9 C 186/2021-42 — Okresní soud v Chomutově

Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku 7 084 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že společnost [právnická osoba], [IČO] („ předchůdce žalobce“), s ním uzavřela smlouvu o půjčce ze dne 11.2.2016, na jejímž základě mu byly poskytnuty finanční prostředky ve výši 5 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 455 Kč s úrokovou sazbou ve výši 20,98% ročně sjednanou v článku 1,2 Podmínek a odměnu za administrativní činnost ve výši 1 000 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 1 500 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny, úroku a veškerých poplatků se žalovaný zavázal uhradit ve 43 týdenních splátkách po 188 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 8.12.2016. Sjednané splátky nehradil řádně a včas. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. <b>Provedeným dokazování byly soudem zjištěny následující skutečnosti:</b> Ze smlouvy o půjčce ze dne 11.2.2016 („ Smlouvy“) bylo zjištěno, že ji mezi sebou uzavřeli předchůdce žalobkyně a žalovaný, ve které se předchůdce žalobkyně zavázala, že žalovanému poskytne finanční prostředky ve výši 5 000 Kč, a žalovaný se zavázal, že je bude splácet v pravidelných týdenních splátkách. Nedílnou součástí Smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky, úvěrové podmínky, oznámení a sazebník předchůdce žalobkyně. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 6.12.2019 bylo zjištěno, že předchůdce žalobkyně žalované oznámila postoupení pohledávky za jeho osobou na žalobkyni. Ze smlouvy o postoupení pohledávek a seznamu postoupených pohledávek bylo zjištěno, že pohledávka za žalovanou byla postoupena z předchůdce žalobkyně na žalobkyni. Z předžalobní upomínky ze dne 22.2.2021 a podacího archu bylo zjištěno, že žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě dlužné částky před podáním žaloby. <b>Po provedeném dokazování má soud za prokázaný tento skutkový stav:</b> Předchůdce žalobkyně s žalovanou uzavřeli Smlouvu, ve které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši 5 000 Kč a žalovaný se zavázal, že je bude splácet v pravidelných týdenních splátkách. Žalovanému byly finanční prostředky předchůdkyní žalobkyně poskytnuty. Žalovaný nesplácel poskytnutou půjčku, jak bylo ve Smlouvě ujednáno, a proto žalovanému vznikl dluh ze Smlouvy ve výši 7 084 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný dlužnou částku neuhradil, postoupila předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Žalobkyně žalovanému zaslala předžalobní upomínkou prostřednictvím svého zástupce, na kterou žalovaný nereagoval, dlužnou částku nezaplatil. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „obč. zák.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 1968 obč. zák. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 ObčZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle § 1958 odst. 1 ObčZ je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Dle § 1970 ObčZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Soud po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu dospěl k závěru, že mezi předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o zápůjčce, ale vzhledem k tomu, že si žalovaný řádně neplnil svoje povinnosti vyplývající jí ze Smlouvy vznikl mu ke dni podání žaloby dluh celkem ve výši 7 084 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši 5 000 Kč a dlužných úhrad za služby ve výši 2 084 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 3 184,88 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1 214,21 Kč, úroků ve výši 20,98% ročně z dlužné jistiny ve výši 50 000 Kč od 7.12.2019 do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši z dlužné částky půjčky z dlužné jistiny ve výši 5 000 Kč od 7.12.2019 do zaplacení. V souladu s ustanovením § 151 odst. 1 o. s. ř. o povinnosti k náhradě nákladů řízení rozhodne soud bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 350 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (příprava a převzetí právního zastoupení, sepsání žaloby a výzva k plnění) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč Tyto náklady řízení je žalovaný podle § 149 odst. 1 o. s. ř. povinen zaplatit advokátu žalobkyně. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty.