21 C 155/2022-27 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se svou žalobou doručenou soudu dne 11.2.2022, doplněnou podáním ze dne 11.7.2022, domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 884 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 62 Kč za období od 10.4.2021 do 11.2.2022 s tím, že dlužná částka představuje nezaplacené pojistné za období od 17.12.2020 do 9.4.2021, které byl žalovaný povinen platit podle pojistné smlouvy [číslo] pro pojištění majetku a odpovědnosti občanů, a dále upomínací poplatek ve výši 300 Kč a poplatek za pokus o smír ve výši 300 Kč. Žalovaný však ničeho neuhradil. 2. Soud usnesením č.j. 21 C 155/2022-12 ze dne 21.6.2022 vyzval účastníky, aby se ve lhůtě 14 dní písemně vyjádřili, zda souhlasí s tím, že o věci bude rozhodnuto bez nařízeného jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů dle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“). Žalovaný byl v usnesení poučen, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, soud bude předpokládat jeho souhlas s rozhodnutím bez nařízeného jednání. Dále soud vyzval žalovaného, aby se ve stejné lhůtě vyjádřil k žalobě, zejména aby uvedl, zda uznává nárok uplatněný v žalobě, popřípadě aby vylíčil rozhodné skutečnosti a označil důkazy k prokázání tvrzených skutečností. Žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil ani k žalobě, ani k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízeného jednání a soud tak jeho souhlas předpokládal. Právní zástupce žalobkyně sdělil v dopisu ze dne 11.7.2022, že souhlasí s tím, aby soud rozhodl bez nařízeného jednání. 3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 4. Soud v této věci učinil následující skutková zjištění: 5. Z pojistné smlouvy [číslo] pro pojištění majetku a odpovědnosti občanů DOMEX+ vyplývá, že účastníci uzavřeli dne 16.12.2020 pojistnou smlouvu na dobu určitou, s počátkem pojištění dne 17.12.2020 a koncem pojištění dne 16.12.2021. Žalovaný se podpisem smlouvy zavázal uhradit roční pojistné ve výši 917 Kč splatné dne 17.12.2020. Pojistná smlouva obsahuje souhlas žalovaného s elektronickou komunikací. 6. Ze Sazebníku účinného od 3.6.2019 plyne, že poplatek za upomínku k zaplacení dlužného pojistného činí 300 Kč a poplatek za pokus o smír po zániku pojištění činí 300 Kč. 7. Z upozornění ze dne 18.1.2021 a 1.2.2021 vyplývá, že žalovaný byl žalobkyní upozorněn na nezaplacené pojistné prostřednictvím elektronické komunikace. 8. Z upomínky ze dne 15.2.2021 plyne, že žalobkyně zaslala žalovanému dopis s výzvou k zaplacení částky 1 217 Kč nejpozději do 8.4.2021. Tato upomínka byla předána k poštovní přepravě dne 16.2.2021 s tím, že dle sdělení České pošty je žalovaný na adrese [adresa žalovaného], neznámý, jak plyne z doručenky. 9. Z dopisu žalobkyně ze dne 20.4.2021 soud zjistil, že pojistná smlouva zanikla dne 8.4.2021 v důsledku nezaplacení pojistného žalovaným. 10. Z dopisu ze dne 17.5.2021 vyplývá, že se žalobkyně pokusila o smír a vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky 884 Kč. 11. Z dopisu ze dne 25.8.2021 plyne, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě částky 884 Kč. Tento dopis byl předán k poštovní přepravě dne 25.8.2021, jak vyplývá z podacího archu České pošty. 12. Z inkasní bilance pojistné smlouvy [číslo] ze dne 1.2.2022 soud zjistil, že dlužné pojistné za rozhodné období činí částku 284 Kč a náklady na vymáhání činí částku 2x 300 Kč. 13. Z doručenek elektronické komunikace vyplývá, že žalobkyně zaslala žalovanému dne 18.1.2021 a 1.2.2021 upozornění na neuhrazené pojistné, dne 20.4.2021 mu zaslala sdělení o zániku pojištění a dne 17.5.2021 pokus o smír. 14. Z Všeobecných pojistných podmínek pro pojištění majetku VPPM [číslo] (dále jen„ VPP“) plyne, že je-li pojistník v prodlení s placením pojistného, má pojistitel právo na zákonný úrok z prodlení, jakož i na jemu vzniklé náklady spojené se zpracováním a doručením upomínek (čl. 7 odst. 6). 15. Z Všeobecných pojistných podmínek pro pojištění odpovědnosti VPPOD [číslo] soud zjistil, že pojistitel má právo na zákonný úrok z prodlení, jakož i na jemu vzniklé náklady spojené se zpracováním a doručením upomínek, pokud je pojistník v prodlení s placením pojistného (čl. 6 odst. 6). 16. Podle § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ ObčZ“) se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Podle § 2758 odst. 2 ObčZ není-li pojištění ujednáno na pojistnou dobu kratší než jeden rok, vyžaduje smlouva písemnou formu. Přijal-li pojistník nabídku včasným zaplacením pojistného, považuje se písemná forma smlouvy za zachovanou. Podle § 2782 odst. 1 ObčZ má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Podle § 2783 odst. 1 ObčZ není-li doba vzniku práva pojistitele na pojistné ujednána, vzniká takové právo pojistiteli dnem uzavření smlouvy. Podle § 2783 odst. 2 ObčZ je jednorázové pojistné splatné dnem počátku pojištění. Je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období; není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční. Podle § 1968 věty první ObčZ dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 ObčZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 17. Po právním posouzení shora uvedeného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze z části. 18. Soud má za prokázané, že mezi žalobkyní jako pojistitelem a žalovaným jako pojistníkem byla platně dne 16.12.2020 uzavřena pojistná smlouva pro pojištění domácnosti a odpovědnosti občanů. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou, s počátkem pojištění od 17.12.2020 do 16.12.2021. V pojistné smlouvě se žalovaný zavázal uhradit žalobkyni roční pojistné ve výši 917 Kč splatné ke dni 17.12.2020 (§ 2783 odst. 2 ObčZ). Předepsané pojistné však žalovaný neuhradil, čímž porušil svou povinnost vyplývající z ustanovení § 2758 odst. 1 ObčZ. Protože má žalobkyně podle § 2782 odst. 1 ObčZ právo na pojistné za dobu trvání pojištění, soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni dlužné pojistné za období od 17.12.2020 do 8.4.2021 v celkové výši 284 Kč. 19. Soud má dále za prokázané, že žalovaný byl s placením pojistného v prodlení, a proto má žalobkyně právo požadovat po žalovaném podle § 1970 ObčZ úrok z prodlení. První den prodlení žalovaného s úhradou pojistného připadl na den následující po splatnosti ročního pojistného, tj. ohledně pojistného ve výši 917 Kč na den 18.12.2020. Žalobkyně požaduje úrok z prodlení z dlužné částky na pojistném až od 10.4.2021, tedy od data pozdějšího, než by požadovat mohla. Výše žalobkyní požadovaného úroku z prodlení (8,25 % ročně) je v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Proto soud žalobkyni ohledně úroku z prodlení z částky 284 Kč vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 20 Kč (výpočet: 8,25% ročně z částky 284 Kč od 10.4.2021 do 11.2.2022). 20. Zbytek jistiny ve výši 2x 300 Kč s příslušenstvím uplatňuje žalobkyně s odkazem na čl. 7 odst. 6 VPP a Sazebník. Ve VPP se uvádí, že je-li pojistník v prodlení s placením pojistného, má pojistitel právo na zákonný úrok z prodlení, jakož i na jemu vzniklé náklady spojené se zpracováním a doručením upomínek. V Sazebníku poplatků je stanovena výše poplatku za upomínku a za pokus o smír, které žalobkyně po žalovaném požaduje. 21. Obecně platí, že si smluvní strany mohou dohodnout obsah práv a povinností, kterými se budou navzájem řídit. Sjednaná práva a povinnosti jsou obvykle obsažena přímo ve smlouvě, nicméně tím není vyloučena aplikace všeobecných či jiných pojistných podmínek, na něž smlouva může odkazovat. Uplatnění pojistných podmínek však není neomezené, naopak právní úprava stanovuje základní limity. Mezi účastníky byla uzavřena spotřebitelská smlouva. Pro spotřebitelské smlouvy platí, že nesmějí pod hrozbou absolutní neplatnosti obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran. 22. Ochranu spotřebitele lze podřadit pod ústavní princip rovnosti, a to v jeho materiálním či faktickém pojetí. I tam, kde se zákonodárce nevydal cestou vědomého zvýhodnění„ slabšího“, aby pro konkrétní životní situaci dal přednost rovnosti faktické před formální, ponechává orgánu, který pozitivní právo aplikuje, prostor pro řešení napětí mezi neúplností psaného práva a povahou konkrétního případu cestou aplikace ústavních principů v materiálním pojetí právního státu (nález Ústavního soudu ze dne 28. 3. 2006 sp. zn. Pl. ÚS 42/03). 23. Podl