24 C 222/2021-62 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou dne 26. 5. 2021 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí žalovanou částku spolu s úrokem a úrokem z prodlení tam blíže specifikovaným s tím, že se co do 24 705 Kč jedná o nesplacenou zápůjčku podle smlouvy [číslo] uzavřené dne 1. 2. 2015 mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba] Na základě uvedené smlouvy jmenovaná společnost zapůjčila žalované 14 000 Kč a žalovaná se naproti tomu zavázala tyto peněžní prostředky vrátit a zaplatit souhrnný poplatek ve výši 11 705 Kč (představující kapitalizovaný úrok v sazbě 19,98 % ročně ve výši 1 788 Kč, administrativní poplatek ve výši 2 661 Kč a náklady na hotovostní inkaso splátek ve výši 2 256 Kč), to vše v pravidelných 60 týdenních splátkách po 429 Kč. Žalovaná však plnila pouze částečně, když zaplatila jen 1 000 Kč. Co do 3 798 Kč se pak jedná o nesplacenou zápůjčku podle smlouvy [číslo] uzavřené dne 17. 10. 2014 rovněž mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba] Na základě uvedené smlouvy jmenovaná společnost zapůjčila žalované 8 000 Kč a žalovaná se naproti tomu zavázala tyto peněžní prostředky vrátit a zaplatit souhrnný poplatek ve výši 6 688 Kč (představující kapitalizovaný úrok v sazbě 19,98 % ročně ve výši 1 022 Kč, administrativní poplatek ve výši 1 520 Kč a náklady na hotovostní inkaso splátek ve výši 4 146 Kč), to vše v pravidelných 60 týdenních splátkách po 245 Kč. Žalovaná však plnila pouze částečně, když zaplatila jen 10 890 Kč. Žalobou uplatněné nároky pak byly smlouvou o postoupení pohledávek postoupeny žalobkyni. 2. Žalovaná předně namítla promlčení žalobou uplatněných nároků. Dále uvedla, že peněžní prostředky z obou smluv od [právnická osoba] obdržela, nicméně obchodní zástupce si ihned první splátku ponechal. Peníze s přítelem potřebovali na jednorázové vyšší výdaje, když po zaplacení nájmu jim příliš nezbývalo. V té době bydleli v [obec], kde platili měsíčně nájemné [částka], avšak její příjmy jako prodavačky činily jen cca [částka] měsíčně a přítelovy také. Při uzavírání obou smluv se obchodní zástupce zajímal o její příjmy, kdy dokládala výplatní pásky za tři měsíce. Obě zápůjčky pak přestala splácet, neboť jí přítel v té době přestal pomáhat, měla více dluhů a ze svých příjmů to již neutáhla. 3. Z listiny nazvané smlouva o zápůjčce soud zjistil, že tuto uzavřely dne 17. 10. 2014 žalovaná a společnost [právnická osoba] (dále také jen„ společnost“ či„ právní předchůdkyně žalobkyně“). Společnost se zavázala poskytnout žalované v hotovosti peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč a žalovaná se zavázala tyto peněžní prostředky vrátit a zaplatit společnosti souhrnný poplatek ve výši 6 688 Kč (představující kapitalizovaný úrok v sazbě 19,98 % ročně ve výši 1 022 Kč, administrativní poplatek ve výši 1 520 Kč a náklady na hotovostní inkaso splátek ve výši 4 146 Kč), to vše v pravidelných 59 týdenních splátkách po 245 Kč a poslední 60. ve výši 233 Kč, počínaje sedmým dnem od uzavření smlouvy. Podpisem smlouvy žalovaná stvrdila, že jí byly sjednané peněžní prostředky předány. 4. Z listiny nazvané tabulka umoření soud zjistil, že žalovaná na tuto zápůjčku společnosti uhradila celkem 10 890 Kč. 5. Z další listiny nazvané smlouva o zápůjčce soud zjistil, že tuto uzavřely dne 1. 2. 2015 žalovaná a společnost s tím, že společnost se zde zavázala poskytnout žalované v hotovosti peněžní prostředky ve výši 14 000 Kč a žalovaná se zavázala tyto peněžní prostředky vrátit a zaplatit společnosti souhrnný poplatek ve výši 11 705 Kč (představující kapitalizovaný úrok v sazbě 19,98 % ročně ve výši 1 788 Kč, administrativní poplatek ve výši 2 661 Kč a náklady na hotovostní inkaso splátek ve výši 7 256 Kč), to vše v pravidelných 59 týdenních splátkách po 429 Kč a poslední 60. ve výši 394 Kč, počínaje sedmým dnem od uzavření smlouvy. Podpisem smlouvy žalovaná stvrdila, že jí byly sjednané peněžní prostředky předány. 6. Z listiny nazvané tabulka umoření soud zjistil, že žalovaná na tuto zápůjčku společnosti uhradila celkem 1 000 Kč. 7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně části seznamu postoupených pohledávek soud zjistil, že společnost touto smlouvou ze dne 16. 11. 2017 postoupila žalobkyni za úplatu soubor pohledávek, a to mimo jiné včetně pohledávek za žalovanou uplatněných v tomto řízení. 8. Z dopisu ze dne 16. 11. 2017 soud zjistil, že jím společnost oznámila žalované, že pohledávky za ní ze shora citovaných smluv postoupila žalobkyni. Z přiloženého podacího lístku se podává, že žalobkyně tento dopis dne 6. 12. 2017 odeslala žalované. 9. Z listiny nazvané dohoda o splátkách dluhu a jeho příslušenství soud zjistil, že 9. 5. 2018 žalovaná písemně prohlásila, že uznává svůj dluh ze smlouvy o zápůjčce ze dne 17. 10. 2014 v celkové výši 5 485,36 Kč s tím, že tento dluh společnosti zaplatí ve dvou měsíčních splátkách. 10. Z další listiny nazvané dohoda o splátkách dluhu a jeho příslušenství soud zjistil, že 9. 5. 2018 žalovaná písemně prohlásila, že uznává svůj dluh ze smlouvy o zápůjčce ze dne 1. 2. 2015 v celkové výši 32 906,17 Kč s tím, že tento dluh společnosti zaplatí ve třinácti měsíčních splátkách. 11. Z dopisu ze dne 8. 3. 2019 soud zjistil, že jím zástupce žalobkyně vyzýval žalovanou k zaplacení celkem 42 217,63 Kč do 15. 3. 2019, jinak se vystavuje riziku podání žaloby. Z přiloženého podacího lístku se podává, že žalované byl tento dopis odeslán dne 8. 3. 2019. 12. Po zhodnocení všech provedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech s přihlédnutím k tvrzení účastnic a ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Společnost se žalovanou uzavřela dvě smlouvy nazvané smlouva o zápůjčce, na základě kterých žalovaná od společnosti v hotovosti obdržela nejprve dne 17. 10. 2014 částku 8 000 Kč a dále dne 1. 2. 2015 částku 14 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit společnosti na první ze smluv poplatek ve výši 6 688 Kč, a to v pravidelných 59 týdenních splátkách po 245 Kč a poslední 60. ve výši 233 Kč, počínaje sedmým dnem od uzavření smlouvy a na druhou ze smluv poplatek ve výši 11 705 Kč, a to v pravidelných 59 týdenních splátkách po 429 Kč a poslední 60. ve výši 394 Kč, počínaje sedmým dnem od uzavření smlouvy. Na první ze smluv žalovaná zaplatila 10 890 Kč a na druhou 1 000 Kč. Při uzavírání obou smluv se obchodní zástupce společnosti zajímal o příjmy žalované. Tyto pohledávky pak byly dne 16. 11. 2017 postoupeny žalobkyni, což bylo žalované oznámeno. 13. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaná ve vztahu ke společnosti vystupovala jako spotřebitelka, jelikož nejednala v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti nebo samostatného výkonu povolání (§ 3 písm. a) zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění účinném do 30. 11. 2016 – dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“) a předmětem zápůjček měly být částky 8 000 Kč a 14 000 Kč, podléhal vztah mezi společností a žalovanou úpravě zákona o spotřebitelském úvěru. 14. Podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 15. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v účinném znění (dále již jen„ o. z.“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 16. Po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je zčásti důvodná. 17. Ze shora citovaného § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru se podává, že věřitel je povinen počínat si při sjednání spotřebitelského úvěru s odbornou péčí a posoudit přitom schopnost spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (tzv. úvěruschopnost). Pouze pokud dospěje k závěru, že spotřebitel je schopen spotřebitelský úvěr splácet, může jej poskytnout. V opačném případě je smlouva neplatná. Smyslem zakotvení povinnosti poskytovatelů spotřebitelských úvěrů posuzovat úvěruschopnost spotřebitele je především ochrana spotřebitelů před rizikovými úvěry a dále řešení problému ro