30 C 177/2022-22 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně podala dne 18. 2. 2022 ke zdejšímu soudu žalobu s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [anonymizováno] [právnická osoba], se sídlem [adresa], [PSČ], [obec a číslo], [IČO] uzavřela s žalovaným účastnickou smlouvu [číslo] k telefonním číslům [číslo] a [číslo]. V souladu se smlouvou byly žalovanému poskytnuty sjednané služby a to včetně služeb doplňkových a poskytovaných třetími stranami. Jednalo se o služby, u nichž právní předchůdkyně žalobkyně umožňovala jejich provoz, včetně výběru plateb za tyto služby dle čl. 3 Všeobecných obchodních podmínek právní předchůdkyně žalobkyně. Za poskytnutý zprostředkovaný prodej se žalovaný zavázal řádně platit ceny v souladu se smlouvou v rámci vyúčtování od právní předchůdkyně žalobkyně. Jednalo se zejména o položky s označením zprostředkované služby (zejména SMS na speciálně zpoplatněná čísla, Audiotex, platební služby (zejména dárcovské SMS, platba přes SMS). V rámci těchto služeb docházelo ze strany právní předchůdkyně žalobkyně i k účtování zprostředkovatelského poplatku dle ceníku za zprostředkování těchto služeb třetích stran. Žalovaný porušil své povinnosti ze smlouvy, když řádně a včas neuhradil poskytnuté služby zprostředkovaného prodeje, a to dle vyúčtování služeb [číslo] za období od 6. 2. 2013 do 5. 3. 2013, vystaveného dne 6. 3. 2013 se splatností dne 25. 3. 2013 ve výši 172Kč. Dále z vyúčtování služeb [číslo] za období od 6. ledna 2013 do 5. 2. 2013, vystaveného dne 6. 2. 2013, se splatností dne 25. 2. 2013 ve výši 612Kč. Dále z vyúčtování služeb [číslo] vystaveného dne 6. ledna 2013 se splatností 24. ledna 2013 ve výši 220,49Kč. Pohledávka za žalovaným vyplývající z výše uvedené smlouvy s veškerým příslušenstvím a právy s ní spojenými byla ze strany právní předchůdkyně žalobkyně postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], a to s účinností ke dni [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem odeslaným doporučeně. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, své stanovisko k věci soudu nesdělil. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasili. 4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Z vyúčtování [číslo] za období od 6. 12. 2012 až 5. 1. 2013 soud zjistil, že platba za služby třetích stran činila SMS můj limit 10 Kč, zvonění, obrázky, hry 48,34 Kč a SMS platby 162 Kč, celkem 220,34 Kč. Z vyúčtování [číslo] za období od 6. 2. až 5. 3. 2013 soud zjistil, že celkem za zprostředkovatelské služby činila platba 10 Kč a celkem za platební služby činila platba 162 Kč, celkem 172 Kč. Z vyúčtování [číslo] soud zjistil, že platba za zprostředkované služby činila 180 Kč a platební služby činily 432 Kč celkem 612 Kč. Splatnost vyúčtování [číslo] nastala 25. 2. 2013, splatnost vyúčtování [číslo] nastala dne 25. 3. 2013 a u vyúčtování [číslo] nastala splatnost dne 24. ledna 2013. Z účastnické smlouvy [číslo] soud zjistil, že byla uzavřena den 19. 4. 2012, a to ve prospěch telefonního čísla [číslo] z účastnické smlouvy [číslo] soud zjistil, že byla uzavřena dne 12. 7. 2010 pro telefonní [číslo]. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené [datum] mezi žalobkyní a právní předchůdkyní žalobkyně a z přílohy postupovaných pohledávek soud dovodil, že žalobkyně je v tomto sporu aktivně legitimována. Z dopisu ze dne 3. 12. 2019 vytvořeného právní předchůdkyní žalobkyně a nazvaného oznámení o postoupení pohledávek soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně oznamovala žalovanému změnu v osobě věřitele. Podacím lístkem ze dne 4. 12. 2019 měl soud za prokázáno, že tohoto dne byla na adresu žalovaného odesílána doporučená pošta. Z dopisu žalobkyně žalovanému ze dne 2. 3. 2020 měl soud za prokázáno, že žalobkyně vyzývala žalovaného k zaplacení částky 10 781,02 Kč nejpozději do 12. 3. 2020 podacím lístkem ze dne 3. 3. 2020 měl soud za prokázáno, že tohoto dne byla na adresu žalovaného odesílána doporučená pošta. 5. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle ustanovení § 2 písm. n) zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, je službou elektronických komunikací služba obvykle poskytovaná za úplatu, která spočívá zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikacích, včetně telekomunikačních služeb a přenosových služeb sítí používaných pro rozhlasové a televizní vysílání a v sítích kabelové televize, s výjimkou služeb, které nabízejí obsah prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací nebo vykonávají redakční dohled nad obsahem přenášeným sítěmi a poskytovaným službami elektronických komunikací; nezahrnuje služby informační společnosti, které nespočívají zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací. Žalobkyní uplatněný nárok nepředstavuje ceny za poskytnuté služby elektronických komunikací, nýbrž pouze ceny za služby poskytované třetími osobami prostřednictvím služeb elektronických komunikací poskytovaných žalobkyní tedy platby, o nichž mají pravomoc rozhodovat pouze soudy. 6. Podle ustanovení § 1939 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) poukázka opravňuje poukazníka vybrat tu poukázaného vlastním jménem plnění a poukázanému se poukázkou přikazuje, aby poukazníkovi plnil na účet poukazatele. Přímé právo vznikne poukazníkovi proti poukázanému jen tehdy, přijme-li poukázaný poukázku. 7. Soud měl za prokázáno, že se jednalo o spor o zaplacení ceny za tzv. služby třetích stran, jenž lze smluvně podřadit pod ustanovení § 1939 a násl. o.z., když žalobkyně je poukazníkem, a žalovaný je poukázaným. Žalovaný se objednáním služeb třetích stran zavázal uhradit jejich cenu, avšak za služby poskytnuté v období uvedených v odst. 4 tohoto rozsudku ničeho nezaplatil, čímž porušil svou povinnost poukázaného vůči žalobkyni jakožto poukazníkovi. Soud proto žalobě vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni dluh na službách poskytnutých třetími stranami ve výši 172Kč 612Kč celkem částku ve výši 1000,49Kč. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 004,49 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.