30 C 256/2021-15 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se podáním ke zdejšímu soudu ze dne 26. 5. 2021 domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že žalovaný uzavřel dne 27. 3. 2004 s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], smlouvu o půjčce [číslo] na základě které mu původní věřitel poskytl peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč, které žalovaný převzal v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit původnímu věřiteli celkem částku ve výši 19 968 Kč, z toho jistinu ve výši 12 000 Kč, souhrnný poplatek ve výši 7 968 Kč. Půjčka měla být splácena v hotovosti v 52 týdenních splátkách po 384Kč. Žalovaný však své smluvní závazky nehradil řádně a včas a smlouva zanikla uplynutím doby, na kterou byla sjednána, tedy po uplynutí 52 týdnů od data podpisu tj. 26.3.2005. Žalovaný celkem na svůj dluh zaplatil 15 244,29 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřené mezi původním věřitelem a přechodný věřitelem [právnická osoba] [anonymizováno] došlo s účinností ke dni [datum] k postoupení pohledávky na přechodného věřitele. Změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem ze dne 25. 6. 2015. Ke dni postoupení činila hodnota pohledávky 4 723,71 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] mezi přechodným věřitelem [právnická osoba] [anonymizováno] a žalobkyní došlo k témuž dni k postoupení předmětné pohledávky na žalobkyni. Smlouva nabyla platnosti a účinnosti ke dni [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 17. 9. 2018. Žalobkyně dále uvedla, že kopie smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], včetně přílohy obsahující seznam postoupených pohledávek je založena ve správním deníku nadepsaného soudu pod sp. zn. 90 Spr. 981/2018. Pro upřesnění a snazší orientaci v příloze smlouvy o postoupení pohledávek žalobkyně sdělila, že údaje o postoupené pohledávce evidované za žalovaným se nacházejí na řádku [číslo]. Ode dne tohoto postoupení neposkytl žalovaný žalobkyni žádné platby na svůj dluh. Poslední předžalobní upomínku žalobkyně zasílala dne 10. 5. 2021. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil a své stanovisko k věci soudu nesdělil. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasili. 4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému dne 27.3.2004 půjčku ve výši 12 000 Kč a žalovaný se ji zavázal splatit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 7 968Kč v pravidelných 26týdenních splátkách po 384Kč Smlouva o půjčce měla [číslo]. 5. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku z uvedené smlouvy o půjčce [číslo] na tzv. přechodného věřitele [právnická osoba] [anonymizováno], a to dne [datum]. Soud neměl k dispozici seznam postupovaných pohledávek. Právní předchůdkyně žalobkyně dne 25. 6. 2015 vytvořila v písemné formě oznámení o postoupení pohledávky, avšak hodnověrným způsobem se žalobkyni nepodařilo prokázat, že by toto oznámení o postoupení pohledávky bylo žalovanému rovněž zasíláno, neboť žádný z poštovních podacích archů nepocházel z června roku 2015. Nebylo, tudíž možné učinit jednoznačný závěr, že novým věřitelem pohledávky se stal přechodný věřitel [právnická osoba] [anonymizováno]. 6. Žalobkyně soudu nabídla k prokázání skutečnosti, že došlo k postoupení pohledávky žalovaného z právní předchůdkyně žalobkyně na přechodného věřitele [právnická osoba] [anonymizováno] tabulku vytvořenou jen pro účel pohledávky žalovaného. Soud byl toho názoru, že lze takovou tabulku vytvořit prostřednictvím vhodně zvoleného programu při použití výpočetní techniky takřka na míru jakémukoliv žalobnímu tvrzení, seznam postoupených pohledávek nevyjímaje. Věrohodnost takového důkazu je samozřejmě nulová. 7. Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 25.6.2015 oznamovala písemně žalovanému společnost [právnická osoba], ale neprokázala, že takové oznámení bylo žalovanému v červnu roku 2015 doručováno. Podací arch české pošty s.p. z června 2015 se nestal součástí žalobkyní předkládaných listin. 8. [právnická osoba] [anonymizováno] měla sobě postoupenou pohledávku od [právnická osoba] postoupit smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] na žalobkyni s tím, že oznámení o postoupení pohledávky ze dne 17. 9. 2018 bylo žalovanému doručováno dne 19. 9. 2018. Podle smlouvy o postoupení založené pod 90 Spr 981/2018 byla pohledávka za žalovaným součástí postupovaného souboru. 9. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle ust. § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 10. Podle ustanovení § 1 880 odst. 1 o.z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 11. Podle ustanovení § 1880 odst. 2 o.z. postupitel vydá postupníkovi potřebné doklady o pohledávce a sdělí mu vše, co je třeba k uplatnění pohledávky. 12. Podle ustanovení § 1887 postoupit lze i soubor pohledávek, ať již současných nebo budoucích, je-li takový soubor pohledávek dostatečně určen, zejména pokud se jedná o pohledávky určitého druhu vznikající věřiteli v určité době nebo různé pohledávky z téhož právního důvodu. 13. Vzhledem k tomu, že žalobkyně předloženými listinnými důkazy zejména pak smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] a tabulkou obsahující pouze pohledávku žalovaného neprokázala, že pohledávka za žalovaným byla součástí převáděného souboru na přechodného věřitele, musel soud konstatovat, že ani žalobkyně není aktivně legitimována k podání této žaloby, neboť na ni jako na postupníka nepřešla práva s pohledávkou spojená, jestliže postupitel tzv. přechodný věřitel, se nestal věřitelem žalovaného a uvedené pochybnosti nebylo možné odstranit za pomoci nevěrohodné tabulky opatřené všemi údaji o převáděné pohledávce. Soudu proto nezbylo než žalobu zamítnout. 14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že nepřiznal žalovanému, který byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení, neboť nebylo obsahem spisu prokázáno, že by mu nějaké náklady v řízení vznikly.