31 C 19/2020-58 — Okresní soud v Chomutově

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 4 064 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazené dodávky elektřiny za období od 12. 6. 2018 do 22. 2. 2019, kterou do odběrného místa žalované na adrese [adresa žalované], žalobkyně dodávala dle smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 6. 4. 2018. Žalovaná částka v sobě zahrnuje i náklady na přerušení dodávky elektřiny ve výši 807 Kč, poplatek za opětovné připojení elektřiny ve výši 907 Kč a poplatek za upomínku ve výši 200 Kč. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Ve věci bylo soudem nařízeno ústní jednání na den [datum], k němuž se nedostavil žádný z účastníků (žalobkyně a její právní zástupce se omluvili). Soud proto věc projednal v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen "o. s. ř.), v jejich nepřítomnosti, přičemž vycházel z provedených listinných důkazů založených ve spise, na jejichž základě učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně jakožto obchodník s elektřinou dodávala v období od 12. 6. 2018 do 22. 2. 2019 elektřinu do odběrného místa žalované na adrese [adresa žalované], dle smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 6. 4. 2018, jejíž dodávku žalované vyúčtovala na celkovou částku 2 150 Kč fakturou ze dne 27. 2. 2019, splatnou dne 15. 3. 2019. Žalobkyně žalované dále vyúčtovala náklady spojené s přerušením dodávky elektřiny ve výši 807 Kč, poplatek za opětovné připojení elektřiny ve výši 907 Kč a poplatek za upomínku ve výši 200 Kč, nicméně nijak neprokázala, že by tyto úkony provedla. Žalovaná vyúčtovanou dodávku elektřiny dosud nezaplatila, přestože ji k tomu žalobkyně vyzývala předžalobní upomínkou ze dne 23. 9. 2019. Svou absencí při ústním jednání se žalobkyně vzdala možnosti být soudem poučena ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř. k doplnění důkazních návrhů. 4. Zjištěný skutkový stav posoudil soud po stránce právní a dospěl k závěru, že je žaloba důvodná jen z části. Mezi žalobkyní jako obchodníkem s elektřinou a žalovanou jako zákazníkem byla dne 6. 4. 2018 uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny ve smyslu § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), na jejímž základě se žalobkyně zavázala dodávat žalované do výše uvedeného odběrného místa elektřinu a žalovaná se zavázala zaplatit za odebranou elektřinu dohodnutou cenu. Žalobkyně ve výše uvedeném období vyúčtovala žalované dodávku elektrické energie částkou 2 150 Kč. Protože dlužná částka za odebranou elektřinu nebyla žalovanou dosud uhrazena, soud shledal žalobu co do ceny dodané elektřiny důvodnou, a proto jí v této části vyhověl, a to včetně požadovaného zákonného úroku z prodlení podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po splatnosti faktury (tj. od 16. 3. 2019), jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku. Ve zbývající části však žalobkyně předloženými důkazy neprokázala svá tvrzení o provedení přerušení dodávky elektřiny a o jejím opětovném připojení v odběrném místě žalované, pouze skutečnost, že tyto tvrzené služby žalované vystavenými fakturami vyúčtovala (807 Kč a 907 Kč) a že ji na možnost přerušení dodávky upozorňovala, což však nelze považovat za důkaz o jejich provedení. Obdobně žalobkyně neprokázala, že by žalované poštou zaslala vyúčtovanou upomínku (za poplatek 200 Kč). Soud proto ohledně uvedených neprokázaných nároků v souhrnné výši 1 914 Kč žalobu ve výroku II. rozsudku zamítl. 5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení převážně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 208 Kč, přičemž tato částka představuje 14 % z celkové výše nákladů řízení, která odpovídá částce 1 489 Kč. Celkové náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů na zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 4 064 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, sepis žaloby) realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a náhrady za 21 % daň z přidané hodnoty ve výši 189 Kč. Přiznaná část nákladů řízení vychází z rozdílu úspěchu žalobkyně (2 498,60 Kč) z celého předmětu řízení (včetně kapitalizovaného příslušenství ke dni rozhodnutí) ve výši 4 412,60 Kč v rozsahu 57 % a úspěchu žalované (1 914 Kč) v rozsahu 43 %. Pro úplnost soud uvádí, že se v dané věci jedná o řízení zahájené návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50 000 Kč.