21 C 368/2021-22 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobou doručenou soudu dne 28.6.2021 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí částku 7 936,32 Kč s příslušenstvím s tím, že mezi společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“), a žalovanou byla dne 12.5.2018 uzavřena Smlouva o úvěru [číslo] na jejímž základě byly žalované poskytnuty v hotovosti peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, a to v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit předchůdkyni žalobkyně poskytnuté peněžní prostředky spolu s příslušenstvím úvěru za dobu jeho trvání ve výši 8 186 Kč, a to formou splátek po 1 299 Kč měsíčně; poslední splátka byla spatná dne 12.7.2019. Žalovaná uhradila pouze celkovou částku 8 997 Kč, zbytek dosud nevrátila. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21.12.2020 předchůdkyně žalobkyně postoupila předmětnou pohledávku za žalovanou na žalobkyni. I přes výzvu žalovaná ničeho neuhradila. 2. Pravomocným usnesením ze dne 11.1.2022 č.j. 21C 368/2021-20 soud řízení zastavil co do smluvní pokuty ve výši 2 666,52 Kč a kapitalizovaného úroku ve výši 5 015,03 Kč, a to na základě písemného podání žalobkyně ze dne 7.1.2022. Nadále žalobkyně požadovala po žalované úhradu částky 5 269,80 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky od 22.12.2020 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 730,55 Kč a s náklady na uplatnění pohledávky ve výši 261 Kč. 3. Soud v daném případě nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a oba účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili (§ 115a o.s.ř.). Usnesení zdejšího soudu ze dne 30.11.2021 č.j. 21 C 368/2021-14 obsahující výzvu k vyjádření, zda účastníci souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, bylo právnímu zástupci žalobkyně doručeno dne 2.12.2021 a žalované dne 13.12.2021. 4. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 5. Soud učinil tato skutková zjištění: 6. Ze Žádosti o úvěr ze dne 12.5.2018 plyne, že tato listina je opatřena vlastnoručním podpisem žalované. Žalovaná požádala předchůdkyni žalobkyně o úvěr ve výši 10 000 Kč. Uvedla, že je od 9.10.2017 zaměstnaná u společnosti [právnická osoba], [obec], s měsíčním příjmem 18 536 Kč. Její měsíční výdaje zahrnují bydlení a energie ve výši 4 500 Kč a dopravu, jídlo, osobní náklady ve výši 8 040 Kč měsíčně. Použitelná příjem činil částku 5 996 Kč (18 536 Kč – 12 540 Kč). Bytovou potřebu uspokojovala formou nájmu, byla vdaná, měla základní vzdělání, dvě vyživované děti, měla dluhy ve výši 20 000 Kč. Poměry žalované byly ověřeny občanským průkazem, řidičským průkazem, pracovní smlouvou a výplatními páskami. 7. Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 12.5.2021 soud zjistil, že tato listina je opatřena vlastnoručním podpisem žalované. Předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč se sjednanou pevnou úrokovou sazbou. Žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu s úrokem ve výši 963 Kč, poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 4 500 Kč, poplatek za vyhodnocení úvěru ve výši 923 Kč a inkasní poplatek ve výši 1 800 Kč, a to formou 14 měsíčních splátek po 1 299 Kč. Svým podpisem smlouvy žalovaná stvrdila, že dne 12.5.2018 převzala v hotovosti částku 10 000 Kč. 8. Z Formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru ze dne 12.5.2018 plyne úprava podmínek pro poskytnutí úvěru; tato listina je opatřena vlastnoručním podpisem žalované. 9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21.12.2020, uzavřené mezi předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní, a přílohy k ní, soud zjistil, že pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni. Z dopisu ze dne 18.1.2021 (odeslaného dle podacího archu dne 19.1.2021) soud zjistil, že postoupení pohledávky bylo předchůdkyní žalobkyně oznámeno žalované. 10. Z výzvy ze dne 2.6.2021 (odeslaného dle podacího archu dne 4.6.2021) soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě dluhu. 11. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ ObčZ“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 12. Podle § 2991 odst. 1 ObčZ kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení, bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 13. Podle § 1970 ObčZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výše úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 14. Podle § 1879 ObčZ může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 15. Po právním posouzení shora uvedeného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba byla důvodná jen z části. 16. Žalobkyně v žalobě tvrdila, že mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla dne 12.5.2018 uzavřena smlouva o úvěru [číslo] na jejímž základě se předchůdkyně žalobkyně měla zavázat poskytnout žalované peněžité prostředky v celkové výši 10 000 Kč a žalovaná se měla zavázat poskytnuté peněžní prostředky předchůdkyní žalobkyně vrátit. Žalobkyně k prokázání těchto svých tvrzení označila a předložila soudu smlouvu o úvěru [číslo] ze dne 12.5.2018, Žádost o úvěr ze dne 12.5.2018 a Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru z téhož dne. Soud má za prokázané, že předchůdkyně žalobkyně a žalovaná písmeně dne 12.5.2018 uzavřely smlouvu [číslo] na jejímž základě se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč a žalovaná se tyto zavázala vrátit. Smlouva o úvěru byla žalovanou vlastnoručně podepsána, včetně předloženého Formuláře pro standardní informace o úvěru a Žádosti o úvěr. 17. Dále se soud zabýval otázkou řádného zkoumání schopnosti žalované úvěr splácet ve smyslu ustanovení § 86 odst. 1 spotřebitelského zákona. 18. Předchůdkyně žalobkyně vycházela z informací získaných od žalované v Žádosti o úvěr, z níž má soud za prokázané, že žalovaná byla zaměstnána u výše tohoto odůvodnění uvedené společnosti za mzdu 18 536 Kč měsíčně, byla vdaná, měla 2 vyživovací povinnosti, měla bydlet v nájmu a měla základní vzdělání. Její měsíční výdaje na bydlení a energie měly činit 4 500 Kč a ostatní osobní výdaje 8 040 Kč. Měla dluhy ve výši 20 000 Kč. Poměry žalované (příjmy) byly ověřovány z pracovní smlouvy a výplatních pásek, což potvrdila sama žalovaná podpisem Žádosti. 19. Dle tvrzení žalobkyně tato nedisponuje důkazy o posuzování schopnosti žalované úvěr splácet, jak plyne z podání žalobkyně ze dne 7.1.2022. Soud má v daném případě za to, že předchůdkyně žalobkyně řádně nedoložila, že ověřovala i žalovanou deklarované výdaje a závazky, tj. nedoložila ověřování způsobu uspokojování bytové potřeby, nákladů na bydlení, energie a závazky žalované. Ověřování výdajů neplyne ani ze Žádosti o úvěr, resp. takový záznam Žádost neobsahuje. Proto soud dospěl k závěru, že se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 10 000 Kč v rozporu s § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, aniž by řádně před uzavřením předmětné úvěrové smlouvy prověřila schopnost žalované poskytnutý úvěr splácet. 20. Podle ustanovení § 580 odst. 1 ObčZ je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 ObčZ soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. Ve spojení s § 588 ObčZ je zde pak prostor pro to, aby smlouvy nebo jejich oddělitelné části, které se dobrým mravům příčí, byly neplatné absolutně, a to prohlášením soudu i bez návrhu druhé strany. Každý by měl odpovědně zvážit jakou smlouvu, v jaké situaci a s jakým obsahem podepisuje, avšak v režimu spotřebitelských smluv je tento legální požadavek zeslaben tím, že zákonodárce chrání spotřebitele jako stranu slabší. Ústavní soud pak ve své judikatuře (srovnej nález sp. zn. I. ÚS 199/11 a sp. zn. III. 4048/12) dovodil, že je neakceptovatelné, aby se případné soudní ochrany dostávalo subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů. Soud proto dospěl k závěru, že předchůdkyně žalobkyně jako poskytovatel úvěru nedostála odborné péči náležitě zjistit schopnost žalované úvěr splácet, a proto je spotřebitelská smlouva o úvěru [číslo] ze dne 12.5.2018, která odpo