30 C 236/2021-45 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se podáním ze dne 7. 4. 2021 u zdejšího soudu domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že původní věřitel společnost [právnická osoba] uzavřela s žalovaným dne 7. 7. 2016 smlouvu o revolvingovém úvěru, jejíž nedílnou součástí se staly obchodní podmínky společnosti [právnická osoba] (dále jen právní předchůdkyně žalobkyně). Žalovaný doručil právní předchůdkyni žalobkyně prostřednictvím webového rozhraní žádost o zaslání nabídky k uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru. Právní předchůdkyně žalobkyně následně prověřila totožnost žalovaného, kladně posoudila jeho úvěruschopnost a na základě tohoto zhodnocení zaslala žalovanému nabídku k uzavření smlouvy o úvěru ve formě návrhu textu smlouvy, včetně textu obchodních podmínek a dalších součástí smlouvy. Žalovaný potvrdil, že se s textem smlouvy seznámil a vyjádřil svou vůli akceptovat nabídku společnosti [právnická osoba] tak, že ve svém uživatelském účtu vložil do příslušného pole unikátní identifikační kód, který mu byl zaslán na mobilní telefonní číslo, které uvedl v rámci registrace. Odesláním akceptace nabídky na základě vložení unikátního identifikačního kódu, který sloužil jako elektronický podpis, došlo k uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru. Žalovaný na základě smlouvy o revolvingovém úvěru načerpal celkem částku ve výši 32 0 Kč, kterou měl splatit, a to vždy v pravidelných měsíčních splátkách minimální výši odpovídající 12,5 % nesplaceného úvěru společně s úrokem z úvěru a poplatkem za čerpání úvěru, anebo 1 000 Kč podle toho, která z těchto dvou částek je vyšší. Z celkové čerpané výše úvěru žalovaný neuhradil jistinu úvěru ve výši 7 000 Kč. V souvislosti s prodlením žalovaného vznikl žalobkyni nárok na zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny ve výši 7 000 Kč, a to ode dne splatnosti 7. 12. 2017. Žalobkyně dále uplatnila nárok na úrok z čerpaného úvěru ve výši 7 000 Kč od dne 29. 8. 2017 do dne splatnosti 6. 12. 2017. Žalobkyně rovněž uplatnila nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši 250 Kč a ve výši 374,91Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupila pohledávku za žalovaným na společnost [právnická osoba] [IČO], se sídlem [adresa], která ji smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupila na žalobkyni. Dne 7. 11. 2020 byla žalovanému zaslána předžalobní výzva. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, své stanovisko k věci soudu nesdělil. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasili. 4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Z potvrzení o provedených platbách vystavených platební bránou provozovanou [právnická osoba], s.r.o. ze dne 8. 7. 2016 ohledně částky 2 000 Kč, ze dne 24. 7. 2016 ohledně částky 3 000 Kč, ze dne 29. 9. 2016 ohledně částky 1 000 Kč ze dne 27. 10. 2016 ohledně částky 1 000 Kč, ze dne 30. 10. 2016 ohledně částky 6 000 Kč, ze dne 28. 1. 2016 ohledně částky 2 000 Kč, ze dne 3. 12. 2016 ohledně částky 6 000 Kč, ze dne 25. 8. 2017 ohledně částky 4 000 Kč, ze dne 30. 8. 2017 ohledně částky 2 000 Kč, ze dne 19. 8. 2016 ohledně částky ve výši 3 000 Kč, ze dne 13. 9. 2017 ohledně částky 1 000 Kč, ze dne 23. 8. 2016 ohledně částky 1 000 Kč měl soud za prokázáno, že žalovaný vyčerpal částku ve výši 32 000Kč. 5. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 27. 5. 2020 soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně oznamoval žalovanému, že pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně ve výši 10 728,90 Kč byla postoupena společnosti [právnická osoba] smlouvu o postoupení pohledávek ze dne [datum] a ta ji následně postoupila dne [datum] na [právnická osoba] s.r.o. – žalobkyni. 6. Ze jmenného seznamu prokazujícího postoupení pohledávek z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni soud nezjistil, že by obsahovala jméno a pohledávku za žalovaným. 7. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle ust. § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 8. Podle ustanovení § 1 880 odst. 1 o.z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 9. Podle ustanovení § 1880 odst. 2 o.z. postupitel vydá postupníkovi potřebné doklady o pohledávce a sdělí mu vše, co je třeba k uplatnění pohledávky. 10. Podle ust. § 1882 odst. 1 dokud postupitel dlužníka nevyrozumí nebo dokud postupník neprokáže dlužníkovi postoupení pohledávky, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná. 11. Podle ustanovení § 1887 postoupit lze i soubor pohledávek, ať již současných nebo budoucích, je-li takový soubor pohledávek dostatečně určen, zejména pokud se jedná o pohledávky určitého druhu vznikající věřiteli v určité době nebo různé pohledávky z téhož právního důvodu. 12. Vzhledem k tomu, že žalobkyně předloženými listinnými důkazy zejména pak přílohou smluv o postoupení pohledávek ze dne 18.12.2019 a 19.12.2019 obsahující seznam převáděných pohledávek neprokázala, že pohledávka za žalovaným byla součástí převáděného souboru, musel soud konstatovat, že žalobkyně není aktivně legitimována k podání této žaloby, neboť na ni jako na postupníka nepřešla práva s pohledávkou spojená, a proto mu nezbylo než žalobu zamítnout. 13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že nepřiznal žalovanému, který byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení, neboť nebylo obsahem spisu prokázáno, že by mu nějaké náklady v řízení vznikly.