28 C 33/2022-69 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení částky 1 038 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovaný cestoval dne 3. 4. 2019 vlakem [právnická osoba] na lince [číslo] mezi stanicemi Chomutov a Klášterec n. Ohří a uzavřel tak s právní předchůdkyní žalobkyně [právnická osoba] [IČO] smlouvu o přepravě osob. Žalovaný se při přepravní kontrole neprokázal platným jízdním dokladem a tím porušil svou povinnost cestujícího vyplývající ze zákona, přepravního řádu a smluvních přepravních podmínek. Přes výzvu právního zástupce žalobkyně dlužnou částku neuhradil. Rámcovou smlouvou o smlouvách budoucích a uplatněném postoupení pohledávek [číslo] ze dne 15. 12. 2015 („ dále jen Rámcová smlouva“) právní předchůdkyně žalobkyně firma [právnická osoba] [IČO] postoupila pohledávku ze dne 3. 4. 2019 za žalovaným na [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] reg [číslo], se sídlem [adresa], [příjmení] [anonymizována dvě slova], [země] [příjmení] [jméno] a [anonymizováno] [země] (dále jen„ [anonymizováno]“). Ta ji postoupila Smlouvou o postoupení souboru pohledávek ze dne 27. 2. 2020 na žalobkyni, která toto postoupení oznámila žalovanému dopisem odeslaném dne 20. 3. 2020. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen o. s. ř.) vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se žalovaný k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání již ve svém žalobním návrhu, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. 4. Vzhledem k tomu, že dle ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. není přípustné podat proti tomuto rozsudku odvolání, obsahuje tento rozsudek pouze zjednodušené odůvodnění ve smyslu § 157 odst. 4 o. s. ř. 5. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: Žalovaný cestoval dne 3. 4. 2019 vlakem [právnická osoba] na lince [číslo] mezi stanicemi Chomutov a Klášterec n. Ohří a na výzvu pověřené osoby se neprokázal platným jízdním dokladem v hodnotě 38 Kč. Jízdné ve výši 38 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 000 Kč na místě nezaplatil. Dopisem právního zástupce žalobkyně odeslaném dne 20. 3. 2020 byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky a současně mu bylo oznámeno postoupení pohledávky na žalobkyni. Žalobkyně přes výzvu soudu neprokázala, že právní předchůdkyně žalobkyně firma [právnická osoba] [IČO] postoupila pohledávku za žalovaným na [právnická osoba]. 6. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 7. Podle § 1882 odst. 1 o.z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná. 8. Po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná, neboť žalobkyně ve svém žalobním návrhu tvrdila, že tato pohledávka byla postoupena Rámcovou smlouvou o smlouvách budoucích a uplatněném postoupení pohledávek [číslo] ze dne 15. 12. 2015 z právní předchůdkyně žalobkyně firmy [právnická osoba] na [právnická osoba] a ta ji postoupila Smlouvou o postoupení souboru pohledávek ze dne 27. 2. 2020 na žalobkyni, která toto postoupení oznámila žalovanému dopisem odeslaném dne 20. 3. 2020. Avšak právě Rámcová smlouva o smlouvách budoucích a uplatněném postoupení pohledávek [číslo] ze dne 15. 12. 2015 ve svém odst. I., bodu 1.4. uvádí, že„ K postoupení konkrétních pohledávek z Postupitele na Postupníka dojde vždy až na základě jednotlivých Budoucích postupních smluv uzavřených mezi Postupníkem a Postupitelem v souladu s touto Smlouvou a to 1 x měsíčně.“. Žalobkyně ani přes výzvu soudu ze dne 8. 8. 2022, obsaženou v usnesení č.j.: 28 C 33/2022-66, neprokázala, že pohledávka za žalovaným ze dne 3. 4. 2019 byla z právní předchůdkyně žalobkyně firmy [právnická osoba] postoupena na [právnická osoba] a ta ji tudíž nemohla dále postoupit na žalobkyni. Co se týká oznámení o postoupení pohledávky odeslaném žalovanému dne 20. 3. 2020, může dle § 1882 odst. 1 o.z. vyrozumět žalovaného, že konkrétní pohledávka za jeho osobou byla postoupena učinit z titulu postupitele pouze právní předchůdkyně žalobkyně firma [právnická osoba], která však toto neučinila. Za situace, kdy žalobkyně neprokázala, že tato pohledávka byla na ni řádně postoupena, nelze ji považovat za aktivně legitimovanou k podání žaloby k zaplacení této pohledávky. 9. Soud proto na základě těchto výše uvedených skutečností nemá za prokázané, že pohledávka vzniklá z titulu jízdy žalovaného bez platného jízdního dokladu ze dne 3. 4. 2019, byla dle § 1879 a následující o.z. řádně postoupena a proto žalobu v celém rozsahu zamítl. 10. V souladu s ustanovením § 151 odst. 1 o. s. ř. o povinnosti k náhradě nákladů řízení rozhodne soud bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení, neboť žalobkyně byla neúspěšná v celém rozsahu žaloby a žalovaný náhradu nákladů řízení nepožadoval.