CS · EN DE FR brzy

28 C 154/2022-70 — Okresní soud v Chomutově

ECLI: ECLI:CZ:OSCV:2022:28.C.154.2022.2
Datum: 2022-08-25
Předmět: zaplacení 6 536 Kč s příslušenstvím (odběr elektřiny)
Ustanovení: ["§ 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 202 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1970 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1879 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2079 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 50 z. č. 458/2000 Sb.", "§
["dodávky energie""peněžité plnění"]
O co šlo: zaplacení 6 536 Kč s příslušenstvím (odběr elektřiny) (["§ 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 202 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1970 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1879 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2079 z. č. 89/2)
Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 6. 1. 2022 domáhala na žalované zaplacení částky uvedené ve výrokové části tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení s tvrzením, že nárok žalobkyně jako právní nástupkyně původního věřitele, společnosti [právnická osoba], vznikl z titulu neuhrazených plateb za odběr elektřiny v odběrném místě na adrese [adresa žalované], v období od 14. 6. 2018 do 13. 6. 2019 a v období od 14. 6. 2019 do 6. 11. 2019. Původní věřitel postoupil pohledávku za žalovanou rámcovou smlouvou uzavřenou dne 13. 10. 2017 a jejími dodatky. Žalovaná proti žalobě ničeho nenamítala. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba] a žalovaná uzavřeli dne 16. 11. 2016 smlouvu označenou jako Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny, jejíž součástí byly obchodní podmínky předchůdkyně žalobkyně. Uvedenou smlouvou se [právnická osoba] zavázala dodávat elektřinu a zajistit přenos elektřiny, distribuci elektřiny a systémové služby do výše uvedeného odběrného místa a žalovaná hradit řádně a včas prostřednictvím zálohových plateb a vyúčtování cenu elektřiny a souvisejících služeb. V období od 14. 6. 2018 do 13. 6. 2019 žalovaná spotřebovala a zálohami nezaplatila elektřinu v ceně 2 067 Kč, jež jí předchůdkyně žalobkyně vyúčtovala fakturou [číslo] splatnou dne 1. 7. 2019. Žalovaná na tuto částku ničeho neuhradila. V období od 14. 6. 2019 do 6. 11. 2019 žalovaná spotřebovala a prostřednictvím záloh neuhradila cenu elektřiny ve výši 4 469 Kč, jíž předchůdkyně žalobkyně vyúčtovala fakturou [číslo] splatnou dne 25. 11. 2019. Žalovaná ani z tohoto titulu ničeho neuhradila. Dne 13. 10. 2017 uzavřela žalobkyně a [právnická osoba] rámcovou smlouvu a dodatkem k ní postoupil původní věřitel pohledávku za žalovanou žalobkyni. Žalované bylo postoupení písemně oznámeno dopisem ze dne 21. 10. 2019. Žalovaná žalobkyni, ani její právní předchůdkyni, ničeho nezaplatila. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Nejprve se soud zabýval tím, podle jaké právní úpravy bude právní poměr založený shora uvedenou smlouvou posuzován. Vzhledem k tomu, že smlouva byla uzavřena dne, je třeba s ohledem na ustanovení § 3028 odst. 3 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., účinného od 1. 1. 2014 aplikovat na tento právní vztah úpravu účinnou v době uzavření smlouvy, tedy ustanovení občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen„ občanský zákoník“). Podle ustanovení § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou. Podle § 2079 odst. 1 občanského zákoníku se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 1879 občanského zákoníku věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 občanského zákoníku nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojení, včetně jejího zajištění. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními dospěl soud k závěru, že mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o sdružených dodávkách elektřiny ve smyslu ustanovení § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů ve spojení s § 2079 odst. 1 občanského zákoníku. Žalovaná nesplnila svoji povinnost včas a řádně uhradit vyfakturovanou cenu dodávky elektřiny, k čemuž se zmíněnou smlouvou ve spojení s obchodními podmínkami zavázala. Po splatnosti vyúčtovaných nedoplatků postoupil původní věřitel pohledávku za žalovanou žalobkyni. Žalobkyni tak vzniklo vedle práva na zaplacení ceny za dodanou elektřinu právo požadovat po žalované zákonný úrok z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a to ode dne následujícího po dni splatnosti shora uvedených faktur. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat svá tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 6 536 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.

Citovaná ustanovení

§ 50 (458/2000 Sb.)§ 1879 (89/2012 Sb.)§ 1880 (89/2012 Sb.)§ 1970 (89/2012 Sb.)§ 2079 (89/2012 Sb.)§ 3028 (89/2012 Sb.)§ 142 (99/1963 Sb.)§ 202 (99/1963 Sb.)
DomůŽivotní situacePrávní oblastiJudikaturaAnalýza dopisuVzory smluvCeníkMCP / APIO násKontaktVOPGDPRReklamace

Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.