16 C 7/2021-21 — Okresní soud v Chomutově

Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 3.780 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 633,02 Kč. Svůj nárok žalobkyně opřela o skutečnost, že se žalovaná stala držitelem televizního přijímače, čímž jí ze zákona vznikla povinnost přihlásit se jako poplatník televizního poplatku do příslušné evidence. Tuto svou povinnost žalovaná splnila dne 31.7.2017. Žalované zároveň vznikla povinnost platit televizní poplatek ve stanovené výši. Žalovaná tuto svou povinnost neplnila a dluží televizní poplatky ve výši 135 Kč měsíčně za rok 2017 za měsíce říjen až prosinec, za rok 2018 za měsíce leden až prosinec, za rok 2019 za měsíce leden až prosinec a za rok 2020 za měsíc leden. Součet nezaplacených předpisů poplatku činí 3.780 Kč. V případě mimořádných plateb byly uhrazeny nejstarší dlužné částky. Žalobkyně písemně vyzvala žalovanou k úhradě celkové dlužné částky. Žalovaná nereagovala a dluh neuhradila. Žalobkyně současně požaduje zákonné úroky z prodlení, které kapitalizovala, a to od prvého dne prodlení s každou jednotlivou platbou televizního poplatku do dne vyhotovení žaloby – 15.10.2020. Žalovaná se k jednání soudu nedostavila. Dle ust. § 101 odst.3 o.s.ř. nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka, vychází přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. Žalované byla žaloba a předvolání k jednání doručeno doručujícím orgánem – provozovatelem poštovních služeb dle ust. § 49 odst.4 o.s.ř. na adresu místa trvalého pobytu vedenou podle zvláštního právního předpisu (§ 46b písm.a) o.s.ř.). K jednání soudu se nedostavila a ani svou nepřítomnost neomluvila. Soud proto jednal v souladu s výše uvedeným § v její nepřítomnosti. Soud provedl důkaz výpisem z evidence České pošty – potvrzení o přihlášení poplatníka televizních poplatků ze dne 16.9.2020, výzvou ze dne 15.3.2020. Z těchto dokladů s přihlédnutím k tvrzení žalobkyně má soud za prokázané, že žalovaná byla přihlášena jako poplatník televizního poplatku od července 2017 s přiděleným SIPO [číslo], jak vyplývá z potvrzení o přihlášení poplatníka televizních poplatků ze dne 16.9.2020. Podle tvrzení žalobce předpis televizního poplatku činil částku ve výši 135 Kč měsíčně. Z přehledu nezaplacených předpisů uvedených ve výzvě ze dne 15.3.2020 soud zjistil, že žalovaná nezaplatila TV poplatky za rok 2017 za měsíce srpen až prosinec, za celý rok 2018, za celý rok 2019 a za leden 2020. Žalovaná byla vyzvána k zaplacení dluhu ve výzvě ze dne 15.3.2020. Podle § 3 odst. 2 z.č. 348/2005 Sb. poplatníkem televizního poplatku je fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní televizní přijímač. Jestliže drží nebo z jiného právního důvodu alespoň 1 měsíc užívá televizní přijímač fyzická osoba nebo právnická osoba, která není jeho vlastníkem, je poplatníkem tato osoba. Podle § 6 cit. zák. činí měsíční výše rozhlasového poplatku 45 Kč, měsíční výše televizního poplatku činí 135 Kč. Podle § 7 odst. 1 platí poplatník rozhlasový nebo televizní poplatek provozovateli vysílání ze zákona buď přímo nebo prostřednictvím pověřené osoby. Podle odst. 2 je-li poplatníkem fyzická osoba, je rozhlasový nebo televizní poplatek splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce. První platba rozhlasového nebo televizního poplatku je splatná nejpozději do patnáctého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se fyzická osoba stala poplatníkem. Podle § 10 cit. zákona, nezaplatí-li poplatník včas rozhlasový nebo televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněn domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského. Po provedeném řízení dospěl soud k závěru, že žalované jako držiteli televizního přijímače vznikla povinnost hradit žalobkyni televizní poplatky ve výši 135 Kč měsíčně. Žalovaná tuto svou povinnost řádně neplnila a porušila svou zákonnou povinnost stanovenou zákonem č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích. Žaloba byla podána důvodně, a proto soud žalobkyni vyhověl a žalované uložil zaplatit částku 3.780 Kč. Dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení (dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele). Dle ust. § 1970 obč.zák. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžního dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Žalovaná měsíční poplatky nehradila ve lhůtě jejich splatnosti, a proto se dostala vždy do prodlení dnem následujícím po splatnosti měsíční částky. Dle nařízení vlády č. 351/2013Sb. výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Protože žalobkyni vzniklo právo na zaplacení úroků z prodlení, soud žalobkyni přiznal úroky z prodlení v souladu s nařízením vlády č. 351/2013Sb. tak, jak požadovala. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst.1 o.s.ř., kdy žalobkyně byla ve věci úspěšná a vzniklo jí tak právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení v dané věci činí zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a náklady právního zastoupení. Jelikož je žalobkyně specializovanou právnickou osobou, jejíž činnost zajišťuje stát, byť je na výkonu státní moci a na jeho rozpočtu nezávislá, má soud za to, že zastoupení žalobkyně advokátem není z tohoto pohledu na žalobkyni jako na jakousi organizační jednotku státu možno hodnotit jako účelné (srovnej závěry Ústavního soudu v nálezu č. I. ÚS 3344/12 ze dne 24.7.2013). Soud proto přiznal žalobkyni pouze náhradu za uhrazený soudní poplatek a dále dle § 151 odst.3 o.s.ř. ve spojení s § 2 odst.1 vyhl. č. 254/2015Sb. za ekvivalent jednoho úkonu právní služby – podání žaloby 100 Kč. Předžalobní výzvu v projednávané věci činila Česká pošta, s.p. jako správce SIPO a žalobkyni tak v souvislosti s touto výzvou žádné náklady nevznikly.