30 C 84/2020-28 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně podala dne 15. 6. 2020 ke zdejšímu soudu žalobu znějící na zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že poskytla na základě písemné žádosti – návrhu na uzavření smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru ze dne 23. 3. 2017 a Všeobecných obchodních podmínek žalované spotřebitelský úvěr ve výši 200 000 Kč Smlouva o úvěru byla uzavřena přijetím návrhu žalované žalobkyní tak, že žalobkyně za žalovanou uhradila částku odpovídající výši poskytnutého úvěru. Žalovaná zboží převzala. Žalovaná se zavázala splatit úvěr v 35 měsíčních splátkách každou ve výši 6 166 Kč splatných vždy k 17. dni v měsíci počínaje dnem 17. 4. 2017. Žalovaná svému závazku splácet poskytnutý úvěr řádně a včas nedostála. Dne 17. 2. 2020 nastala splatnost poslední splátky úvěru dluh žalované ve výši 1 559,26 Kč vzniklý z titulu čerpání peněžních prostředků způsobem výše specifikovaným se stal stal splatným v celém rozsahu. Ke dni splatnosti tvořila dlužnou částku jistina ve výši 11 530,65 Kč úroky ve výši 28,61 Kč celková dlužná částka úvěru tedy činila 1 59,26 Kč. Dopisem ze dne 28. 4. 2020 vyzvala žalobkyni žalovanou ke splnění dluhu znovu vyzvala žalobkyni žalovanou ke splnění dluhu předžalobní upomínkou ze dne 1. 6. 2020. 2. Žalovaná k věci písemně uvedla, že dlužnou částku nerozporuje a před jednáním soudu na účet, který ji sdělila po telefonu zaměstnankyně okresního soudu, zaplatila částku ve výši 11 559,26 Kč, tak jak bylo uvedeno v předvolání a na důkaz tohoto svého sdělení přiložila doklad o platbě. 3. Skutkový stav byl v řízení zjištěn z důkazů listinných, z vyjádření žalované a jejich provedením jednotlivě i ve vzájemné souvislosti soud zjistil, že dne 23. 3. 2017 uzavřela žalovaná s právní předchůdkyní žalobkyně žádost o spotřebitelský úvěr, který zprostředkovala na nákup zboží [právnická osoba]. 4. V žádosti o úvěr žalovaná uvedla, že je zaměstnána od dubna roku 2011, bydlí ve vlastním domě nebo bytě, je bezdětná vdaná a její čistý příjem měsíčně činí 30 000 Kč. Její náklady na bydlení činí 5 000 Kč a ostatní pravidelné výdaje činí 12 000 Kč. Jako příjem manžela uvedla částku 45 000 Kč. Žalované byl poskytnut úvěr ve výši 200 000 Kč, který měla splácet v 36 měsíčních splátkách po 6 166 Kč s roční úrokovou sazbou 6,9 %. 5. Podle přehledu splácení úvěru ke dni 20. 4. 2020 dlužila žalovaná ještě částku 11 559,26 Kč. 6. Z předžalobní upomínky ze dne 28. 4. 2020 soud zjistil, že žalobkyně informovala žalovanou o tom, že z úvěrové smlouvy [číslo] dluží žalovaná částku ve výši 11 560 Kč a požádala o zaplacení této dlužné částky do 14 dnů. 7. Z předžalobní upomínky ze dne 1. 6. 2020 soud zjistil, že žalobkyně upomínala žalovanou o zaplacení částky 11 559,26 Kč s tím, aby dlužná částka byla zaplacená na bankovní účet společnosti číslo [bankovní účet] pod variabilním symbolem [číslo]. 8. Z poštovního podacího archu ze dne 1. 6. 2020 soud zjistil, že tohoto dne byla na adresu žalované odesílána doporučená pošta. 9. Z potvrzení o platbě vystaveném [právnická osoba] dne 18. 8. 2021 soud zjistil, že banka potvrdila, že dne 18. 8. 2021 byla na účtu [bankovní účet] vedeném na majitele: [celé jméno žalované] [anonymizováno] zaúčtována platba ve výši 11 559,26 Kč na protiúčet číslo: [bankovní účet] pod variabilním symbolem [číslo]. 10. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Žalované byl v roce 2017 poskytnut spotřebitelský úvěr ve výši 20 000 Kč, který využila na nákup zboží v obchodním domě [anonymizováno]. Tento poskytnutý úvěr žalovaná splácela pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 6 166 Kč a ke dni 20. 4. 2020 dlužila ještě částku ve výši 11 559,26 Kč o úhradu této částky byla žalovaná několikrát upomínána. Naposledy upomínkou ze dne 1. 6. 2020, která jí byla odesílána na adresu bydliště doporučeně. Žalovaná dlužnou částku nerozporovala a potvrdila, že úvěr ve výši 200 000 Kč v roce 2017 obdržela a že jej pravidelně splácela. Dlužnou částku uhradila dne 18. 8. 2021 na účet [bankovní účet], který však nebyl účtem žalobkyně. Když žalovaná poukazovala danou platbu přes [anonymizováno] banku.s. spletla si číslo účtu a přehodila číslice namísto [anonymizována dvě slova] [číslo] uvedla číslo účtu [bankovní účet]. Vzhledem k tomu, že toto číslo účtu také existovalo poukázala banka částku na cizí účet podle dispozice žalované. Protože se žalovaná k jednání nedostavila nemohla jí být tato skutečnost, zřejmá z provedeného dokazování, sdělena a naproti tomu žalobkyně skutečně dlužnou částku ve výši 11 559,26 Kč neobdržela. Za tohoto stavu považoval soud žalobu za důvodnou a přiznal žalobkyni žalovanou částku, včetně příslušenství, neboť nárok žalobkyně na zaplacení této částky měl oporu v provedeném dokazování. 11. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Úvěrující se zavazuje na požádání úvěrovaného poskytnout peněžní částku, což znamená, že se zavazuje mít tuto částku připravenu tak, aby mohl vyhovět žádosti úvěrovaného. Jeho závazek, který zahrnuje i povinnost rezervovat peněžní prostředky až do dohodnuté výši s tím, že není jisté, zda úvěrovaný o vyplacení celé částky požádá, jakož i příslib prostředky na požádání poskytnout. Povinnost poskytnout požadovanou částku vznikne na základě žádosti úvěrovaného, jeho projevu vůle. Tato žádost (požádání úvěrovaného o vyplacení částky) je součástí kontraktačního procesu, na ni navazuje vyplacení požadovaných prostředků. Závazek úvěrujícího k rezervaci peněžních prostředků pro úvěrovaného trvá po celou dobu trvání smlouvy. Úvěrovaný ovšem nemá povinnost přislíbené peněžní prostředky čerpat. Smlouva o úvěru je smlouvou úplatnou, přičemž úplatu za poskytnutí prostředků představuje úrok. Úrok se platí jenom za prostředky, které jsou skutečně čerpány. Smlouva označená jako smlouva o úvěru, ale neobsahující závazek zaplatit za poskytnuté peněžní prostředky úroky, nemá povahu smlouvy o úvěru, ale smlouvy o zápůjčce. Pro smlouvu o úvěru není předepsána písemná forma. Požadavek písemné formy stanoví zákon o spotřebitelském úvěru pro smlouvu, v níž se sjednává spotřebitelský úvěr. 12. V daném případě měla být smlouva sjednána dne 23. 3. 2017 tedy za účinnosti zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, který vstoupil v účinnost dne 1.12.2016. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí z úvěru schopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivý, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, v databázi umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 13. Žalobkyně prostřednictvím formuláře umístěného ve smlouvě o spotřebitelském úvěru zjišťovala od žalované informace, které měly přispět k posouzení její úvěruschopnosti a po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že své zákonné povinnosti zjišťovat úvěruschopnost spotřebitele žalobkyně dostála. Zjištěné informace skutečně mohly přispět k posouzení rizikovosti poskytovaného úvěru a poskytovaly dostatečné informace k tomu, aby mohl věřitel posoudit návratnost své investice. Soud tudíž smlouvu uzavřenou účastnicemi tohoto řízení považoval za platnou a nároky z ní žalobkyni, jak bylo výše uvedeno, přiznal. 14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 7 829,10 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 11 559,26 Kč sestávající z částky 1 580 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada podle § 13 a. t. v celkové částce 1249, 20 Kč za cestu právního zástupce žalobkyně dne 19.8.2021 k soudu při 220 ujetých km na trase Praha Chomutov Praha, při vyhláškové ceně nafty 27,20Kč a průměrné spotřebě vozidla [registrační značka] Lancia Delta 4,7/100km, náhrady za promeškaný čas v počtu 8 půlhodin po 100Kč a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5 809,20 Kč ve výši 1 219,90 Kč.