21 C 262/2021-17 — Okresní soud v Chomutově

Žalobkyně se svou žalobou doručenou soudu dne 13.4.2021, doplněnou podáním ze dne 16.9.2021, domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí částku 2 719 Kč s příslušenstvím s tím, že dlužná částka představuje nezaplacené pojistné ve výši 2 369 Kč za období od 1.4.2020 do 1.9.2020, které byla žalovaná povinna platit podle pojistné smlouvy [číslo] pro životní pojištění [anonymizováno] a dále poplatek spojený s ukončením pojistní smlouvy pro neplacení pojistného ve výši 350 Kč dle Všeobecných pojistných podmínek pro pojištění spojená s investičními fondy [anonymizována dvě slova] (dále jen„ VPP“). Žalovaná ničeho neuhradila. Soud v daném případě nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a oba účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili (§ 115a o.s.ř.). Usnesení zdejšího soudu ze dne 6.9.2021 č.j. 21 C 262/2021-12 obsahující výzvu k vyjádření, zda účastníci souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, bylo právní zástupkyni žalobkyně doručeno dne 14.9.2021 a žalované dne 27.9.2021 náhradně. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. Soud v této věci učinil následující skutková zjištění: Z návrhu pojistné smlouvy [číslo] ze dne 18.12.2018 ve spojení se Záznamem ze dne 18.12. 2018., Potvrzením o přijetí nabídky ze dne 11.2.2019 a Pojistkou [číslo] ze dne 11.2.2019 plyne, že mezi účastníky byla s účinností od 1.2.2019 na dobu určitou do 31.1.2059 (40 let) uzavřena smlouva, jejímž předmětem bylo flexibilní životní pojištění pro případ smrti nebo dožití. Žalovaná se v předmětné smlouvě zavázala platit žalobkyni měsíčně pojistné ve výši 500 Kč, splatné vždy nejpozději k 1. dni každého měsíce roku. Ze Přehledu poplatků platného od 1.12.2016 vyplývá, že poplatek spojený s ukončením pojistné smlouvy činí 350 Kč. Z čl. 19 odst. 8 Všeobecných pojistných podmínek pro pojištění spojená s investičními fondy – [anonymizována dvě slova] (dále jen„ VPP“) plyne, že v souvislosti se způsoby ukončení smlouvy uvedenými v těchto podmínkách byla žalovaná povinna zaplatit poplatek v příslušné výši uvedené v aktuální, PPPP. Z upomínky ze dne 7.7.2020 plyne, že žalobkyně upozornila žalovanou na dlužné pojistné ve výši 1 500 Kč a na zánik pojištění ke dni 1.9.2020, pokud nebude dluh uhrazen. Tato upomínka byla předána k poštovní přepravě, jak plyne z obálky. Ze zániku pojištění ze dne 10.9.2020 plyne, že žalobkyně oznámila žalované zánik pojistné smlouvy k 1.9.2020 pro neplacení pojistného. Z výpočtu kapitálové hodnoty smlouvy ke dni 1.9.2020 plyne, že dlužném pojistné činilo 2 369 Kč. Z vyúčtování pojistné smlouvy plyne, že dlužné pojistné činilo 2 369 Kč a poplatek za předčasné ukončení pojistné smlouvy 350 Kč. Z předžalobní upomínky ze dne 27.1.2021 vyplývá, že právní zástupkyně žalobkyně upomenula žalovanou o zaplacení dlužného pojistného. Tato upomínka byla žalované zaslána dne 27.1.2021, což bylo zjištěno z poštovního podacího archu. Podle § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ ObčZ“) se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Podle § 2758 odst. 2 ObčZ není-li pojištění ujednáno na pojistnou dobu kratší než jeden rok, vyžaduje smlouva písemnou formu. Přijal-li pojistník nabídku včasným zaplacením pojistného, považuje se písemná forma smlouvy za zachovanou. Podle § 2782 odst. 1 ObčZ má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Podle § 2783 odst. 1 ObčZ není-li doba vzniku práva pojistitele na pojistné ujednána, vzniká takové právo pojistiteli dnem uzavření smlouvy. Podle § 2783 odst. 2 ObčZ je jednorázové pojistné splatné dnem počátku pojištění. Je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období; není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční. Podle § 1968 věty první ObčZ dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 ObčZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Po právním posouzení shora uvedeného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána z větší části důvodně. Soud má za prokázané, že mezi žalobkyní jako pojistitelem a žalovanou jako pojistníkem byla platně uzavřena pojistná smlouva pro [anonymizováno] životní pojištění, a to s počátkem pojištění od 1.2.2019 na dobu určitou – 40 let. V pojistné smlouvě se žalovaná zavázala hradit žalobkyni měsíčně pojistné ve výši 500 Kč, splatné vždy nejpozději k 1. dni každého měsíce roku (§ 2783 odst. 2 ObčZ). Žalovaná nezaplatila pojistné splatné k 1. dni 4. až 8. měsíce roku 2020, čímž porušila svou povinnost vyplývající z ustanovení § 2758 odst. 1 ObčZ. Protože má žalobkyně podle § 2782 odst. 1 ObčZ. právo na pojistné za dobu trvání pojištění, soud v této části žalobě vyhověl a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni dlužné pojistné za období od 1.4.2020 do 1.9.2020 v celkové výši 2 369 Kč. Soud má dále za prokázané, že žalovaná byla s placením pojistného v prodlení, a proto má žalobkyně právo požadovat po ní podle § 1970 ObčZ úrok z prodlení. První den prodlení žalované s úhradou pojistného připadl na den následující po splatnosti pojistného, tj. vždy na 2. den 4. až 8. měsíce roku 2020. Žalobkyně požaduje úrok z prodlení z celé žalované částky až od 5.10.2020, tedy od data pozdějšího, než by požadovat mohla. Výše žalobkyní požadovaného úroku z prodlení (8,25 % ročně) je v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Proto soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení z částky 2 369 Kč, který v kapitalizované výši činí částku 102 Kč (výpočet.: 8,25 % ročně z částky 2 369 Kč od 5.10.2020 do 13.4.2021). Zbytek jistiny ve výši 350 Kč uplatňuje žalobkyně za předčasné ukončení smlouvy s tím, že tento nárok opírá o Všeobecné pojistné podmínky a Sazebník poplatků. Obecně platí, že si smluvní strany mohou dohodnout obsah práv a povinností, kterými se budou navzájem řídit. Sjednaná práva a povinnosti jsou obvykle obsažena přímo ve smlouvě, nicméně tím není vyloučena aplikace všeobecných či jiných pojistných podmínek, na něž smlouva může odkazovat. Uplatnění pojistných podmínek však není neomezené, naopak právní úprava stanovuje základní limity. Mezi účastníky byla uzavřena spotřebitelská smlouva. Pro spotřebitelské smlouvy platí, že nesmějí pod hrozbou absolutní neplatnosti obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran. Ochranu spotřebitele lze podřadit pod ústavní princip rovnosti, a to v jeho materiálním či faktickém pojetí. I tam, kde se zákonodárce nevydal cestou vědomého zvýhodnění„ slabšího“, aby pro konkrétní životní situaci dal přednost rovnosti faktické před formální, ponechává orgánu, který pozitivní právo aplikuje, prostor pro řešení napětí mezi neúplností psaného práva a povahou konkrétního případu cestou aplikace ústavních principů v materiálním pojetí právního státu (nález Ústavního soudu ze dne 28. 3. 2006 sp. zn. Pl. ÚS 42/03). Podle ust. § 1813 ObčZ se má za to, že jsou zakázaná ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem nepřiměřenosti významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele. Dle občanského zákoníku je každý povinen jednat v právním styku poctivě. Ústavní soud již několikrát zásadu„ poctivosti“ v oblasti ochrany spotřebitele aplikoval, a to ve formě tzv. principu důvěry (srovnej nález ze dne 6. 11. 2007 sp.zn. II. ÚS 3/06). Ve spotřebitelském právu je dodavatel ve fakticky výhodnějším postavení, neboť má odbornou převahu nad spotřebiteli, kterým své služby poskytuje. Proto kromě omezení vyplývajících z výše uvedeného principu rovností prostředků lze od dodavatele očekávat (případně i vyžadovat), že se ve vztahu ke spotřebiteli bude chovat v obecné poloze poctivě. Nepostupuje-li tímto způsobem, zpronevěří se důvěře druhého účastníka smluvního vztahu a poctivosti svého jednání, a takovému nepoctivému jednání nelze poskytnout právní ochranu. V praxi se zásada poctivosti projevuje mimo jiné tím, že text spotřebitelské smlouvy, obzvláště jedná-li se o smlouvu formulářovou, má být pro průměrného spotřebitele dostatečně čitelný, přehledný a logicky uspořádaný. Zásada poctivosti dopadá i na aplikaci všeobecných obchodních podmínek. Pojistné podmínky ve spotřebitelských smlouvách mají sloužit především k tomu, aby nebylo nezbytné do každé smlouvy přepisovat ujednání technického a vysvětlujícího charakteru. Naopak nesmějí sloužit k tomu, aby do nich v často