dne 13.4.2018 [číslo] poplatek za upomínání ve výši 200Kč.
2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.
3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasili.
4. Smlouvou [číslo] ze dne 16. 8. 2018 bylo prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena pojistná smlouva, jejímž předmětem bylo pojištění nemovitosti. Pojistné mělo být hrazeno pololetně po 200 Kč Počátek pojištění byl smlouvou sjednán na den 17. 8. 2018. Účastníci si dále sjednali, že se jejich vzájemná práva a povinnosti řídí všeobecnými pojistnými podmínkami vydanými žalobkyní. Smlouvou [číslo] ze dne 13.4.2018 bylo prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena pojistná smlouva, jejímž předmětem byla doplňková pojištění vozidla tov. Zn. [příjmení] [jméno] [registrační značka] Počátek pojištění byl stanoven od 13.4.2018. Pojistné mělo být hrazeno čtvrtletně ve výši 187Kč. Žalovaný byl žalobkyní upomínkou ze dne 26.10.2018 upozorněn na zánik pojištění vyplývajícího ze smlouvy [číslo] k datu 21.12. 2018, pokud nebude uhrazeno dlužné pojistné do 20. 12. 2018. Dopis o zániku pojištění vyhotovila žalobkyně dne 3.1.2019, společně s výzvou k úhradě dluhu na pojistném do 7.1.2019 ve výši 506Kč. Žalovanému byla v případě dlužného pojistného ze smlouvy [číslo] zaslána dopisem ze dne 12.2.2019 upomínka před podáním žaloby, v níž byly již zohledněny náklady na upomínání ve výši 200Kč. Žalovaný byl žalobkyní upomínkou ze dne 26.9.2018 upozorněn na zánik pojištění vyplývajícího ze smlouvy [číslo] k datu 21.11. 2018, pokud nebude uhrazeno dlužné pojistné do 20. 11. 2018 O zániku pojištění ze smlouvy [číslo] vyrozumívala žalobkyně žalovaného dopisem ze dne 6.12.2018. Předžalobní upomínka, v níž již byly zohledněny náklady upomínání ve výši 200Kč byla obsahem dopisu ze dne 15.1.2019 a obsahovala rovněž výzvu k zaplacení dluhu na pojistném ve výši 466Kč do 29.1.2019 Sazebníkem administrativních poplatků měl soud za to, že upomínka dlužného pojistného před zánikem pojištění byla zpoplatněna částkou ve výši 50Kč a upomínka dlužného pojistného po zániku pojištění byla zpoplatněna ve výši 200Kč. Advokátní kancelář žalobkyně upomínala žalovaného celkem třikrát, a to dopisy ze dne 3.6.2019, 24.5.2019 a 23.7.2019 a 14.7.2019.
5. Podle § 2758 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.
6. Podle ust. § 2758 odst. 2 o.z. není-li pojištění ujednáno na dobu kratší jednoho roku, vyžaduje smlouva písemnou formu.
7. Podle § 2782 odst. 1, o. z. pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění.
8. Podle § 2783 odst. 2, věta prvá o. z. jednorázové pojistné je splatné dnem počátku pojištění. Je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období.
9. Žalovaný neplnil svoji povinnost včas a řádně hradit žalobkyni pojistné, k čemuž se zmíněnými smlouvami zavázal, když žalobkyni nezaplatil pojistné za období od 17. 8. 2018 do 21. 12. 2018 ze smlouvy [číslo] za období od 13.7. 2018 do 13.10.2018 ze smlouvy [číslo]. Protože žalobkyně má dle ust. § 2782 odst. 1 o. z. právo na pojistné za dobu trvání pojištění, vyhověl soud žalobě a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni dlužné pojistné ve výši 506Kč a 266Kč.
10. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Protože pojistné nebylo žalovaným ve lhůtě splatnosti zaplaceno, shledal soud žalobu důvodnou i co do úroku z prodlení z této částky, neboť žalobkyně požaduje úrok z prodlení od data, kdy žalovaný již byl v prodlení, a výše žalobkyní požadovaného úroku z prodlení je v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb..
11. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Zbytek svého nároku ve výši 400Kč uplatnila žalobkyně s odkazem na všeobecné pojistné podmínky a Sazebník administrativních poplatků, v nichž byl tento poplatek sjednán. Žalobkyní požadovaný poplatek je nutno posoudit jako smluvní pokutu (§ 2048 o. z.), když se rovněž jedná o sankci za porušení smlouvy. V daném případě se jedná o vztah ze spotřebitelské smlouvy (§ 1810 o. z.), kde spotřebitel fakticky nemá možnost do smluvních ujednání zasahovat a dodavatel – nadto nadán odbornou převahou – je tak vůči spotřebiteli ve výhodnějším postavení. Ústavní soud ve svém nálezu sp.zn. I. ÚS 3512/11 ze dne 11. 11. 2013 mimo jiné uvedl, že, obchodní podmínky ve spotřebitelských smlouvách na rozdíl třeba od obchodních smluv mají sloužit především k tomu, aby nebylo nezbytné do každé smlouvy přepisovat ujednání technického a vysvětlujícího charakteru. Naopak nesmějí sloužit k tomu, aby do nich v často nepřehledné, složitě formulované a malým písmem psané formě skryl dodavatel ujednání, která jsou pro spotřebitele nevýhodná a o kterých předpokládá, že pozornosti spotřebitele nejspíše uniknou (například rozhodčí doložka nebo ujednání o smluvní pokutě). Pokud tak i přesto dodavatel učiní, nepočíná si v právním vztahu poctivě a takovému jednání nelze přiznat právní ochranu. V rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající smluvní pokutu zásadně nemohou být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné (listiny, na niž spotřebitel připojuje svůj podpis). Výjimku představují specifické případy, kdy se z povahy věci uplatňuje specifický režim (např. smlouva o přepravě osob s ohledem na § 3 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, apod.). V projednávané věci tak soud dospěl k závěru, že uvedením ustanovení o smluvní pokutě ve všeobecných podmínkách a Sazebníku se žalobkyně dopustila jednání v rozporu se shora uvedenou zásadou rovnosti a poctivosti a takovému jednání nelze přiznat právní ochranu. Soud proto žalobu co do částky ve výši 400Kč zamítl (výrok II. rozsudku).
12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 476,48 Kč, přičemž tato částka představuje 32 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 66 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 34 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 172 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.