21 C 30/2022-39 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobou doručenou soudu dne 6.9.2021, doplněnou podáním ze dne 2.2.2022 a ze dne 15.3.2022, se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku 5 000 Kč s příslušenstvím s tím, že mezi společností [právnická osoba], [obec], [IČO] (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“) a žalovaným byla dne 27.9.2016 prostřednictvím webové stránky [webová adresa] uzavřena Smlouva o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč, a to na bankovní účet žalovaného č. [bankovní účet]. Žalovaný se zavázal vrátit předchůdkyni žalobkyně poskytnuté peněžní prostředky nejpozději do 27.10.2016. Předchůdkyně žalobkyně prověřila schopnost žalovaného úvěr splácet. Žalovaný úvěr předchůdkyni žalobkyně nevrátil. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 3.3.2021 byla předmětná pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. I přes výzvu žalovaný ničeho žalobkyni neuhradil. 2. Právní zástupce žalobkyně a žalobkyně se k jednání soudu omluvili. Žalovaný se k jednání soudu bez omluvy nedostavil (pozn.: předvolání k jednání bylo žalovanému doručeno dne 7.3.2022). Soud proto postupoval v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků a právního zástupce žalobkyně; vycházeje při tom z obsahu spisu a z provedených důkazů. 3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 4. Soud učinil tato skutková zjištění: 5. Ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne 27.9.2016 soud zjistil, že tato listina není opatřena vlastnoručním podpisem žalovaného. Předchůdkyně žalobkyně se měla zavázat poskytnout žalovanému z účtu č. [bankovní účet] peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč na bankovní účet č. [bankovní účet]. Žalovaný se měl zavázat poskytnuté peněžní prostředky vrátit nejpozději do 27.10.2016. 6. Z Formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru plyne úprava základních vlastností spotřebitelského úvěru, nákladů spotřebitelského úvěru, a dalších aspektů úvěru. Tato listina není opatřena vlastnoručním podpisem žalovaného. 7. Z kopie občanského průkazu žalovaného plyne, že žalovaný byl svobodný. Z kopie řidičského oprávnění plyne, že žalovaný měl řidičské oprávnění. 8. Z listiny ze dne 27.9.2016 označené jako Scoring plyne, že výsledné skóre lustrace bylo B s tím, že negativních záznamů bylo 5 ks, pozitivních záznamů celkem 1 ks, insolvence bez záznamu, exekuce – prolustrovat info o CEE, dluhy bez záznamu, občanský průkaz není evidován jako neplatný, neověřené dluhy více než 5 ks, nemovitý majetek bez záznamu – prověřit, žádostí o úvěr 8 ks. 9. Ze Sdělení Raiffeisenbank a.s. ze dne 24.3.2022 a z výpisu z běžného účtu č. [bankovní účet] plyne, že majitelem tohoto účtu v době rozhodné byl žalovaný; dne 29.9.2016 byla na účet žalovaného připsána částka 5 000 Kč z účtu č. [bankovní účet], jehož majitelem byla předchůdkyně žalobkyně. 10. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 3.3.2021 uzavřené mezi předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní, a z přílohy k ní, soud zjistil, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni. 11. Z dopisu ze dne 13.4.2021 soud zjistil, že postoupení pohledávky bylo předchůdkyní žalobkyně oznámeno žalovanému. 12. Z výzvy ze dne 13.4.2021 plyne, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dluhu; tato výzva byla předána k poštovní přepravě dne 13.4.2021, jak plyne z podacího lístku. 13. Skutkový závěr: Předchůdkyně žalobkyně dne 29.9.2016 poskytla ze svého výše uvedeného účtu na výše uvedený účet žalovaného částku 5 000 Kč. Žalovaný ničeho nevrátil. Písemnou smlouvou o postoupení pohledávek předchůdkyně žalobkyně postoupila předmětnou pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Dne 13.4.2021 právní zástupce žalobkyně zaslal žalovanému výzvu ke splnění dluhu. 14. Podle § 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem.. 15. Podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 16. Dle § 1970 ObčZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 17. Dle § 2390 ObčZ přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 18. Podle § 2991 odst. 1, odst. 2 ObčZ, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 19. Po právním posouzení shora uvedeného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen z části. 20. Soud se v prvé řadě zabýval tím, zda předchůdkyně žalobkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného zapůjčené finanční prostředky splácet a dospěl k závěru, že předchůdkyně žalobkyně důsledně nepostupovala podle výše citovaného ustanovení § 9 odst. 1 spotřebitelského zákona. Dle tvrzení žalobkyně byl žalovaný lustrován v dostupných databázích ISIR, CEE, SOLUS, NRKI a BRKI. Jeho totožnost byla ověřena z občanského průkazu a řidičského průkazu. Zároveň odesláním žádosti o poskytnutí úvěru žalovaný prohlásil, že má pravidelný příjem a potvrdil, že je schopen zápůjčku splatit, a že řádně zvážil své možnosti. Pro případ, že by měl pochybnosti peněžní prostředky vrátit, byl žalovaný povinen kontaktovat původního věřitele, aby společně posoudili jeho schopnost zápůjčku splatit. Na základě výše uvedené lustrace a prohlášení žalovaného předchůdkyně žalobkyně dle žalobkyně nepojala důvodné podezření o neschopnosti žalovaného zápůjčku splatit. Dále měla předchůdkyně žalobkyně ověřovat poměry žalovaného výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji. Měla vycházet ze životního minima 3 410 Kč. 21. Odborná péče předpokládá jednak řádně věřitelem zjistit veškeré poměry žalovaného (příjmy a výdaje) a zároveň veškeré zjištěné údaje ověřit, resp. objektivně podložit minimálně např. aktuálním potvrzením zaměstnavatele dlužníka o tom, že žalovaný byl v době„ před uzavřením“ smlouvy zaměstnán a s jakým výdělkem, dále např. potvrzením o jiných příjmech žalovaného. Je nezbytné, aby dále byl ověřen např. způsob uspokojování potřeby bydlení, výše nákladů žalovaného na bydlení, výši dalších dluhů a závazků, apod. Žalobkyně v daném případě sdělila, že její předchůdkyně vycházela z výše uvedených veřejných databází, aniž by výslovně sdělila, k jakému konkrétnímu výsledku tímto zkoumáním došla, a zároveň aniž by doložila, že skutečně do těchto databází nahlížela. Žalobkyně netvrdila, že by její předchůdkyně zjišťovala a ověřovala konkrétní příjem žalovaného, jeho zaměstnavatele. Navíc žalobkyně netvrdila, zda a s jakým výsledkem byly zkoumány zcela konkrétní výdaje žalovaného. Dle názoru soudu tak předchůdkyně žalobkyně řádně neprověřovala schopnost žalovaného úvěr splácet. Je zcela nepřijatelné, aby povinnost posouzení úvěruschopnosti byla věřitelem přenesena na samotného dlužníka, jak tomu bylo v daném případě. Byla to předchůdkyně žalobkyně, která měla povinnost zjišťovat poměry žalovaného, tyto posoudit a vyhodnotit. 22. S ohledem na výše uvedené skutečnosti (poměr mezi příjmy a výdaji spotřebitele, posouzení toho, zda spotřebiteli zbude po vynaložení běžných výdajů měsíčně taková částka, jaká je potřeba pro splácení úvěru a věřitel smí poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet), soud dospěl k závěru, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky v rozporu s § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, aniž by řádně prověřila schopnost žalovaného poskytnutou peněžní prostředky vrátit. Předmětná spotřebitelská smlouva ze dne 27.9.2016 je neplatná. 23. Dále se soud zabýval tím, zda na straně žalovaného došlo k bezdůvodnému obohacení, když žalobkyně tvrdila, že ža