24 C 367/2021-71 — Okresní soud v Chomutově

Předmětem řízení v této věci bylo co do 1 258 Kč dlužné pojistné za období od 14. 11. 2019 do 21. 2. 2020, podle smlouvy [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (Škoda Fabia, [registrační značka]), uzavřené dne 14. 5. 2019 mezi žalobkyní jako pojistitelem a žalovaným jako pojistníkem. Co do 600 Kč pak byly předmětem řízení dva poplatky (2 * 300 Kč) za upomínku před a po zániku pojištění. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně uzavřela se žalovaným dne 14. 5. 2019 pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla [číslo] s počátkem pojištění téhož dne a ročním pojistným 4 626 Kč, splatným pololetně po 2 313. Žalovaný neuhradil pojistné splatné dne 14. 11. 2019, v důsledku čehož byl nejprve upozorněn na vzniklý dluh s tím, že pokud jej neuhradí, pojištění zanikne a následně mu bylo oznámeno, že jelikož dluh nevyrovnal, pojištění ke dni 21. 2. 2020 zaniklo. Po právní stránce soud zjištěný skutkový stav posoudil tak, že žalobkyně uzavřela se žalovaným platnou pojistnou smlouvu ve smyslu § 3 a násl. zák. č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů (dále již jen„ zák. č. 168/1999 Sb.“), přičemž žalovaný se zavázal řádně a včas hradit pojistné. Jelikož žalovaný neuhradil pojistné splatné dne 14. 11. 2019, pojistná smlouva zanikla uplynutím lhůty stanovené pojistitelem v upomínce (§ 12 odst. 1 písm. e) zák. č. 168/1999 Sb.), přičemž v případě zániku pojištění před uplynutím doby na kterou bylo sjednáno má pojistitel právo na pojistné až do konce měsíce, v němž pojištění zaniklo (§ 13 odst. 2 zák. č. 168/1999 Sb.). Žalobkyně uplatnila pojistné jen za období od 14. 11. 2019 do 21. 2. 2020 ve výši 1 258 Kč, tedy méně, než by jí podle sjednaného pojistného za toto období náleželo. Dále žalobkyně uplatnila dva poplatky (2 * 300 Kč) za upomínku před a po zániku pojištění. Soud však dospěl k závěru, že k tomuto nároku žalobkyně neunesla své břemeno tvrzení (§ 101 odst. 1 písm. a) o.s.ř.), neboť neuvedla, kde si účastníci takovou možnost sjednali ani podmínky, za kterým jí měl nárok na tyto poplatky vzniknout. O této skutečnosti žalobkyně nemohla být řádně poučena ve smyslu § 118a odst. 1 o.s.ř., neboť se z nařízeného jednání omluvila. Proto soud z provedených listinných důkazů v tomto ohledu nečinil žádná skutková zjištění, neboť aby mohl účastník nějakou skutečnost prokázat, musí ji nejdříve tvrdit (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 20. 6. 2012, sp. zn. 31 Cdo 619/2011, publikovaný v časopise Soudní judikatura pod pořadovým číslem 155/2012). Z vyložených důvodů soud žalobě vyhověl pouze zčásti a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni 1 258 Kč, a to včetně úroků z prodlení z této částky, za období jak je žalobkyně požadovala (neboť v prodlení byl žalovaný již 15. 11. 2019) podle § 1970 o. z., a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Z přiznané částky však tento úrok činí pouze 161 Kč Lhůtu k plnění pak soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal důvody pro stanovení lhůty delší, než tam uvedené třídenní. Co do zbytku žalobou uplatněného nároku pak soudu nezbylo, než žalobu výrokem II. tohoto rozsudku zamítnout. O nákladech řízení rozhodne soud i bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí (§ 151 odst. 1 o.s.ř.). V daném případě byla žalobkyně úspěšná co do 68 %, přičemž neúspěšná (v rozsahu zamítnutí žaloby) byla co do 32 % a náleží jí tudíž právo na 36 % náhrady nákladů řízení (§ 142 odst. 2 o.s.ř.). Soud na daný případ aplikoval § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále již jen„ AT“), neboť žaloba v této věci byla podána na ustáleném vzoru užitém žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a žalovaná částka nepřesahuje 50 000 Kč. Přiznané náklady řízení ve výši 405 Kč tak představují odměnu za dva úkony právní služby po 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení a podání ve věci - žaloba (§ 14b odst. 1 bod 1. za užití § 11 odst. 1 písm. a) a d) AT), dvě náhrady hotových výdajů po 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) AT za užití § 11 odst. 1 písm. a) a d) AT), náhradu za 21% daň z přidané hodnoty z odměny a náhrad ve výši 126 Kč (§ 137 odst. 3 o.s.ř.) a náhradu za zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč (§ 137 odst. 1 o.s.ř.), to vše snížené na 36 %. Pokud zástupkyně žalobkyně uplatnila odměnu a náhradu hotových výdajů za tzv. předžalobní upomínku, soud tento náklad neshledal účelným, neboť žalobkyně sama žalovanému zaslala upomínku s upozorněním na možnost zahájení soudního řízení. Lhůtu k plnění pak soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal důvody pro stanovení lhůty delší a platební místo (k rukám advokáta) podle § 149 odst. 1 o.s.ř.