31 C 119/2021-52 — Okresní soud v Chomutově

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení dlužného nájemného za přijímací zařízení (set top box a modem) v celkové výši 384,42 Kč a smluvní pokuty dle ceníku za nevrácení obou pronajatých přijímacích zařízení dle smlouvy o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [číslo] ze dne 12. 10. 2017 v celkové výši 4 000 Kč. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Ve věci bylo soudem nařízeno ústní jednání na den 13. 9. 2021. Žalobkyně se z jednání přípisem ze dne 9. 9. 2021 omluvila, žalovaná se k jednání nedostavila a ani se neomluvila. Soud proto projednal věc v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), bez přítomnosti obou účastníků, přičemž vycházel z provedených listinných důkazů založených ve spise, na jejichž základě učinil následující závěr o skutkovém stavu: Předchůdkyně žalobkyně (společnost [právnická osoba], [IČO]), uzavřela se žalovanou dne 12. 10. 2017 smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací, jejíž součástí byly Všeobecné podmínky a jejímž předmětem byly objednané služby [anonymizováno] internet, [anonymizováno] televize a [anonymizováno] telefon a dále pronájem modemu Wifi a pronájem HD boxu, oboje za 70 Kč měsíčně. V prohlášení u písm. f) smlouvy bylo sjednáno oprávnění předchůdkyně žalobkyně požadovat smluvní pokutu dle ceníku (2 000 Kč) v případě, že by žalovaná nevrátila pronajatá zařízení včas a v pořádku. Dle Všeobecných podmínek byla žalovaná povinna vrátit pronajatá zařízení do 14 dnů po ukončení smlouvy (čl. 7). Převzetí pronajatých zařízení žalovaná potvrdila podpisem zakázkového listu ze dne 13. 10. 2017. Fakturami za období od 1. 11. 2017 do 31. 3. 2018 bylo žalované vyúčtováno (mimo jiné) nájemné za přijímací zařízení, přičemž žalovaná dluží na nájemném celkem 384,42 Kč. Předchůdkyně žalobkyně od uzavřené smlouvy odstoupila dopisem ze dne 1. 2. 2018, kterým také vyzvala žalovanou k vrácení pronajatých zařízení s tím, že jinak jí bude vyúčtována smluvní pokuta 4 000 Kč. Pohledávka za žalovanou byla z předchůdkyně žalobkyně postoupena na žalobkyni smlouvou ze dne [datum], což bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 3. 7. 2019. Právní zástupkyně žalobkyně zaslala žalované dne 20. 1. 2020 předžalobní upomínku. Svou absencí při ústním jednání se žalobkyně vzdala možnosti být soudem poučena ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř. k doplnění důkazů. 4. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. Předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovanou smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací dle zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, na základě které – mimo jiné – pronajala žalované přijímací zařízení za nájemné celkem ve výši 140 Kč měsíčně (§ 2201 o. z., § 2217 odst. 1 o. z.). Předchůdkyně žalobkyně od smlouvy následně odstoupila a vyzvala žalovanou k vrácení pronajatých zařízení, což žalovaná neudělala. Žalobkyně proto po žalované požaduje zaplacení dlužného nájemného (v součtu 384,42 Kč) a smluvní pokuty 4 000 Kč, která však byla (neplatně) sjednána blanketním odkazem na ceník a obchodní podmínky, nikoliv písemně přímo ve smlouvě, kterou žalovaná podepsala (srov. nález Ústavního soudu ze dne 11. 11. 2013, sp. zn. I. ÚS 3512/11). Soud proto žalobkyni přiznal nárok na zaplacení dlužného nájemného za pronajaté zařízení ve výši 384,42 Kč, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku, naproti tomu nárok na zaplacení smluvní pokuty 4 000 Kč nepřiznal a žalobu v této části z výše popsaných důvodů zamítnul, jak je uvedeno ve výroku II. rozsudku. 5. Přestože žalovaná byla ve věci převážně úspěšná a měla by ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů řízení, žádné náklady neuplatnila a z obsahu spisu ani nevyplývá, že by jí nějaké náklady dosud vznikly, a proto soud ve výroku III. rozsudku nepřiznal náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků.