18 C 391/2021-19 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 12. 7. 2021 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 8 231,11 Kč se zákonným úrokem z prodlení a rovněž tak povinnost nahradit vzniklé náklady řízení s odůvodněním, že nárok vznikl z titulu neuhrazených plateb za odběr zemního plynu v odběrném místě na adrese [adresa žalovaného]. Žalovaný do podání žaloby nezaplatil ničeho. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. 4. Vzhledem k tomu, že dle ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. není přípustné podat proti tomuto rozsudku odvolání, obsahuje tento rozsudek pouze zjednodušené odůvodnění ve smyslu § 157 odst. 4 o. s. ř. 5. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně uzavřela s žalovaným dne 10. 7. 2018 smlouvu, na základě které dodávala žalovanému zemní plyn do odběrného místa na adrese [adresa žalovaného], a žalovaný se zavázal za odebraný plyn zaplatit dohodnutou cenu. Za období od 2. 6. 2019 do 4. 6. 2020 vystavila žalobkyně žalovanému fakturu, [variabilní symbol] ze dne 8. 6. 2020 znějící na částku 5 242,05 Kč, splatnou 29. 6. 2020. Z takto vyúčtované částky žalovaný uhradil pouze 2 400 Kč, zbývá uhradit 2 842,05 Kč. Za období od 5. 6. 2020 do 8. 9. 2020 vystavila žalobkyně žalovanému opravný daňový doklad, [variabilní symbol] ze dne 29. 9. 2020 znějící na částku 1 089,06 Kč, splatnou 19. 10. 2020, z takto vyúčtované částky žalovaný uhradil pouze 200 Kč, zbývá uhradit 889,06 Kč. Za nezaplacení faktury, [variabilní symbol] žalobkyně vystavila žalovanému smluvní pokutu pod variabilním symbolem [číslo] ze dne 30. 10. 2020 znějící na částku 100 Kč, splatnou 19. 10. 2020, z takto vyúčtované částky žalovaný neuhradil ničeho. Za předčasné ukončení smlouvy vyúčtovala žalobkyně žalovanému smluvní pokutu od 8. 9. 2020 do 8. 8. 2021, tedy za 11 měsíců po 400 Kč za každý měsíc, částku ve výši 4 400 Kč pod variabilním symbolem [číslo] ze dne 10. 9. 2020, splatnou 21. 9. 2020, z takto vyúčtované částky žalovaný neuhradil ničeho. Dne 20. 11. 2020 zaslal právní zástupce žalobkyně žalovanému předžalobní výzvu. 6. Podle § 72 odst. 2 věty prvé zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), smlouvou o sdružených službách dodávky plynu se zavazuje výrobce plynu nebo obchodník s plynem dodávat zákazníkovi plyn a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související služby v plynárenství a zákazník se zavazuje zaplatit za dodávku plynu cenu a za související služby cenu uplatňovanou v souladu s cenovou regulací. 7. Po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní jakožto obchodníkem s plynem a žalovaným jakožto zákazníkem byla uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky zemního plynu (§ 72 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb.), na jejímž základě se žalobkyně zavázala dodávat žalovanému zemní plyn a žalovaný se zavázal zaplatit za odebraný plyn dohodnutou cenu. Žalobkyně za plyn odebraný ve shora uvedeném období vyúčtovala žalovanému částku v celkové výši 8 231,11 Kč. Protože dlužná částka nebyla žalovaným uhrazena, soud shledal žalobu důvodnou a vyhověl jí jak co do žalované jistiny, tak i co do úroku z prodlení z této částky, neboť žalobkyně požaduje úrok z prodlení od data, kdy žalovaný již byl v prodlení, a výše žalobkyní požadovaného úroku z prodlení je v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 8. Podle § 151 o. s. ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, právo na náhradu nákladů řízení v částce 1 126 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 8 231,11 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 600 Kč ve výši 126 Kč Tyto náklady řízení je žalovaný podle § 149 odst. 1 o. s. ř. povinen zaplatit advokátu žalobkyně. 9. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty.