9 C 89/2021-40 — Okresní soud v Chomutově

Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalované uložena povinnost zaplatit jí částku 15 800 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, žespolečnost [právnická osoba], [IČO] („ předchůdce žalobce“), s ní uzavřela smlouvu o půjčce ze dne 21.11.2016, na jejímž základě jí byly poskytnuty finanční prostředky ve výši 10 000 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 400 Kč s úrokovou sazbou ve výši 23,72% ročně sjednanou v článku 1,2 Podmínek a odměnu za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny, úroku a veškerých poplatků se žalovaná zavázala uhradit v 58 týdenních splátkách po 300 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 1.1.2018. Sjednané splátky nehradil řádně a včas. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. <b>Provedeným dokazování byly soudem zjištěny následující skutečnosti:</b> Ze smlouvy o půjčce ze dne 21.11.2016 („ Smlouvy“) bylo zjištěno, že ji mezi sebou uzavřeli předchůdce žalobkyně a žalovaná, ve které se předchůdce žalobkyně zavázala, že žalované poskytne finanční prostředky ve výši 10 000 Kč, a žalovaná se zavázala, že je bude splácet v pravidelných týdenních splátkách. Nedílnou součástí Smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky, úvěrové podmínky, oznámení a sazebník předchůdce žalobkyně. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 29.11.2019 bylo zjištěno, že předchůdce žalobkyně žalované oznámila postoupení pohledávky za jeho osobou na žalobkyni. Ze smlouvy o postoupení pohledávek a seznamu postoupených pohledávek bylo zjištěno, že pohledávka za žalovanou byla postoupena z předchůdce žalobkyně na žalobkyni. Z předžalobní upomínky ze dne 3.9.2020 a podacího archu bylo zjištěno, že žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě dlužné částky před podáním žaloby. <b>Po provedeném dokazování má soud za prokázaný tento skutkový stav:</b> Předchůdce žalobkyně s žalovanou uzavřeli Smlouvu, ve které se žalobkyně zavázala poskytnout žalované finanční prostředky ve výši 10 000 Kč a žalovaná se zavázala, že je bude splácet v pravidelných týdenních splátkách. Žalované byly finanční prostředky předchůdkyní žalobkyně poskytnuty. Žalovaná nesplácela poskytnutou půjčku, jak bylo ve Smlouvě ujednáno, a proto žalované vznikl dluh ze Smlouvy ve výši 15 800 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaná dlužnou částku neuhradila, postoupila předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovanou na žalobkyni. Žalobkyně žalované zaslala předžalobní upomínkou prostřednictvím svého zástupce, na kterou žalovaná nereagovala, dlužnou částku nezaplatila. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „obč. zák.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 1968 obč. zák. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 ObčZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle § 1958 odst. 1 ObčZ je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Dle § 1970 ObčZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Soud po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu dospěl k závěru, že mezi předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o zápůjčce, ale vzhledem k tomu, že si žalovaná řádně neplnila svoje povinnosti vyplývající jí ze Smlouvy vznikl jí ke dni podání žaloby dluh celkem ve výši 15 800 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši 10 000 Kč a dlužných úhrad za služby ve výši 5 800 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 4 592,46 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1 629,17 Kč, úroků ve výši 23,72% ročně z dlužné jistiny ve výši 10 000 Kč od 30.11.2019 do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši z dlužné částky půjčky z dlužné jistiny ve výši 10 000 Kč od 30.11.2019 do zaplacení. Dle § 151 o. s. ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 15 800 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (příprava a převzetí právního zastoupení, sepsání žaloby a výzva k plnění) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč Tyto náklady řízení je žalovaná podle § 149 odst. 1 o. s. ř. povinna zaplatit advokátu žalobkyně.