30 C 59/2020-21 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se podáním ke zdejšímu soudu ze dne 21. 4. 2020 domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobkyně [právnická osoba] [IČO], se sídlem [adresa], v jejímž rámci si smluvní strany sjednaly vedení běžného účtu pro žalovaného a také poskytování kontokorentního úvěru [anonymizováno] k tomuto běžnému účtu. Nedílnou součástí smlouvy byly dispozice ke kontokorentním úvěru, Všeobecné obchodní podmínky banky, úrokový lístek banky a sazebník banky. V souladu se smlouvou a dispozicemi byl žalovanému poskytnut úvěrový limit ve výši 10 000 Kč výše povoleného limitu čerpání, úroková sazba pro čerpání tohoto limitu a úroková sazba pro nepovolený debetní zůstatek byly sjednány v dispozicích ke smlouvě. Žalovaný se ve smlouvě zavázal, že jeho běžný účet bude vykazovat kreditní zůstatek, a to alespoň 1× v průběhu každých 180 dnů čerpání [anonymizováno] a že bude mít na běžném účtu minimální měsíční kreditní příjem ve výši odpovídající 50% poskytnutého úvěrového limitu, a že nepřekročí výši poskytnutého úvěrového limitu. Žalovaný porušil závazky ze smlouvy zejména tím, že překročil povolený úvěrový limit, čímž mu vznikl nepovolený debetní zůstatek na běžném účtu. Právní předchůdkyně žalobkyně využila svého práva ze smlouvy a podmínek a zrušila žalovanému poskytování kontokorentního úvěru a debetní zůstatek běžného účtu ve výši 14 167,96 Kč převedla dne 2. 6. 2006 na nově otevřený úvěrový účet číslo [bankovní účet]. Poté umožnila žalovanému jeho splácení ve splátkách. Dlužná částka však nebyla ze strany žalovaného řádně a včas splácena. Právní předchůdkyně žalobkyně proto v souladu se smlouvou a podmínkami celou dlužnou částku dopisem ze dne 8. 8. 2006 zesplatnila a vyzvala žalovaného k okamžité úhradě dlužné částky ve výši 14 367,96 Kč. Dlužná jistina se dále úročila úrokem s úrokovou sazbou pro nepovolený debetní zůstatek na běžném účtu 30% ročně dle úrokového lístku. Pohledávka za žalovaným byla ze strany právní předchůdkyně žalobkyně postoupena na žalobkyni, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností ke dni [datum] postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem zaslaným doporučeně dne 17. 7. 2019 žalovaný byl v tomto dopise vyzván úhradě pohledávky žalobkyni jako novému věřiteli. Ke dni postoupení činila dlužná částka na úvěrovém účtu 1007,96 Kč. Od doby postoupení do data podání žaloby nebylo na pohledávku žalobkyně ničeho uhrazeno. 2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasili. 3. Žalovaný se k věci nevyjádřil, své stanovisko k podané žalobě ani na výzvu soudu nesdělil. 4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Ze smlouvy o [anonymizováno] uzavřené dne 16. 9. 2002 má soud za prokázané, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně, pod tehdejším názvem [právnická osoba], smlouvu o zřízení běžného korunového účtu s tím, že k účtu byla vydána platební karta. Na základě Dispozice ke smlouvě o poskytování bankovních produktů a služeb ze dne 17. 8. 2004 má soud za prokázáno, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o poskytování kontokorentního úvěru, a to ve výši 10 000 Kč, ode dne 5. 11. 2003 a zavázal se, že jeho minimální měsíční kreditní příjem vedený na účtě bude 5 000 Kč s tím, že úroková sazba pro čerpaný povolený limit k datu vytištění Dispozic činila 16 % ročně a úroková sazba pro nepovolený debetní zůstatek k datu vytištění Dispozic činila 30 % ročně. Z oznámení o zesplatnění ze dne 8. 8. 2006 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně prohlásila úvěr za splatný ke dni 8. 8. 2006 a celková dlužná částka k tomuto dni činila 14 367,96 Kč. Žalovaný byl zesplatňujícím dopisem vyzván k uhrazení této částky nejpozději do 18. 8. 2006. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] má soud za prokázáno, že věřitelem pohledávky žalovaného se stala [právnická osoba] – žalobkyně. Výše dluhu ke dni 21.6.2019 podle tohoto dopisu činila částku 1 007,96 Kč. Z podacího lístku ze dne 6. 7. 2019 má soud za prokázáno, že tohoto dne byla žalovanému odesílána doporučená korespondence jejímž obsahem bylo oznámení o postoupení pohledávky. Z předžalobní výzvy ze dne 6. 4. 2020 má soud za to, že žalovaný byl vyzván k dobrovolnému splnění pohledávky, která měla činit 6 326,69 Kč, a to nejpozději do 16. 4. 2020. Z podacího lístku s datem 7. 4. 2020 má soud za to, že tato předžalobní výzva byla žalovanému odesílána doporučeně. Ze sazebníku poplatků platného od 1.8. 2004 stejně jako z výpisu z úvěrového účtu soud shledal, že uplatněná úroková sazba i čerpaný úvěr byl v takové výši, v jaké tvrdila žalobkyně. 5. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Právní posouzení věci má oporu v ust. § 708 odst. 1, 2 z.č.513/1991 Sb. obchodního zákonu, (dále jen obch.zák.), podle kterých se smlouvou o běžném účtu zavazuje banka zřídit od určité doby v určité mně účet pro jeho majitele, přijímat na zřízený účet peněžní prostředky, vyplácet z něj peněžní prostředky nebo z něj či na něj provádět jiné platební transakce. Smlouva o běžném účtu vyžaduje písemnou formu. Podle ust. § 711 obch. Zák. smlouva o běžném účtu může stanovit, že banka provede do určité částky příkazy k platbám, i když k tomu není dostatek peněžních prostředků na účtu. Nejsou-li práva a povinnosti stran při poskytnutí těchto peněžních prostředků sjednány ve smlouvě o běžném účtu, řídí se při úpravou smlouvy o úvěru (§497 a násl.). Soud má za to, že takové povahy byl dodatek ze dne 17.8.2004 nazvaný Dispozice ke smlouvě o poskytování bankovních produktů ze dne 16.9.2002. V něm byla sjednána úroková sazba pro povelený debet ve výši 16% p.a. a stanovena i sankční úroková sazba pro nepovolený debet ve výši 30% p.a. 6. Podle ust. § 497 obch.zák. smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Podle ust. § 499 obch.zák. lze za sjednání závazku věřitele, poskytnout na požádání peněžní prostředky, sjednat úplatu, jestliže poskytování úvěru je předmětem podnikání věřitele. Z uvedené je zřejmé, že na poskytnutí povoleného limitu přečerpání ve výši 10 000 Kč se vztahuje smlouva o úvěru sjednaná dodatkem ze dne 17.8.2004. Žalovaný nedodržel podmínky této smlouvy, jestliže poskytnutý úvěr překročil o 4 167,96 Kč Pohledávka žalobkyně ve výši 14 367,96 Kč se stala splatnou dne 8.8.2006. Od následujícího dne mohla žalobkyně požadovat úroky z prodlení dle ust. § 365 obch. Zák., podle kterého je dlužník v prodlení, jestliže nesplní řádně a včas svůj závazek, a to až do doby poskytnutí řádného plnění nebo d doby, kdy závazek zanikne jiným způsobem. Dlužník však není v prodlení, poud nemůže plnit svůj závazek v důsledku prodlení věřitele. 8. Podle ust. § 369 odst. 1 obch.zák. je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroku z prodlení, je dlužník povinen platit u nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené předpisy práva občanského. Věřitel má vedle úroků z prodlení nárok na úhradu minimální výše nákladů spojených s uplatněním své pohledávky v rozsahu a za podmínek stanovených nařízením vlády. 9. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 007,96 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.