24 C 207/2020-69 — Okresní soud v Chomutově

Předmětem řízení v této věci byla dlužná cena služeb třetích stran vyúčtovaná žalované v období od 23. 6. 2016 do 15. 11. 2016 na telefonních číslech [číslo], [číslo] a [číslo], a to fakturami [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo]. Po provedeném dokazování však mohl soud pouze uzavřít, že žalobkyně žalované vystavila shora uvedené faktury. Že by žalovaná byla se žalobkyní v jakémkoliv smluvním vztahu však žalovaná popřela a z žádného z provedených důkazů se tato skutečnost nepodává, stejně jako skutečnost, že by žalovaná byla účastnicí uvedených telefonních stanic. Soud proto dospěl k závěru, že žalobkyně ohledně smluvního vztahu se žalovanou, oprávnění účtovat poplatky a objednání a dodání služeb třetích stran (volání na speciálně zpoplatněná čísla) neunesla své břemeno důkazní (§ 101 odst. 1 písm. b) o.s.ř.), aniž o této skutečnosti mohla být řádně poučena ve smyslu § 118a odst. 3 o.s.ř., neboť se z nařízeného jednání omluvila. K tomu je nutno dodat, že poučení ve smyslu § 118a o.s.ř. jsou výsadou účastníků při jednání přítomných, na čemž nemění ničeho ani skutečnost, že ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 5. 1. 2016, sp. zn. IV. ÚS 3292/15, dostupné na http://nalus.usoud.cz). Z vyložených důvodů soud žalobu v celém rozsahu zamítl. O nákladech řízení rozhodne soud i bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí (§ 151 odst. 1 o.s.ř.). V daném případě byla plně úspěšnou účastnicí žalovaná a náleželo by jí tudíž právo na náhradu nákladů řízení (§ 142 odst. 1 o.s.ř.). Žalované však podle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly, tudíž soud právo na jejich náhradu nepřiznal žádné z účastnic.