9 C 94/2021-20 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 16. 7. 2021 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 24 600 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 24 000 Kč od 16. 7. 2021 do zaplacení a rovněž tak povinnost nahradit vzniklé náklady řízení s odůvodněním, že žalovaný uzavřel s žalobkyní dne 13. 6. 2021 kupní smlouvu na prodej ojetého osobního automobilu Škoda Octavia [registrační značka] za celkovou kupní cenu 32 000 Kč. Žalovaný při podpisu kupní smlouvy zaplatil žalobkyni částku ve výši 8 000 Kč a zbylou část kupní ceny se zavázal zaplatit formou pravidelných měsíčních splátek ve výši 4 000 Kč s počátkem splácení od 11. 7. 2021. Jelikož žalovaný neuhradil žádnou z předepsaných splátek, požaduje žalobkyně zaplacení smluvní pokuty ve výši 600 Kč. Žalovaný ani přes zaslanou výzvu k úhradě na dlužnou částku nezaplatil ničeho. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. 4. Vzhledem k tomu, že dle ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. není přípustné podat proti tomuto rozsudku odvolání, obsahuje tento rozsudek pouze zjednodušené odůvodnění ve smyslu § 157 odst. 4 o. s. ř. 5. Z listinných důkazů, které navrhla provést žalobkyně k prokázání svých skutkových tvrzení, učinil soud následující skutková zjištění: 6. Podle Kupní smlouvy, kterou žalovaný podepsal dne 13. 6. 2021, převedla žalobkyně na žalovaného za kupní cenu 32 000 Kč osobní automobil Škoda Octavia [registrační značka] rok výroby 2000. Žalovaný při podpisu kupní smlouvy zaplatil žalobkyni částku ve výši 8 000 Kč a zbylou část kupní ceny ve výši 24 000 Kč se zavázal zaplatit formou pravidelných měsíčních splátek ve výši 4 000 Kč splatných ke každému 11. dni v měsíci, až do úplného zaplacení kupní ceny vozidla. Pro případ prodlení žalovaného s platbou měsíční splátky byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,5 % denně z aktuálně zbývající kupní ceny vozidla. Žalobkyně byla oprávněna požadovat zaplacení celé zbylé kupní ceny vozidla, pokud by se žalovaný dostal do prodlení s úhradou měsíčních splátek. 7. Podle Splátkového kalendáře uzavřeného dne 13. 6. 2021 se žalovaný zavázal uhradit žalobkyni celkem 6 splátek každou ve výši 4 000 Kč, přičemž první splátka byla splatná 11. 7. 2021 a poslední byla splatná dne 11. 12. 2021. 8. Podle výzvy k úhradě vyzvala žalobkyně žalovaného dne 13. 7. 2021 k úhradě dlužné částky ve výši 24 000 Kč nejpozději do 16. 7. 2021. 9. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: Žalovaný uzavřel s žalobkyní dne 13. 6. 2021 smlouvu, na jejímž základě převedla žalobkyně na žalovaného osobní automobil Škoda Octavia [registrační značka] rok výroby 2000 a žalovaný se zavázal zaplatit žalobkyni cenu ve výši 32 000 Kč. Strany si dále ujednaly pro případ prodlení žalovaného s úhradou měsíčních splátek smluvní pokutu ve výši 0,5 % denně z aktuálně zbylé kupní ceny. Při podpisu smlouvy uhradil žalovaný částku ve výši 8 000 Kč a zbylou část kupní ceny se zavázal uhradit formou pravidelných měsíčních splátek ve výši 4 000 Kč s počátkem splácení od 11. 7. 2021. Jelikož žalovaný neuhradil již první předepsanou splátku, žalobkyně zbylou část kupní ceny zesplatnila a požadovala zaplacení celé zbývající ceny ve výši 24 000 Kč nejpozději do 16. 7. 2021. Dne 13. 7. 2021 zaslala žalobkyně žalovanému předžalobní výzvu k úhradě dluhu. 10. Skutkový stav soud hodnotil po právní stránce následovně: 11. Po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena kupní smlouva ve smyslu ustanovení § 2079 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o.z.“), na jejímž základě žalobkyně odevzdala žalovanému předmět koupě, avšak žalovaný nesplnil svoji povinnost zaplatit žalobkyni sjednanou kupní cenu, když tu uhradil žalobkyni pouze částečně. Žalovaný je tak povinen zaplatit žalobkyni nejen zbylou část kupní ceny ve výši 24 000 Kč ale zároveň sjednanou smluvní pokutu ve výši 600 Kč podle § 2048 o.z. Žalobkyně má proti žalovanému splatnou pohledávku v tvrzené výši, neboť žádný důkaz nesvědčí o tom, že pohledávka žalobkyně zanikla plněním žalovaného či jiným právně relevantním způsobem. V důsledku prodlení žalovaného vznikl žalobkyni nárok na zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z., jehož výše je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ve znění účinném ke dni vzniku prodlení a odvíjí se od repo sazby stanovené ČNB pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Soud žalobě zcela vyhověl. 12. V souladu s ustanovením § 151 o. s. ř. o povinnosti k náhradě nákladů řízení rozhodne soud bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 830 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 230 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky (sepsání žaloby a výzva k plnění). Tyto náklady řízení je žalovaný podle § 149 odst. 1 o. s. ř. povinen zaplatit žalobkyni.. 13. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty.