24 C 91/2021-53 — Okresní soud v Chomutově

Předmětem řízení v této věci byla smluvní pokuta za nevrácení pronajatého zařízení [právnická osoba] [anonymizována čtyři slova] po skončení smlouvy o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací uzavřené dne 18. 10. 2015 mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba] Po provedeném dokazování mohl soud učinit pouze ten závěr, že společnost [právnická osoba] jako poskytovatelka služeb elektronických komunikací uzavřela dne 18. 10. 2015 se žalovanou smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací, jejíž součástí byly rovněž prostřednictvím tzv. včleňovací doložky smluvní podmínky, přičemž tato smlouva byla dne 23. 10. 2015 realizována (žalovaná byla připojena). Dopisem ze dne 8. 8. 2016 uvedená společnost od smlouvy odstoupila a současně žalovanou vyzvala k vrácení pronajatých zařízení. Žalobou uplatněný nárok pak byl smlouvou ze dne 31. 1. 2019 postoupen žalobkyni. Dále však, pokud se jedná o uzavření nájemní smlouvy a dodaní uvedeného zařízení, soud dospěl k závěru, že žalobkyně neunesla své břemeno důkazní (§ 101 odst. 1 písm. b) o.s.ř.), aniž o této skutečnosti mohla být řádně poučena ve smyslu § 118a odst. 3 o.s.ř., neboť se z nařízeného jednání omluvila. K tomu je nutno dodat, že poučení ve smyslu § 118a o.s.ř. jsou výsadou účastníků při jednání přítomných, na čemž nemění ničeho ani skutečnost, že ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 5. 1. 2016, sp. zn. IV. ÚS 3292/15, dostupné na http://nalus.usoud.cz). Žalobkyně soudu nepředložila žádnou nájemní smlouvu, ani doklad, že by žalované tvrzené zařízení její právní předchůdkyně předala, přičemž z předložených listinných důkazů tyto skutečnosti nevyplývají. V uzavřené smlouvě o poskytování služeb elektronických komunikací není o nájmu ani zmínky a dále z předloženého zakázkového listu sice vyplývá, že technik měl za úkol aktivovat službu a dodat k tomu zařízení, že by tak učinil, se však z tohoto zakázkového listu nepodává. Jelikož žalobkyně neprokázala, že by žalované její právní předchůdkyně jakékoliv zařízení dodala, ani že by k nějakému zařízení uzavřela se žalovanou nájemní smlouvu, nemůže se domáhat smluvní pokuty za nevrácení takových zařízení. Z vyložených důvodů soud žalobu zamítl. O nákladech řízení rozhodne soud i bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí (§ 151 odst. 1 o.s.ř.). V daném případě byla úspěšnou účastnicí žalovaná a náleželo by jí tudíž právo na náhradu nákladů řízení (§ 142 odst. 1 o.s.ř.). Žalované však podle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly, proto soud právo na jejich náhradu nepřiznal žádné z účastnic.