28 C 145/2019-69 — Okresní soud v Chomutově

Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 420. 12. 2018 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí ve výroku shora uvedenou částku s příslušenstvím s tvrzením, že dne 4. 1. 2018 účastníci pomocí prostředků komunikace na dálku uzavřeli Smlouvu ke službě [anonymizováno] účet, v rámci které byly upraveny podmínky čerpání prostředků prostřednictvím služby [anonymizováno] účet. Žalobkyně poskytuje možnost zákazníkům zřídit si [anonymizováno] kartu, prostřednictvím které má zákazník možnost platby do výše schváleného kreditního rámce, a to vše prostřednictvím zřízeného [anonymizováno] účtu, který zákazníkovi umožňuje odložit platbu až o 45 dnů. Žalovaný využil služeb v celkové výši 3 044 Kč a zavázala se uhradit kupní cenu včetně případného poplatku za prodloužení splatnosti v případě, že neuhradí do data splatnosti jednotlivé vyúčtované transakce za využití [anonymizováno] karty. Jednotlivé platby a výběry [anonymizováno] kartou následně žalobkyně zaevidovala a zaúčtovala na [anonymizováno] účtu žalovaného a následně žalovanému vystavila měsíční přehled jednotlivých objednávek a transakcí [anonymizováno] kartou, ve kterém vše vyúčtovala. Poplatek za prodloužení splatnosti činí celkem 628 Kč. Žalovaný uhradil jednotlivá vyúčtování pouze částečně, a to částkou 52,78 Kč. Zbytek provedených transakcí v rámci schváleného kreditního limitu nezaplatil a ocitl se v prodlení. Dále žalobkyně požaduje po žalovaném poplatek z prodlení, jehož výše se odvíjí od délky trvání prodlení na straně žalovaného, tj. částku 1 000,8 Kč. I přes výzvu žalovaný ničeho neuhradil. Před uzavřením smlouvy žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, a to občanským průkazem žalovaného, centrální evidencí exekucí, rejstříkem SOLUS a insolvenčním rejstříkem. Žalovaný se k jednání soudu omluvil a požádal o odročení jednání, učinil tak ale v den konání jednání telefonicky a tvrzený důvod žádosti neosvědčil. Vzhledem k tomu, že soud omluvu žalovaného nepovažuje za včasnou, jeho žádosti o odročení jednání nevyhověl a žalobu v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. projednal a ve věci rozhodl v nepřítomnosti žalovaného; vycházeje přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Soud v této věci učinil následující skutková zjištění: Účastníci uzavřeli dne 4. 1. 2018 pomocí prostředků komunikace na dálku smlouvu ke službě [anonymizováno] účet, podle níž žalobkyně jako poskytovatel žalovanému jako zákazníkovi zpřístupnila finanční limit, z něhož byl žalovaný prostřednictvím [anonymizováno] karty doručené mu dne 1. 2. 2018 oprávněn hradit zboží nabízené smluvními partnery žalobkyně až po jeho vyzkoušení. V případě prodlení žalovaného s úhradou vyúčtovaných částek mu vznikla povinnost zaplatit žalobkyni poplatek z prodlení v závislosti na délce jeho trvání. Žalovaný od uzavření smlouvy objednal zboží v celkové ceně 3 044,40 Kč, povinnost uhradit žalobkyni jeho cenu do data splatnosti stanovené jednotlivými vyúčtováními však splnil jen částečně zaplacením částky 52,78 Kč. Z důvodu prodlení s úhradou mu byla postupně naúčtována smluvní pokuta, k jejímuž zaplacení se uzavřením smlouvy zavázal, ve výši 1 000,8 Kč. Dle § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 sb., občanského zákoníku (dále jen ObčZ“), si strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. Dle § 1789 ObčZ ze závazku je dlužník povinen něco dát, něco konat, něčeho se zdržet nebo něco strpět a věřitel je oprávněn do od něho požadovat. Podle § 1841 ObčZ smlouvou o finanční službě se pro účely úpravy spotřebitelských smluv v tomto zákoně rozumí každá spotřebitelská smlouva týkající se bankovní, úvěrové, platební nebo pojistné služby, smlouva týkající se penzijního připojištění, směny měn, vydávání elektronických peněz a smlouva týkající se poskytování investiční služby nebo obchodu na trhu s investičními nástroji. Podle § 1842 odst. 1 ObčZ ustanovení tohoto pododdílu se použijí na smlouvu o finanční službě a na práva a povinnosti z ní vzniklé, pokud byl k uzavření smlouvy použit výhradně prostředek komunikace na dálku. V závislosti na typu prostředku komunikace na dálku může být komunikace textová, např. e-mail. Je potřeba, aby prostřednictvím komunikace na dálku byla učiněna jak nabídka, tak přijetí. Podle § 1970 ObčZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Soud v daném případě zjistil, že žalovaný objednal u e-shopu zboží prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, za které se zavázal uhradit kupní cenu, kterou za něho uhradila žalobkyně. Celkem si žalovaný objednal zboží za kupní cenu 3 044,40 Kč, kterou však žalobkyni na základě vystavených vyúčtování neuhradil, když zaplatil toliko 52,78 Kč. Proto soud žalobě vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 3 992,42 Kč představující kupní cenu zboží ve výši 2 992,42 Kč a dlužné poplatky za prodlení s úhradou ceny zboží, tj. smluvní pokutu, ve výši 1 000,8 Kč. Soud rovněž zjistil, že žalovaný byl s placením ceny zboží v prodlení, a proto má žalobkyně právo požadovat po žalovaném podle § 1970 ObčZ úrok z prodlení. První den prodlení žalovaného s úhradou částky 2 991,62 Kč připadl na den 15. 3. 2018. Výše žalobkyní požadovaného úroku z prodlení je v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Proto soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni rovněž úrok z prodlení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 343,69 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3 992,42 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci a z částky 1 000 Kč za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 1 a. t. realizovaný po podání návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 16. 6. 2022 částka 1 059,25 Kč představující jednu polovinu z náhrady za 200 ujetých km v částce 1 518,50 Kč (44,50 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 116/2022 Sb. při průměrné spotřebě 6,5 l [číslo] km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 116/2022 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 6 × 30 minut v částce 600 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 3 259,25 Kč ve výši 684,44 Kč.