24 C 16/2021-34 — Okresní soud v Chomutově

Předmětem řízení v této věci bylo co do 1 657 Kč dlužné pojistné za období od 20. 6. 2019 do 9. 10. 2019, podle smlouvy [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (Citroën Xsara, [registrační značka]), uzavřené dne 20. 12. 2017 mezi žalobkyní jako pojistitelem a žalovanou jako pojistníkem. Co do 200 Kč pak byl předmětem řízení poplatek za odeslání upomínky. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně uzavřela se žalovanou dne 20. 12. 2017 pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla [číslo] s počátkem pojištění téhož dne a ročním pojistným 5 474 Kč, splatným pololetně po 2 737Kč. Žalovaná neuhradila pojistné splatné dne 20. 6. 2019 v důsledku čehož byla nejprve upomenuta k úhradě dlužného pojistného s upozorněním na možný zánik pojištění, a jelikož dluh nevyrovnala, bylo jí oznámeno, že pojištění ke dni 9. 10. 2019 zaniklo. Po právní stránce soud zjištěný skutkový stav posoudil tak, že žalobkyně uzavřela se žalovanou platnou pojistnou smlouvu ve smyslu § 3 a násl. zák. č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů (dále již jen„ zák. č. 168/1999 Sb.“), přičemž žalovaná se zavázala řádně a včas hradit pojistné. Jelikož žalovaná neuhradila pojistné splatné dne 20. 6. 2019, pojistná smlouva zanikla uplynutím lhůty stanovené pojistitelem v upomínce (§ 12 odst. 1 písm. e) zák. č. 168/1999 Sb.), přičemž v případě zániku pojištění před uplynutím doby na kterou bylo sjednáno má pojistitel právo na pojistné až do konce měsíce, v němž pojištění zaniklo (§ 13 odst. 2 zák. č. 168/1999 Sb.). Žalobkyně uplatnila pojistné jen za období od 20. 6. 2019 do 9. 10. 2019 ve výši 1 657 Kč, což odpovídá sjednanému pojistnému za uvedené období. Dále žalobkyně uplatnila poplatek za odeslání upomínky ve výši 200 Kč. Soud však dospěl k závěru, že k tomuto nároku žalobkyně neunesla své břemeno tvrzení (§ 101 odst. 1 písm. a) o.s.ř.), neboť neuvedla, kde si účastnice takovou možnost sjednaly. O této skutečnosti žalobkyně nemohla být řádně poučena ve smyslu § 118a odst. 1 o.s.ř., neboť se z nařízeného jednání omluvila. Z vyložených důvodů soud žalobě vyhověl pouze zčásti a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni 1 657 Kč, a to včetně úroků z prodlení z této částky jak je žalobkyně požadovala (neboť v prodlení byla žalovaná již 21. 6. 2019) podle § 1970 o. z., a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůtu k plnění pak soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal důvody pro stanovení lhůty delší, než tam uvedené třídenní. Co do zbytku žalobou uplatněného nároku pak soudu nezbylo, než žalobu výrokem II. tohoto rozsudku zamítnout. O nákladech řízení rozhodne soud i bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí (§ 151 odst. 1 o.s.ř.). V daném případě byla žalobkyně úspěšná co do 89 %, přičemž neúspěšná (v rozsahu zamítnutí žaloby) byla co do 11 % a náleží jí tudíž právo na 78 % náhrady nákladů řízení (§ 142 odst. 2 o.s.ř.). Soud na daný případ aplikoval § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále již jen„ AT“), neboť žaloba v této věci byla podána na ustáleném vzoru užitém žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a žalovaná částka nepřesahuje 50 000 Kč. Přiznané náklady řízení ve výši 878 Kč tak představují odměnu za dva úkony právní služby po 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení a podání ve věci - žaloba (§ 14b odst. 1 bod 1. za užití § 11 odst. 1 písm. a) a d) AT), dvě náhrady hotových výdajů po 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) AT za užití § 11 odst. 1 písm. a) a d) AT), náhradu za 21% daň z přidané hodnoty z odměny a náhrad ve výši 126 Kč (§ 137 odst. 3 o.s.ř.) a náhradu za zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč (§ 137 odst. 1 o.s.ř.), to vše snížené na 78 %. Pokud zástupkyně žalobkyně uplatnila odměnu a náhradu hotových výdajů za tzv. předžalobní upomínku, soud tento náklad neshledal účelným, neboť žalobkyně sama žalované zaslala upomínku s upozorněním na možnost zahájení soudního řízení. Lhůtu k plnění pak soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal důvody pro stanovení lhůty delší a platební místo (k rukám advokáta) podle § 149 odst. 1 o.s.ř.