24 C 18/2021-68 — Okresní soud v Chomutově

Předmětem řízení v této věci byl dluh vzniklý nesplacením zápůjčky podle smlouvy uzavřené dne 26. 2. 2014 mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba]. Po provedeném dokazování však mohl soud pouze uzavřít, že společnost [právnická osoba] smlouvou ze dne 21. 12. 2017 postoupila žalobkyni soubor pohledávek a dále, že společnost [právnická osoba] vystavila žalovanému dne 26. 2. 2014 fakturu na částku 550 Kč a dopisem ze dne 18. 1. 2018 pak tato společnost žalovanému oznámila, že pohledávku za ním postoupila žalobkyni. Podle § 90 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v účinném znění (dále již jen„ o.s.ř.“) jsou účastníky řízení žalobce a žalovaný. Vymezení účastníků řízení se v tomto případě zakládá procesním způsobem; žalobcem je ten kdo podal u soudu návrh na zahájení řízení (žalobu) a žalovaným je ten, koho žalobce v návrhu (v žalobě) za tohoto účastníka řízení označil. Takto označený účastník, (jestliže má způsobilost mít práva a povinnosti, a je v důsledku toho způsobilý být v řízení účastníkem procesněprávních vztahů), má tzv. procesní legitimaci; podle toho, zda vystupuje na straně žalobce, nebo na straně žalovaného, je rozlišována buď aktivní procesní legitimace anebo pasivní procesní legitimace. Od procesní legitimace účastníka je třeba odlišovat tzv. věcnou legitimaci, která představuje hmotněprávní vztah účastníka ke konkrétní projednávané věci (předmětu řízení). Účastník, který je z obecných hledisek hmotného práva způsobilý mít práva a povinnosti (má právní subjektivitu), a který je procesně legitimován, neboť se způsobem stanoveným procesními předpisy stal účastníkem řízení, však nemusí být ještě účastníkem individuelního hmotněprávního vztahu, o kterém se v konkrétní věci jedná. Jestliže je v řízení zjištěno, že ten, kdo podal u soudu návrh na zahájení řízení (žalobu), není účastníkem hmotněprávního vztahu, o kterém se v posuzované věci jedná, je to důvodem k zamítnutí žaloby, neboť takový účastník, i když byl způsobilý být účastníkem řízení, postrádá tzv. aktivní věcnou legitimaci. Předmět řízení v této věci byl vymezen tvrzeními žaloby tak, že se žalobkyně stala věřitelkou žalovaného ze smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi žalovaným a společností [právnická osoba] Tato společnost sice žalobkyni soubor pohledávek postoupila, avšak se žalovaným žádnou smlouvu neuzavřela a žádné peněžní prostředky mu neposkytla. Ohledně uzavření jakékoliv smlouvy pak žalobkyně neunesla své břemeno důkazní (§ 101 odst. 1 písm. b) o.s.ř.), aniž o následcích mohla být soudem řádně poučena ve smyslu § 118a o.s.ř., neboť se z nařízeného jednání omluvila, když nepředložila žádnou listinu, kterou by žalovaný podepsal, ani žádný otisk elektronických dat, ze kterých by se podávalo, že žalovaný s kýmkoliv prostřednictvím prostředků komunikace na dálku jednal, stejně jako žalobkyně neprokázala, že by kdokoliv žalovanému nějaké peněžní prostředky poskytl. Jelikož soud dospěl k závěru, že žalobkyně nevstoupila do práv a povinností věřitelky žalovaného a není tudíž aktivně věcně legitimována k podání této žaloby, žalobu v celém rozsahu zamítl. O nákladech řízení rozhodne soud i bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí (§ 151 odst. 1 o.s.ř.). V daném případě byl úspěšným účastníkem žalovaný a náleželo by mu tudíž právo na náhradu nákladů řízení (§ 142 odst. 1 o.s.ř.). Podle obsahu spisu však žalovanému žádné náklady řízení nevznikly, tudíž soud právo na jejich náhradu nepřiznal žádnému z účastníků.