21 C 235/2021-27 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se svou žalobou doručenou soudu dne 19.3.2021, doplněnou podáním ze dne 19.8.2021 a ze dne 17.9.2021, domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 46 448 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že dne 16.12.2018 byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena smlouva o zápůjčce [číslo] na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč a žalovaný měl povinnost vrátit tyto peněžní prostředky včetně poplatku za poskytnutí zápůjčky ve výši 21 542 Kč, tedy celkem částku 46 542 Kč. Před uzavřením smlouvy žalobkyně prověřila schopnost žalovaného splácet poskytnutou zápůjčku. Žalovaný měl uhradit částku 46 542 Kč v 60 týdenních splátkách po 776 Kč. Žalovaný celkem uhradil částku 10 904 Kč, zbytek i přes výzvu neuhradil. 2. Usnesením ze dne 24.9.2021 č.j. 21C 235/2021-22 soud řízení zastavil co do částky 19 852 Kč s příslušenstvím a co do částky 12 500 Kč, a to na základě částečného zpětvzetí žaloby ze dne 17.9.2021. Nadále žalobkyně požadovala po žalovaném úhradu částky 14 096 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 14 096 Kč od 6.8.2020 do zaplacení. 3. Žalobkyně a právní zástupce žalobkyně se k jednání soudu omluvili. Žalovaný se k jednání soudu bez omluvy nedostavil (pozn.: předvolání k jednání bylo žalovanému doručeno dne 1.10.2021). Soud proto v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti; vycházeje přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. 4. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 5. Soud v této věci učinil následující skutková zjištění: 6. Ze smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne 16.12.2018 bylo zjištěno, že žalobkyně poskytla žalovanému v hotovosti při uzavření smlouvy peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč, což žalovaný stvrdil svým podpisem smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátil poskytnuté peněžní prostředky včetně poplatku za poskytnutí zápůjčky ve výši 21 542 Kč, tj. celkem částku 46 542 Kč, formou 60 týdenních splátek po 776 Kč splatných vždy ke konci splátkového období. První splátkové období začíná běžet dnem uzavření smlouvy a poslední splátka činila 758 Kč. 7. Ze zákaznické karty ze dne 16.12.2018 plyne, že žalovaný byl svobodný, měl učňovské vzdělání a nájemní bydlení, neměl žádnou vyživovací povinnost a nebyl majitelem auta. Byl zaměstnán na plný pracovní úvazek jako číšník u [jméno] [příjmení], [obec], s čistým měsíčním příjmem 12 871 Kč. Jeho ostatní příjmy činily 10 000 Kč. Běžné výdaje žalovaného představovaly externí splátky zápůjček ve výši 4 200 Kč a odhadované měsíční výdaje částku 12 000 Kč. Poměry žalovaného žalobkyně ověřovala z občanského průkazu žalovaného a z výplatních pásek za měsíc 8, 9 a 10 roku 2018. 8. Z tabulky umoření ze dne 7.7.2020 plyne, že žalovaný celkem uhradil žalobkyni částku 10 904 Kč. 9. Z předžalobní výzvy ze dne 29.7.2020 plyne, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dluhu. Tato výzvy byla předána k poštovní přepravě dne 29.7.2020, jak plyne z podacího archu. 10. Skutkový závěr: Dne 16.12.2018 žalobkyně se žalovaným podepsali smlouvu, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnuté prostředky vrátit včetně poplatku za poskytnutí zápůjčky formou týdenních splátek. Žalobkyně řádně před uzavřením smlouvy nezkoumala úvěruschopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr. Žalovaný obdržel od žalobkyně finanční prostředky ve výši 25 000 Kč a vrátil žalobkyni celkem částku 10 904 Kč. Výzvou ze dne 29.7.2020, předanou k poštovní přepravě téhož dne, právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dluhu. 11. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 12. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, nebo z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 13. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 14. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ ObčZ“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 ObčZ při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. 15. Podle § 2991 odst. 1, odst. 2 ObčZ, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 16. Po právním posouzení shora uvedeného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze z části. 17. Soud má v daném případě za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 16.12.2018 podepsána smlouva č. 542641686, v níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč a žalovaný se zavázal vyčerpané peněžní prostředky žalobkyni vrátit formou týdenních splátek spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky. 18. Soud se v prvé řadě zabýval otázkou řádného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného ve smyslu ustanovení § 86 odst. 1 spotřebitelského zákona. 19. Dle tvrzení žalobkyně tato při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného vycházela z informací získaných přímo od žalovaného v Zákaznické kartě ze dne 160.12 2018. Z tohoto formuláře má soud za prokázané, že žalovaný byl svobodný, měl nájemní bydlení a učňovské vzdělání. Neměl žádnou vyživovací povinnost. Pracoval jako číšník na plný pracovní úvazek s čistým měsíčním příjmem 12 871 Kč. Jeho ostatní příjmy měly činit 10 000 Kč a jeho výdaje činily externí splátky zápůjček a odhadované měsíční výdaje částku 12 000 Kč. Žalobkyně ověřila osobní údaje žalovaného z občanského průkazu a výši jeho čistého měsíčního platu ze zaměstnání z výplatních pásek; tuto skutečnost žalovaný stvrdil svým vlastnoručním podpisem zákaznické karty. 20. Žalobkyně však v řízení, i přes poučení ze strany soudu, netvrdila a nedoložila z jaké konkrétní listiny předložené žalovaným, popř. jinak žalobkyní zajištěnou, ověřila žalovaným deklarované ostatní příjmy (10 000 Kč) a výdaje. Pokud žalobkyně v podání ze dne 19.8.2021 tvrdila, že další příjmy žalovaného ve výši 10 000 Kč představují příjem z brigády, pak tato skutečnost ze zákaznické karty ani z jiného v řízení provedeného důkazu nevyplývá. Rovněž z žádného důkazu neplyne, zda a jakým konkrétním způsobem žalobkyně ověřovala uspokojování bytové potřeby žalovaného a jeho ostatní výdaje. Pokud žalobkyně odkazuje na Zákaznickou kartu, tak z této listiny neplyne, že by žalovaným deklarované výdaje byly ověřovány konkrétními listinami. Navíc výdaje žalovaného jsou v zákaznické kartě pouze uvedené odhadem, a to celkovou částkou 12 000 Kč, bez její bližší specifikace. Vzhledem k tomu, že žalobkyně i přes poučení soudu neoznačila žádný relevantní důkaz na podporu svého tvrzení, že ověřovala poměry žalovaného (zejména jeho ostatní příjmy a výdaje), dospěl soud k závěru, že žalobkyně řádně neprověřila poměry žalovaného. Navíc je ze zákaznické karty ze dne 16.12.2018 zřejmé, že tuto listinu spolu se žalovaným vyplňoval„ obchodní zástupce žalobkyně“, tedy nikoliv sám žalovaný, a bylo tak na tomto obchodním zástupci, aby jednak řádně zjistil a zároveň řádně ověřil všechny relevantní poměry žalovaného. 21. Pro úplnost soud uvádí, že odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, také ověřit, resp. objektivně podložit minimálně pracovní smlouvou, výplatními páskami (což v daném případě žalobkyně splnila), dále např. nájemní smlouvou (k doložení uspokojování bytové potřeby), smlouvami o jiných závazcích žalovaného, atd. 22. S ohledem na výše uvedené skutečnosti (poměr mezi příjmy a výdaji spotřebitele, posouzení toho, zda spotřebiteli zbude po vynaložení běžných výdajů měsíčně taková částka, jaká je potřeba pro splácení úvěru, kdy věřitel smí poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzen