31 C 250/2020-48 — Okresní soud v Chomutově

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 607 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazeného pojistného za pojištění odpovědnosti z provozu vozidla žalovaného dle smlouvy [číslo] ze dne 2. 5. 2018, a to za období od 2. 5. 2019 do 9. 8. 2019, a to včetně paušálních nákladů spojeným s upomínáním a vymáháním ve výši 300 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Ve věci bylo soudem nařízeno ústní jednání na den [datum]. Vzhledem k tomu, že se nikdo z řádně předvolaných účastníků k nařízenému jednání nedostavil (žalobkyně a její právní zástupce se omluvili přípisem ze dne 8. 10. 2020), projednal soud v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen "o. s. ř.), věc v jejich nepřítomnosti, přičemž vycházel z provedených listinných důkazů založených ve spise, na jejichž základě učinil následující závěr o skutkovém stavu: Mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 2. 5. 2018 uzavřena pojistná smlouva [číslo] s ročním pojistným 4 151 Kč, splatným ročně, na pojištění odpovědnosti z provozu vozidla Ford Puma, [registrační značka]. Žalovaný za období od 2. 5. 2019 do 9. 8. 2019 neuhradil pojistné ve výši 1 100 Kč, přestože jej žalobkyně písemně informovala o dluhu na pojistném a vyzvala k úhradě s upozorněním na možnost zániku pojištění. Celkově měl žalovaný na pojistném ke dni 20. 8. 2019 uhradit částku 5 043 Kč, na kterou zaplatil 5 036 Kč. Žalovaný dluh na pojistném nezaplatil, a proto došlo k zániku pojištění ke dni 9. 8. 2019. Kromě pojistného žalobkyně žalovanému vyúčtovala za zaslání dvou upomínek po 300 Kč celkovou částku 600 Kč, nicméně důkazy předloženými žalobkyní nebylo prokázáno, zda vůbec, případně kdy a jaké upomínky, které následně vyúčtovala, žalovanému posílala, když tuto skutečnost v žádném případě nelze pouze z kopie obálky od vrácené zásilky, ke které není ani přiložen její obsah. Za řádnou upomínku v tomto ohledu pak není možné považovat žalobkyní předložený nevyplněný blanketní vzor upomínky. Právní zástupce žalobkyně před podáním žaloby žalovaného písemně vyzýval k úhradě dluhu dopisem ze dne 18. 12. 2019. Svou absencí při ústním jednání se žalobkyně vzdala možnosti být soudem poučena ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř. k případnému doplnění důkazních návrhů. 4. Soud právně posoudil zjištěný skutkový stav a dospěl k závěru, že je žaloba důvodná jen částečně. Mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 2. 5. 2018 uzavřena pojistná smlouva ve smyslu § 2758 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen "ObčZ"). Pojistné bylo sjednáno ve výši 4 151 Kč ročně a bylo splatné ročně, přičemž žalovaný nezaplatil pojistné splatné dne 2. 5. 2019 a pojistná smlouva v důsledku nezaplacení pojistného tak dle § 2804 ObčZ ke dni 9. 8. 2019 zanikla. Žalobkyně má přitom dle § 2782 odst. 1 ObčZ právo na pojistné za dobu trvání pojištění, resp. dle § 13 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, až do konce kalendářního měsíce, ve kterém pojištění odpovědnosti zaniklo. Žalobkyně má tak právo na zaplacení pojistného za období od 2. 5. 2019 do 9. 8. 2019, resp. až do 31. 8. 2019, tj. částky 1 137 Kč (4 151 Kč za rok /365 dny x 100 dní trvání pojištění), přičemž žalobkyně požaduje na pojistném částku nižší. Vzhledem k tomu, že žalobkyně dle přehledu inkasní bilance ze dne 26. 5. 2020 vyúčtovala žalovanému 2 x 300 Kč jako náklady za vymáhání, je zjevné, že nárok žalobkyně sestává v části 600 Kč z nákladů na vymáhání a v části 7 Kč z dlužného pojistného. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a tedy ani netvrdil, že by žalované pojistné žalobkyni byť z části uhradil, případně, že by nárok žalobkyně na zaplacení pojistného (např. z důvodu dřívějšího zániku pojištění) neměl opodstatnění. Počínaje dnem, od kterého žalobkyně uplatnila nárok na zákonné úroky z prodlení z dlužného pojistného, bylo dlužné pojistné splatné a žalobkyni tak vzniklo z důvodu prodlení žalovaného i právo na zákonné úroky z prodlení (§ 1970 ObčZ). Soud proto žalobě vyhověl v části požadující zaplacení dlužného pojistného (7 Kč) a zákonného úroku z prodlení kapitalizovaného za období požadované žalobkyní dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku. Ve zbývající části, tj. ohledně neprokázaného nároku na zaplacení nákladů za zaslání dvou upomínek v celkové výši 600 Kč s odpovídající částí kapitalizovaného úroku z prodlení z této částky, soud žalobu ve výroku II. rozsudku zamítl. 5. Přestože žalovaný byl ve věci úspěšný a měl by ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů řízení, žádné náklady neuplatnil a z obsahu spisu ani nevyplývá, že by mu nějaké náklady dosud vznikly, a proto soud ve výroku III. rozsudku nepřiznal náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků.