28 C 226/2021-40 — Okresní soud v Chomutově

Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 7. 2. 2021 domáhala na žalované zaplacení částky uvedené ve výrokové části tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení s tvrzením, že žalovaný nárok vznikl z titulu neuhrazených plateb za odběr elektřiny a zemního v odběrném místě nacházejícím se na adrese [adresa žalované], a to na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny/plynu domácnosti č. [anonymizováno] uzavřené dne 14. 10. 2019. Žalovaná proti žalobě ničeho nenamítala. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Účastníci řízení uzavřeli dne 14. 10. 2019 smlouvu označenou jako Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny domácnosti č. [anonymizováno] a smlouvu označenou jako Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny domácnosti č. [anonymizováno], jimiž se žalobkyně zavázala dodávat žalované do odběrného místa na adrese [adresa žalované]. Součástí smluv byly obchodní podmínky žalobkyně. Uvedenými smlouvami se žalobkyně zavázala dodávat elektřinu a zemní plyn, zajistit jejich distribuci a systémové služby do uvedeného odběrného místa a žalovaná řádně a včas uhradit žalobkyni vyúčtovanou cenu komodity a související služby. Žalobkyně žalované vyúčtovala následující platby. Fakturou [číslo] ze dne 4. 6. 2020 vyzvala k zaplacení poplatku za upomínku ve výši 200 Kč stanoveného Ceníkem se splatností do 12. 6. 2020 za prodlení s úhradou vyúčtovaných plateb. Dopisem ze dne 4. 6. 2020 žalobkyně žalovanou uvědomila, že na jejím zákaznickém účtu eviduje pohledávku ve výši 800 Kč a pro případ marného uplynutí dodatečné lhůty k plnění přistoupí k přerušení dodávky do odběrných míst žalované. Fakturou [číslo] ze dne 27. 6. 2020 žalobkyně žalovanou vyzvala k zaplacení částky 356 Kč za spotřebu elektřiny v době od 7. 4. 2020 do 16. 6. 2020, se splatností do 14. 7. 2020. Opravnou fakturou [číslo] ze dne 4. 9. 2020 žalobkyně žalovanou vyzvala k doplacení ceny elektřiny ve výši 3 104 Kč za dodávku realizovanou v době od 7. 4. 2020 do 16. 6. 2020 splatné dne 21. 9. 2020. Fakturou [číslo] ze dne 20. 5. 2020 žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení nákladů spojených s přerušením dodávky ve výši 807 Kč se splatností do 27. 5. 2020. Fakturou [číslo] ze dne 26. 6. 2020 žalobkyně žalovanou vyzvala k zaplacení částky 1 159 Kč za spotřebu zemního plynu v době od 29. 11. 2019 do 18. 6. 2020 se splatností do 14. 7. 2020. Fakturou [číslo] ze dne 12. 8. 2020 žalobkyně žalovanou vyzvala k zaplacení částky 634 Kč za dodávku plynu realizovanou v době od 29. 11. 2019 do 18. 6. 2020 nejpozději do 27. 8. 2020. Předžalobní výzvou ze dne 25. 1. 2021 zástupkyně žalobkyně žalovanou upomenula o zaplacení všech shora fakturovaných částek a současně ji poučila, že pro případ, kdy je žalovaná ani v dodatečné lhůtě vymezené výzvou neuhradí, obrátí se s nárokem na jejich zaplacení k soudu. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Nejprve se soud zabýval tím, podle jaké právní úpravy bude právní poměr založený shora uvedenou smlouvou posuzován. Vzhledem k tomu, že smlouva byla uzavřena dne, je třeba s ohledem na ustanovení § 3028 odst. 3 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., účinného od 1. 1. 2014 aplikovat na tento právní vztah úpravu účinnou v době uzavření smlouvy, tedy ustanovení občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen„ občanský zákoník“). Podle ustanovení § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou. Dle § 72 odst. 2 energetického zákona, smlouvou o sdružených službách dodávky plynu se zavazuje výrobce plynu nebo obchodník s plynem dodávat zákazníkovi plyn a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet alespoň jednu ze služeb přepravy plynu, distribuce plynu nebo uskladnění plynu a zákazník se zavazuje zaplatit za dodávku plynu cenu a za přepravu plynu nebo distribuci plynu cenu uplatněnou v souladu s cenovou regulací. Uzavřením smlouvy o sdružených službách dodávky plynu dochází k přenesení odpovědnosti za odchylku na výrobce plynu nebo obchodníka s plynem. Smlouva o sdružených službách dodávek plynu musí dále obsahovat obdobné podstatné náležitosti jako smlouva o dodávce plynu se zákazníkem. Podle § 2079 odst. 1 občanského zákoníku se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními dospěl soud k závěru, že mezi účastníky řízení byly platně uzavřeny smlouva o sdružených dodávkách elektřiny ve smyslu ustanovení § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů a smlouva o sdružených službách dodávky plynu dle § 72 cit. zák. ve spojení s § 2079 odst. 1 občanského zákoníku. Žalovaná nesplnila svoji povinnost včas a řádně uhradit vyfakturovanou cenu dodávaných komodit, k čemuž se zmíněnými smlouvami ve spojení s obchodními podmínkami zavázala. Žalobkyni tak vzniklo vedle práva na zaplacení ceny za dodanou komoditu právo požadovat po žalované dohodnutý poplatek za přerušení dodávky, jakož i odeslání upomínky, i zákonný úrok z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a to ode dne následujícího po dni splatnosti shora uvedených faktur. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat svá tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 6 035 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.