16 C 376/2020-27 — Okresní soud v Chomutově

Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhal zaplacení částky 1.078,42 Kč se smluvními úroky z prodlení ve výši 0,12% denně z částky 1.078,42 Kč od 1.9.2020 do zaplacení. Svůj nárok opíral o skutečnost, že žalobkyně uzavřela s žalovanou dne [datum] rámcovou smlouvu o poskytování platebních služeb, na základě které se zavázala zřídit žalované a vést účet. Práva a povinnosti se přednostně řídí ustanovením smlouvy a dále Obchodními podmínkami vydávanými bankou. Na základě smlouvy o vydání platební karty uzavřené s žalovanou dne 15.3.2018 byla na jméno [jméno] [příjmení], narozeného [datum], na základě zmocnění a dispozičního práva vydána platební karta s týdenním limitem 300.000 Kč. Podle obchodních podmínek majitel účtu odpovídá za všechny transakce provedené platebními kartami k jeho účtu od okamžiku jejich převzetí držitelem karty a odpovídá za způsobenou škodu nesprávným použitím platební karty. Držitel karty je oprávněn provádět platební kartou transakce pouze v rámci stanoveného limitu a zabránit přečerpání disponibilního zůstatku účtu. Dle přehledu pohybu na účtu žalované za období od 15.3.2018 do 31.8.2020 se účet žalované dostal platbami kartou ve dnech 12.7.2018 – 13.7.2018 (banko zaúčtováno ve dnech 13.7.2018 – 14.7.2018) do záporného zůstatku ve výši 429,96 Kč k datu 14.7.2018. Tím žalovaná porušila ustanovení obchodních podmínek a vznikla jí povinnost bezodkladně neoprávněný debetní zůstatek vyrovnat. Dlužná částka se následně navýšila o úroky z prodlení. Žalobkyně zaslala žalované výzvu k plnění ze dne 4.8.2020, kterou si žalovaná nepřevzala. Žalobkyně eviduje dluh žalované, který vznikl neoprávněným přečerpáním účtu do záporného zůstatku ke dni 31.8.2020 ve výši 1.078,42 Kč. Žalobkyně požaduje dále smluvní úroky z prodlení od 1.9.2020 do zaplacení. Výše smluvních úroků z prodlení je stanovena čl. 6 nabídky účtů a sazebníku úroků na 0,12% denně z dlužné částky. Žalovaná se k jednání soudu nedostavila. Dle ust. § 101 odst.3 o.s.ř. nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka, vychází přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. Žalované byla žaloba a předvolání k jednání doručeno doručujícím orgánem – provozovatelem poštovních služeb dle ust. § 49 odst.4 o.s.ř. na adresu místa trvalého pobytu vedenou podle zvláštního právního předpisu (§ 46b písm.a) o.s.ř.). K jednání soudu se nedostavila a ani svou nepřítomnost neomluvila. Soud proto jednal v souladu s výše uvedeným § v její nepřítomnosti. <b>Soud má za prokázané tyto skutečnosti:</b> Rámcovou smlouvou o poskytování platebních služeb ze dne [datum] byla mezi žalobkyní a žalovanou uzavřena smlouva na jejímž základě se žalobkyně zavázala pro žalovanou zřídit a vést běžný účet a zároveň poskytnout elektronickou správu účtu za podmínek stanovených smlouvou a obchodními podmínkami. Práva a povinnosti ze smlouvy se přednostně řídí ustanovením smlouvy a dále obchodními podmínkami. Podle smlouvy o vydání platební karty ze dne [datum] uzavřenou mezi žalobkyní a žalovanou se žalobkyně zavázala vydat platební kartu držiteli karty – [jméno] [příjmení]. Typ karty [anonymizována čtyři slova] s týdenním limitem 300.000 Kč a denním limitem 100.000 Kč. Podle zmocnění a podpisových vzorů osob s dispozičním právem k účtu [číslo] ze dne [datum] žalovaná jako majitelka účtu zmocnila [jméno] [příjmení] k právu nakládání s účtem. Podle nabídky účtů a sazebníku úroků účinného od 27.7.2020 činí úrok z prodlení 0,12% denně z dlužné částky. Podle přehledu pohybů na účtu za období 15.3.2018 – 31.8.2020: V měsíci březnu 2018 činily vklady 3.100 Kč a výběry 3.000 Kč, v měsíci dubnu 2018 činily vklady 5.260 Kč a výběry 4.810 Kč, v měsíci květnu 2018 činily vklady 20.750 Kč a výběry 15.233 Kč, v měsíci červnu činily vklady 5.120 Kč a výběry 10.737 Kč a v měsíci červenci činily výběry 429,96 Kč. Od 31.7.2018 do 31.8.2020 činily úroky z prodlení 649,46 Kč Právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou výzvou k plnění ze dne 4.8.2020 k zaplacení pohledávky ve výši 1.039,84 Kč. <b>Po provedeném řízení a dokazování má soud za prokázaný tento skutkový stav:</b> Žalovaná uzavřela s žalobkyní dne [datum] rámcovou smlouvu o poskytování platebních služeb a smlouvu o kartě. Žalobkyně založila žalované účet, vydala platební kartu na jméno disponenta [jméno] [příjmení] a poskytovala žalované s tím spojené služby. K datu 14.7.2018 se účet žalované dostal platbami kartou do záporného zůstatku ve výši 429,96 Kč. Žalovaná svoji povinnost porušila, když na jejím účtu vznikl záporný zůstatek, který neuhradila. Od 31.7.2018 do 31.8.2020 činily smluvené úroky částku 649,46 Kč. Dopisem ze dne 4.8.2020 byla žalovaná vyzvána k zaplacení dlužné částky ve výši 1.039, 84. Kč. Dle § 2662 obč.zák. smlouvou o účtu se ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet. Podle § 2644 může majitel účtu s peněžními prostředky na účtu nakládat ujednaným způsobem. Mezi účastníky byla uzavřena smlouva o poskytování platebních a dalších služeb dle § 2662 a násl. obč.zák., jejíž součástí byly i obchodní podmínky. Žalobkyně svou povinnost ze smlouvy splnila a smlouvou stanovené služby poskytla. Žalovaná své povinnosti porušila, když se dostala do nepovoleného záporného zůstatku. Dluh žalované je tvořen neoprávněným debetním zůstatkem ve výši 429,96 Kč, který vznikl ve dnech 12.7.2018 – 13.7.2018. V projednávané věci soud dospěl k závěru, že nárok žalobce pro částku 429,96 Kč je oprávněn a proto uložil žalované povinnost zaplatit dlužnou částku ve výši 429,96 Kč včetně úroků z prodlení od 15.7.2018 do zaplacení. Pokud jde o zaplacení smluvních úroků z prodlení ve výši 648,46 Kč a ve výši 0,12% denně od 1.9.2020 do zaplacení. Obecně platí, že si smluvní strany mohou dohodnout obsah práv a povinností, kterými se budou navzájem řídit. Sjednaná práva a povinnosti jsou obvykle obsažena přímo ve smlouvě, nicméně tím není vyloučena aplikace všeobecných či jiných obchodních podmínek, na něž smlouva může odkazovat. Uplatnění obchodních podmínek však není neomezené, naopak právní úprava stanovuje základní limity. Mezi účastníky byla uzavřena spotřebitelská smlouva. Pro spotřebitelské smlouvy platí, že nesmějí pod hrozbou absolutní neplatnosti obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran. Ve spotřebitelském právu je dodavatel ve fakticky výhodnějším postavení, neboť má odbornou převahu nad spotřebiteli, kterým své služby poskytuje. Proto kromě omezení vyplývajících z výše uvedeného principu rovností prostředků lze od dodavatele očekávat (případně i vyžadovat), že se ve vztahu ke spotřebiteli bude chovat v obecné poloze poctivě. Nepostupuje-li tímto způsobem, zpronevěří se důvěře druhého účastníka smluvního vztahu a poctivosti svého jednání, a takovému nepoctivému jednání nelze poskytnout právní ochranu. V praxi se zásada poctivosti projevuje mimo jiné tím, že text spotřebitelské smlouvy, obzvláště jedná-li se o smlouvu formulářovou, má být pro průměrného spotřebitele dostatečně čitelný, přehledný a logicky uspořádaný. Zásada poctivosti dopadá i na aplikaci všeobecných obchodních podmínek. Obchodní podmínky ve spotřebitelských smlouvách mají sloužit především k tomu, aby nebylo nezbytné do každé smlouvy přepisovat ujednání technického a vysvětlujícího charakteru. Naopak nesmějí sloužit k tomu, aby do nich v často nepřehledné, složitě formulované a malým písmem psané formě skryl dodavatel ujednání, která jsou pro spotřebitele nevýhodná (například rozhodčí doložka nebo ujednání o smluvní pokutě). Pokud tak i přesto dodavatel učiní, nepočíná si v právním vztahu poctivě a takovému jednání nelze přiznat právní ochranu. V rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající smluvní pokutu zásadně nemohou být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné (listiny, na niž spotřebitel připojuje svůj podpis) Výjimku představují specifické případy, kdy se z povahy věci uplatňuje specifický režim (např. smlouva o přepravě osob). Srovnej nález Ústavního soudu ze dne 11.11.2013 I .ÚS 3512/11. V projednávané věci tak soud dospěl k závěru, že uvedením ustanovení o smluvním úroku z prodlení odkazem na sazebník žalobkyně porušila zásadu„ rovnosti a poctivosti“ v oblasti spotřebitelské smlouvy a ujednání o smluvním úroku z prodlení je tak pro rozpor s dobrými mravy neplatné (ust. § 2 odst. 3 obč.zák.). Takovému jednání nelze přiznat právní ochranu a proto soud žalobu pro smluvené úroky z prodlení zamítl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., kdy měl-li účastník ve věci jen úspěch částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí. Úspěch účastníka podle § 142 odst.1 o.s.ř. v řízení o zaplacení peněžit