30 C 91/2021-18 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se podáním ke zdejšímu soudu ze dne 26. 11. 2020 domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že s žalovaným dne 20. 12. 2018 uzavřela smlouvu o zápůjčce, na základě které mu poskytla peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč, které byly žalovanému zaslány na účet číslo [bankovní účet], a to dne 20. 12. 2018. Žalovaný se zavázal za poskytnutí půjčky uhradit poplatek ve výši 2 600 Kč. Jistina a poplatek byly splatné dne 19. ledna 2019. Žalovaný však své smluvní závazky neuhradil řádně a včas. Žalobkyně dále uvedla, že poskytla žalovanému zápůjčku prostřednictvím své webové stránky [webová adresa], na které se žalovaný nejprve zaregistroval a nastavil si dle vlastní volby dostupné parametry: Splatnost a výši zápůjčky. Poté žalovaný vyplnil na webové stránce formulář – žádost o poskytnutí zápůjčky, kdy zadal své osobní údaje, včetně telefonního čísla a e-mailové adresy. Tímto způsobem žalovaný učinil návrh na uzavření konkrétní smlouvy o zápůjčce vůči žalobkyni. Smlouva o zápůjčce měla být žalovaným podepsána elektronicky, a to prostřednictvím PIN kódu, který žalobkyně zaslala na uvedené telefonní číslo. Žalobkyně měla za to, že tento PIN kód je tzv. prostým elektronickým podpisem, který splňuje požadavky § 7 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářející důvěru pro elektronické transakce. S ohledem na tuto skutečnost považovala smlouvu o zápůjčce uzavřenou se žalovaným za smlouvu uzavřenou v písemné podobě. Celková výše dluhu žalovaného ke dni podání žaloby činila 13 100 Kč z toho účelně vynaložené náklady v souvislosti s prodlením žalovaného činily 2 500 Kč a poplatek činil 10 600 Kč. Žalobkyně rovněž požadovala zaplacení smluvní pokuty, která byla žalobkyní vyčíslena na částku 4 000 Kč, a to s ohledem na znění ustanovení § 122 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, když žalobkyně požadovala pouze smluvní pokutu z prodlení do výše, která nepřesahovala součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, své stanovisko k věci soudu nesdělil. 3. Skutkový stav byl v řízení zjištěn z důkazů listinných, jejichž provedením jednotlivě i ve vzájemné souvislosti měl soud za to, že žalobkyně v postavení věřitele a osoba označená v textu smlouvy jménem [celé jméno žalovaného], v postavení klienta, uzavřeli smlouvu o zápůjčce bez současné fyzické přítomnosti stran prostřednictvím komunikace na dálku, když žalobkyně se v této smlouvě zavázala, že poskytne klientovi bezúčelovou a bezhotovostní půjčku v celkové výši 8 000 Kč, a to nejpozději do dvou dnů ode dne účinnosti smlouvy o zápůjčce na účet žalovaného číslo [bankovní účet]. Klient se zavázal uhradit žalobkyni poplatek za poskytnutí zápůjčky ve výši 2 600 Kč a splatit tento poplatek spolu se zápůjčkou nejpozději do 19. ledna 2019 Smlouva obsahuje jméno a bydliště žalovaného, rodné číslo, mobilní číslo a e-mailovou adresu. Smlouva o zápůjčce neobsahuje vlastnoruční podpis klienta, ale jen jeho PIN kód [číslo]. 4. Z řádku umístěného na listině formátu A4 na šířku soud zjistil, že obsahuje údaje datum: 20. 12. 2018 dále text: Tuzemská odchozí úhrada, dále čísla: [bankovní účet] dále čísla [číslo] a číslo: -8 000.00. V druhém řádku je uvedena číslice 4 a ve třetím řádku COOL CREDIT. 5. Z dopisu žalobkyně ze dne 5. 3. 2019 nazvaného finální upomínka – pokus o smír, soud zjistil, že žalobkyně žalovaného vyzýval o úhradu částky 15 900 Kč nejpozději do 10. 3. 2019 6. Z dopisu žalobkyně ze dne 18. 2. 2019 nazvaného upomínka – pokus o smír soud zjistil, že žalobkyně vyzývala žalovaného úhradou částky 15 508 Kč nejpozději do 23. 2. 2019. 7. Z dopisu žalobkyně ze dne 26. ledna 2019 nazvaného upomínka – pokus o smír, soud zjistil, že žalobkyně vyzýval žalovaného k zaplacení částky 13 171 Kč nejpozději do 31. 1. 2019. 8. Z dopisu žalobkyně ze dne 2. 2. 2019 nazvaného upomínka – pokus o smír soud zjistil, že žalobkyně vyzývala žalovaného o úhradu částky 13 941 Kč nejpozději do 7. 2. 2019. 9. Z dopisu žalobkyně nazvaného upomínka – pokus o smír datovaného dne 9. 2. 2019 soud zjistil, že žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě částky 14 712 Kč nejpozději do 14. 2. 2019. 10. Z dopisu zástupce žalobkyně žalovanému ze dne 14. 10. 2020 nazvaného výzva k úhradě před podáním exekučního návrhu soud zjistil, že zástupci žalobkyně vyzýval žalovaného k úhradě částky 15 905 Kč do tří dnů na bankovní účet tam uvedený. 11. Podacím lístkem ze dne 14. 10. 2020 měl soud za prokázáno, že tohoto dne byla na adresu žalovaného odesílána doporučená pošta. 12. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Žalobkyně uzavřela smlouvu o půjčce s klientem, který se podepsal PIN kódem [číslo] a v této smlouvě se zavázala mu poskytnout zápůjčku ve výši 8 000Kč. Klient je označen jménem a příjmením žalovaného, jeho rodným číslem a adresou: [ulice a číslo] [PSČ] [obec]. Žalovanému byla doporučeně odeslána předžalobní upomínka ze dne 14.10.2020 s výzvou k zaplacení 15 905Kč do tří dnů na bankovní účet ve výzvě uvedený. 13. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle ustanovení § 2390 z.č. 89/2012 Sb. občanský zákoník, (dále jen o.z.) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Smlouva o zápůjčce, je smlouvou reálnou. Smlouva tedy vznikne přenecháním předmětu zápůjčky vydlužiteli. Věc může být přenechána vydlužiteli reálně, tzv. "z ruky do ruky" nebo i jinak, například bezhotovostním převodem peněžité částky. Smlouva o zápůjčce se odlišuje od smlouvy o úvěru tím, že úvěrová smlouva jako konsensuální kontrakt vznikne již souhlasným projevem vůle smluvních stran smlouvu uzavřít, zatímco smlouva o zápůjčce musí být splněna přenecháním zastupitelné věci (typicky peněz). V daném případě z předložených listin nemohl soud učinit závěr ani o hotovostní výplatě peněžního obnosu ve výši 8 000 Kč ani závěr o bezhotovostním bankovním převodu na účet žalovaného z účtu žalobkyně. Žalobkyně skutečnost bezhotovostního převodu prokazovala řádkem s údaji, které neměly podobu typizovaného výpisu z účtu, který poskytují tuzemské banky pro potvrzení provedených plateb. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy nepodařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že nepřiznal žalovanému náhradu nákladů řízení, neboť podle obsahu spisu mu žádné náklady v řízení nevznikly.