24 C 126/2022-31 — Okresní soud v Chomutově

Předmětem řízení v této věci bylo co do 528 Kč dlužné pojistné za období od 9. 11. 2020 do 27. 11. 2020, podle smlouvy [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (VW Passat, [registrační značka]), uzavřené dne 9. 11. 2020 mezi žalobkyní jako pojistitelem a žalovaným jako pojistníkem. Co do 200 Kč pak byl předmětem řízení poplatek za zaslání upomínky. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně uzavřela se žalovaným dne 9. 11. 2020 pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla [číslo] s počátkem pojištění téhož dne a ročním pojistným 10 556 Kč, splatným čtvrtletně po 2 639 Kč. Žalovaný neuhradil pojistné ani za první pojistné období a pojistnou smlouvu vypověděl. K tomu jej žalobkyně informovala, že pojištění zaniklo ke dni 27. 11. 2020 a současně jej vyzvala k zaplacení nedoplatku ve výši 528 Kč. Po právní stránce soud zjištěný skutkový stav posoudil tak, že žalobkyně uzavřela se žalovaným platnou pojistnou smlouvu ve smyslu § 3 a násl. zák. č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů (dále již jen„ zák. č. 168/1999 Sb.“), přičemž žalovaný se zavázal řádně a včas hradit pojistné. Žalovaný tak nečinil, když neuhradil ani pojistné za první pojistné období, nicméně pojištění vypověděl (§ 2805 o. z.), v důsledku čehož pojištění zaniklo (§ 12 odst. 1 písm. f) zák. č. 168/1999 Sb.), přičemž v případě zániku pojištění před uplynutím doby, na kterou bylo sjednáno, má pojistitel právo na pojistné až do konce měsíce, v němž pojištění zaniklo (§ 13 odst. 2 zák. č. 168/1999 Sb.). Žalobkyně uplatnila pojistné jen za období od 9. 11. 2020 do 27. 11. 2020 ve výši 528 Kč, což odpovídá sjednanému pojistnému za uvedené období. Dále žalobkyně uplatnila poplatek za zaslání upomínky ve výši 200 Kč. Soud však dospěl k závěru, že k tomuto nároku žalobkyně neunesla své břemeno tvrzení (§ 101 odst. 1 písm. a) o.s.ř.), neboť neuvedla, kde si účastníci takovou možnost sjednali. O této skutečnosti žalobkyně nemohla být řádně poučena ve smyslu § 118a odst. 1 o.s.ř., neboť se z nařízeného jednání omluvila. Z vyložených důvodů soud žalobě vyhověl pouze zčásti a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni 528 Kč, a to včetně úroků z prodlení z této částky, jak je žalobkyně požadovala (neboť v prodlení byl žalovaný již 10. 11. 2020) podle § 1970 o. z., a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůtu k plnění pak soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal důvody pro stanovení lhůty delší, než tam uvedené třídenní. Co do zbytku žalobou uplatněného nároku pak soudu nezbylo, než žalobu výrokem II. tohoto rozsudku zamítnout. O nákladech řízení rozhodne soud i bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí (§ 151 odst. 1 o.s.ř.). V daném případě byla žalobkyně úspěšná co do 73 %, přičemž neúspěšná (v rozsahu zamítnutí žaloby) byla co do 27 % a náleží jí tudíž právo na 46 % náhrady nákladů řízení (§ 142 odst. 2 o.s.ř.). Soud na daný případ aplikoval § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále již jen„ AT“), neboť žaloba v této věci byla podána na ustáleném vzoru užitém žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a žalovaná částka nepřesahuje 50 000 Kč. Přiznané náklady řízení ve výši 518 Kč tak představují odměnu za dva úkony právní služby po 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení a podání ve věci - žaloba (§ 14b odst. 1 bod 1. za užití § 11 odst. 1 písm. a) a d) AT), dvě náhrady hotových výdajů po 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) AT za užití § 11 odst. 1 písm. a) a d) AT), náhradu za 21% daň z přidané hodnoty z odměny a náhrad ve výši 126 Kč (§ 137 odst. 3 o.s.ř.) a náhradu za zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč (§ 137 odst. 1 o.s.ř.), to vše snížené na 46 % %. Pokud zástupkyně žalobkyně uplatnila odměnu a náhradu hotových výdajů za tzv. předžalobní upomínku, soud tento náklad neshledal účelným, neboť žalobkyně sama žalovanému zaslala upomínku s upozorněním na možnost zahájení soudního řízení. Lhůtu k plnění pak soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal důvody pro stanovení lhůty delší a platební místo (k rukám advokáta) podle § 149 odst. 1 o.s.ř.