24 C 87/2022-36 — Okresní soud v Chomutově

1. Předmětem řízení v této věci byly co do 199 Kč neuhrazené služby (služba [anonymizováno] od 26. 4. 2018 do 11. 5. 2018 ve výši 100 Kč, služba [anonymizováno] v době nečinnosti od 11. 5. 2018 do 10. 6. 2018 ve výši 199 Kč a pronájem [anonymizována dvě slova] boxu od 26. 3. 2018 do 10. 4. 2018 ve výši 50 Kč), a dále co do 6 625 Kč sankce (smluvní pokuta za prodlení od 10. 6. 2018 do 2 let ve výši 4 626 Kč a odkoupení [anonymizována dvě slova] boxu ve výši 1 999 Kč), to vše podle smlouvy o užívání služby [anonymizováno] ze dne 24. 2. 2018. 2. Soud po provedeném dokazování mohl pouze uzavřít, že účastnice dne 27. 2. 2018 uzavřely smlouvu nazvanou smlouva o užívání služby [anonymizováno], jejímž předmětem bylo poskytování služby [anonymizováno] spočívající v možnosti sledování převzatého televizního vysílání prostřednictvím [anonymizováno] boxu, aplikace a webového rozhraní. Fakturou [číslo] ze dne 27. 2. 2018 žalobkyně žalované vyúčtovala 716 Kč se splatností téhož dne s tím, že tato částka již byla uhrazena. Dopisem ze dne 23. 10. 2018 žalobkyně žalované oznámila, že 7. 3. 2018 vypršelo její předplatné a jelikož neobdržela platbu za další období, odstupuje od přehrávání na dalším zařízení, služby [anonymizována dvě slova] a pronájmu [anonymizována dvě slova] boxu. Současně žalovanou vyzvala k zaplacení 6 824 Kč. 3. Dále však, pokud se jedná o požadovanou cenu služeb a sankce, soud dospěl k závěru, že žalobkyně o tomto nároku neunesla své břemeno tvrzení a důkazní (§ 101 odst. 1 písm. a) a b) o.s.ř.), aniž o této skutečnosti mohla být řádně poučena ve smyslu § 118a odst. 3 o.s.ř., neboť se z nařízeného jednání omluvila. K tomu je nutno dodat, že poučení ve smyslu § 118a o.s.ř. jsou výsadou účastníků při jednání přítomných, na čemž nemění ničeho ani skutečnost, že ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 5. 1. 2016, sp. zn. IV. ÚS 3292/15, dostupné na http://nalus.usoud.cz). K tomu je třeba uvést, že z žádného z provedených důkazů nebylo zjištěno ujednání o nájemném ani ceně služeb, neboť žalobkyně nepředložila ceník, na který obchodní podmínky odkazují. Ohledně žalobou požadovaných sankcí pak žalobkyně ani neuvedla, kde konkrétně byly tyto nároky mezi účastnicemi smluvně zakotveny, avšak z žaloby vyplývá, že výše těchto sankcí je opět svázána s ceníkem, který žalobkyně nepředložila. 4. Z vyložených důvodů soud žalobu v celém rozsahu zamítl. 5. O nákladech řízení rozhodne soud i bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí (§ 151 odst. 1 o.s.ř.). V daném případě byla úspěšnou účastnicí žalovaná a náleželo by jí tudíž právo na náhradu nákladů řízení (§ 142 odst. 1 o.s.ř.). Žalované však podle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly, proto soud právo na jejich náhradu nepřiznal žádné z účastnic.