28 C 14/2022-84 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 24. 6. 2021 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 17 777,54 Kč s příslušenstvím s tvrzením, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba] (dále jen„ [anonymizováno]“) a žalovaným byla dne 21. 6. 2016 uzavřena Smlouva o bankovních produktech a službách, v jejímž rámci se [anonymizováno] zavázala poskytnout žalovanému kontokorentní úvěr [anonymizováno] umožňující žalovanému přečerpat prostředky na běžném účtu až do výše povoleného úvěrového limitu ve výši 15 000 Kč sjednaného v aktuálních Dispozicích ke smlouvě. Žalovaný se zavázal dodržovat měsíční kreditní příjem a kreditní období na běžném účtu a nepřekročit povolený limit. Žalovaný svou povinnost nesplnil, když sjednanou výši úvěrového limitu překročil a úvěr řádně a včas nesplácel. [anonymizováno] proto dne 12. 2. 2019 aktuální výši nepovoleného přečerpání účtu v částce 17 777,54 Kč převedla na nově zřízený úvěrový účet č. [bankovní účet] za účelem jeho úhrady ve splátkách, což žalovanému písemně oznámila. Žalovaný ani tentokrát své povinnosti neplnil, pročež [anonymizováno] úvěr zesplatnila ke dni 17. 6. 2019. K uvedenému datu činil dluh 17 777,54 Kč na jistině, 2 493,75 Kč na zákonném úroku z prodlení ke dni 28. 1. 2021. Dne 21. 1. 2021 [anonymizováno] postoupila pohledávku za žalovaným žalobkyni. Žalovaný, ač písemně upomínán, na dlužnou částku ničeho neuhradil. 2. Žalovaný se ve věci po celé řízení nevyjádřil. 3. Soud ve věci nařídil jednání na 17. 3. 2022, k němuž se žádný z účastníků, žalobkyně po předchozí omluvě svého zástupce, nedostavil, ani z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání. Soud proto žalobu projednal a ve věci rozhodl v nepřítomnosti účastníků. 4. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav, který je současně skutkovým závěrem ve věci: 5. Ze smlouvy o bankovních produktech a službách soud zjistil, že [anonymizováno] a žalovaný se dne 21. 6. 2016 dohodli, že [anonymizováno] bude pro žalovaného vést platební účet za účelem vedení platebního styku a žalovaný bude hradit bankovní poplatky. 6. Dle dispozice ke smlouvě o bankovních produktech a službách ze dne 21. 6. 2016 podepsaných [anonymizováno] a žalovaným dne 26. 1. 2018 bylo zjištěno, že k běžnému účtu č. [bankovní účet] bylo žalovanému povoleno přečerpat zůstatek na účtu do povoleného limitu ve výši 15 000 Kč, s minimálním měsíčním kreditním příjem ve výši 50 % a úrokovou sazbou 21,99 % ročně, úrokovou sazbou ze splatného [anonymizováno] 24 % ročně a úrokovou sazbou z nepovoleného debetního zůstatku ve výši 29 % ročně. 7. Z informací k úvěruschopnosti žalovaného bylo zjištěno, že před uzavřením Dispozic ke smlouvě o bankovních produktech [anonymizováno] k žalovanému zjistila, že disponuje čistým měsíčním příjmem 15 200 Kč měsíčně, je svobodný a žije v rodičovské domácnosti, na jejíchž nákladech se podílí jednou třetinou. Na úhradu jiných závazků měsíčně splácí 864 Kč, další výdaje činí 1 000 Kč. Měsíční splátka [anonymizováno] činí 212,25 Kč. 8. Dle oznámení o ukončení poskytování [anonymizováno] k běžnému účtu ze dne 11. 2. 2019 žalovaný své povinnosti dle dohody o [anonymizováno] řádně neplnil, když povolený limit v důsledku exekuce prováděné na bankovním účtu žalovaného přečerpal o 16 277,54 Kč. Z tohoto důvodu bylo poskytování limitu zrušeno. 9. Dle oznámení o otevření úvěrového účtu ke splacení [anonymizováno] ze dne 13. 2. 2019 soud zjistil, že poskytování produktu [anonymizováno] bylo z důvodu porušování smluvních povinností žalovaným zrušeno a dluh ve výši 17 777,54 Kč byl z běžného účtu převeden na nově otevřený úvěrový účet [číslo] žalovanému bylo umožněno uhradit dluh v osmi měsíčních splátkách po 2 222,19 Kč vždy k 12. dni každého měsíce počínaje dnem 12. 3. 2019. 10. Jak je zřejmé z výpisů z úvěrového účtu za období od ledna 2019 do dubna 2014 a dále z oznámení o zesplatnění, žalovaný úvěr řádně nesplácel, pročež jej [anonymizováno] ke dni 17. 6. 2019 zesplatnila a žalovaného vyzvala k úhradě do 3. 7. 2019. 11. Podle smlouvy o postoupení pohledávek včetně příloh ze dne 21. 1. 2021 postoupila MMB pohledávku za žalovaným žalobkyni dne 21. 2. 2021. 12. Dle výzvy k úhradě dluhu ze dne 23. 2. 2021 a poštovního podacího archu ze dne 25. 2. 2021, zástupce žalobkyně žalovanému oznámil, že žalobkyně je právním nástupcem [anonymizováno] a žalovaného vyzval k zaplacení dlužné částky, jinak se žalobkyně s nárokem obrátí na soud. 13. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ ObčZ“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 14. Dle § 1751 odst. 1 ObčZ část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. 15. Dle § 1968 ObčZ dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 16. Dle § 1970 ObčZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 17. Po provedeném řízení a dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. 18. Soud má za prokázané, že žalobkyně je ve věci aktivně legitimována na na základě postupní smlouvy ze dne 21. 1. 2021 (§ 1879 a násl. ObčZ). 19. Předchůdkyně žalobkyně ve smyslu § 86 odst. 1, odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, před uzavřením smlouvy o produktu [anonymizováno] spočívající v povoleném přečerpání prostředků na bankovním účtu žalovaného, tj. fakticky smlouvy o spotřebitelském úvěru, řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného, a to na základě informací získaných od žalovaného, jež byly rovněž předchůdkyní žalobkyně řádně ověřeny. Při porovnání příjmů žalovaného a výdajů žalovaného je zřejmé, že žalovaný disponuje dostatečnými finančními prostředky k úhradě splátek [anonymizováno] ve výši cca 220 Kč měsíčně. 20. Dále má soud za prokázané, že mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla platně uzavřena písemná smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 ObčZ, na jejímž základě poskytla předchůdkyně žalobkyně žalovanému úvěr spočívající v přečerpání prostředků na účtu až do částky ve výši 15 000 Kč, a žalovaný se zavázal dosahovat minimálního kreditního příjmu ve výši 50 % povoleného limitu. Zároveň se žalovaný zavázal platit úroky z úvěru ve výši odpovídající aktuálnímu režimu čerpání, od 21,99 % ročně až do 29 % ročně u nepovoleného debetního zůstatku. Žalovaný však své povinnosti vyplývající ze smlouvy řádně a včas neplnil, když v důsledku prováděné exekuce na bankovním účtu nebylo lze provést zápočet prostředků na vyrovnání úvěrového limitu. Nepovolený debet tak byl převeden na úvěrový účet s možností splácení a následně jako úvěr pro nesplácení zesplatněn. Celkem tak žalovaný na jistině pohledávky dluží žalobkyni částku 17 777,54 Kč. Dále má soud za prokázané, že žalovaný byl se splněním svého závazku v prodlení (§ 1968 ObčZ) a žalobkyni vzniklo právo požadovat po něm krom sjednaného obchodního úroku i úroky z prodlení (§ 1970 ObčZ). Výše žalobkyní požadovaného úroku z prodlení je v souladu s nař. vlády č. 351/2013 Sb. Proto soud uložil žalovanému rovněž povinnost zaplatit žalobkyni úroky z prodlení tak, jak je uvedeno v I. výroku tohoto rozsudku. 21. Z jiných v řízení provedených důkazů, jež nejsou v odůvodnění tohoto rozsudku výslovně uvedeny, neplynou žádné skutečnosti významné pro posouzení věci, proto soud neprovedl jejich hodnocení. 22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 17 777,54 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.