24 C 148/2021-42 — Okresní soud v Chomutově

Předmětem řízení v této věci byla co do 1 221,75 Kč dlužná cena za 0,024 MWh elektřiny dodané v období od 29. 11. 2018 do 15. 10. 2019 žalovanému do odběrného místa na adrese [obec], [parcelní číslo], vyúčtovaná fakturou [variabilní symbol] a dále co do 100 Kč smluvní pokuta za neuhrazení uvedené faktury, to vše podle smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny uzavřené dne 15. 11. 2018. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně uzavřela se žalovaným dne 15. 11. 2018 smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na základě které se zavázala žalovanému dodávat do odběrného místa na adrese na adrese [obec], [parcelní číslo] elektřinu a žalovaný se naproti tomu zavázal za tyto dodávky platit sjednanou cenu podle ceníku v sazbě standard D01d. Žalobkyně nejprve dne 28. 10. 2019 vystavila žalovanému na základě automatického propočtu vyúčtování za dodaných 0,048 MWh elektřiny v období od 29. 11. 2018 do 15. 10. 2019. Dále rovněž na základě automatického propočtu žalovanému vystavila opravné vyúčtování za dodaných jen 0,024 MWh elektřiny ve shodném období, kde žalovanému vyúčtovala cenu 1 221,75 Kč. Na tuto fakturu žalovaný ničeho neuhradil, proto žalobkyně žalovanému vyúčtovala smluvní pokutu ve výši 100 Kč, která je zakotvena ve smlouvě o sdružených službách dodávky elektřiny (pro případ prodlení s jakoukoliv platbou). Ani tuto smluvní pokutu žalovaný nezaplatil. Dále však ohledně sjednané ceny elektřiny soud dospěl k závěru, že žalobkyně neunesla své břemeno tvrzení a důkazní (§ 101 odst. 1 písm. a) a b) o.s.ř.), aniž o této skutečnosti mohla být řádně poučena ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř., neboť se z nařízeného jednání omluvila. K tomu je nutno dodat, že poučení ve smyslu § 118a o.s.ř. jsou výsadou účastníků při jednání přítomných, na čemž nemění ničeho ani skutečnost, že ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 5. 1. 2016, sp. zn. IV. ÚS 3292/15, dostupné na http://nalus.usoud.cz). Žalobkyně se omezila na tvrzení o uzavření smlouvy a vystavených fakturách, avšak již neuvedla, jakou cenu za dodávanou elektřinu se žalovaným sjednala, stejně jako k této skutečnosti neoznačila žádný důkaz. Ze všeobecných obchodní podmínek se přitom podává, že cena je stanovena ceníkem, který však žalobkyně k žalobě nepřipojila. Nutno přitom podotknout, že samotná faktura ujednání o ceně prokazovat nemůže. Z vyložených důvodů soud žalobu zamítl, a to včetně vyúčtované smluvní pokuty, neboť pokud žalobkyně neprokázala oprávněnost vystavené faktury, nemůže se s úspěchem domáhat smluvní pokuty za její nezaplacení. O nákladech řízení rozhodne soud i bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí (§ 151 odst. 1 o.s.ř.). V daném případě byl úspěšným účastníkem žalovaný a náleželo by mu tudíž právo na náhradu nákladů řízení (§ 142 odst. 1 o.s.ř.). Žalovanému však podle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly, proto soud právo na jejich náhradu nepřiznal žádnému z účastníků.