30 C 37/2022-13 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se podáním ke zdejšímu soudu ze dne 13. 8. 2021 domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že uzavřela se žalovanou dne 3. 12. 2019 smlouvu o bankovních službách, jejímž předmětem byl závazek žalobkyně, jakožto banky, zřídit a vést od účinnosti této smlouvy pro žalovanou běžný účet číslo [bankovní účet] v korunách. Dne 24. 2. 2020 byla mezi žalobkyní a žalovanou uzavřena smlouva o povoleném debetu, kterou se žalobkyně zavázala žalované poskytnout možnost přečerpání peněžních prostředků do záporného zůstatku (povolený nezajištěný debet) ve výši 10 000 Kč za podmínek uvedených v této smlouvě. Vzhledem k tomu, že žalovaná závažně porušila své smluvní povinnosti, a to tím, že přečerpala prostředky do nepovoleného debetu, rozhodla se žalobkyně odstoupit v souladu s Všeobecnými obchodními podmínkami od smlouvy. Odstoupení od smlouvy o zřízení a vedení běžného účtu mezi žalobkyní zaslala žalobkyně žalované dne 4. 11. 2020. Žalobkyně byla oprávněna po dobu trvání nepovoleného debetu na účtu dlužníka zřídit zvláštní účet pohledávky z nepovoleného debetu, na kterém povede pohledávku z nepovoleného debetu, včetně příslušenství. V této souvislosti bylo žalované dne 18. 11. 2020 zasláno oznámení o zrušení účtu a zřízení zvláštního účtu pohledávek, jímž byla žalovaná informována o zrušení běžného účtu ke dni 18. 11. 2020 v důsledku předchozího odstoupení od smlouvy ze strany žalobkyně. Konečný zůstatek na účtu ke dni 16. 11. 2020 ve výši 10 933,37 Kč byl převeden na účet pohledávek z nepovoleného debetu číslo [bankovní účet] a žalované byla dne 30. 7. 2021 zaslána předžalobní upomínka s výzvou k plnění ve lhůtě do 6. 8. 2021. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasili. 4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Dne 3. 12. 2019 uzavřeli žalobkyně a žalovaná smlouvu o bankovních službách, na základě které byly žalované poskytnuty bankovní služby v podobě vedení účtu číslo [bankovní účet] v korunách, včetně debetní karty a pojištění k debetní kartě. 5. Smlouvou o povoleném debetu uzavřené dne 24. 2. 2020 měl soud za to, že žalovaná požádala žalobkyni o poskytnutí povoleného debetu na účtu do výše celkové výše úvěru, který by mohla čerpat po dobu čerpání. Úvěr byl poskytnut jako spotřebitelský s tím, že úroky byly splatné měsíčně. V případě překročení celkové výše úvěru byl celý záporný zůstatek na účtu považován za nepovolený debet, a to po dobu tohoto překročení. Od okamžiku vzniku nepovoleného debetu byl celý záporný zůstatek na účtu po dobu, kdy se jednalo o povolený debet, úročeny úrokovou sazbou z nepovoleného debetu. Výše úrokové sazby pro nepovolený debet činil ke dni uzavření této smlouvy 25 % ročně. Strany smlouvy se dohodly i na tom, že informace ohledně povoleného debetu, zejména o jeho výši budou předávat prostřednictvím pravidelných výpisů dle smlouvy o účtu. 6. Ze smlouvy o povoleném debetu měl soud za to, že sjednaná výše přečerpání byla stanovena na 10 000 Kč a zápůjční úroková sazba činila 19,99 % ročně a celková splatná částka by tak činila 11 860,14 Kč. 7. Z dopisu ze dne 4. 1. 2020 nazvaného odstoupení od smlouvy o zřízení a vedení běžného účtu v CZK měl soud za to, že žalobkyně oznamovala žalované, že smluvní vztah byl ukončen z důvodu přečerpání prostředků do nepovoleného debetu a upozorňovala, že odstoupením od smlouvy z jejich strany nezanikla povinnost žalované uhradit dluhy z nepovoleného debetu nedojde-li bez zbytečného odkladu po úhradě bude žalobkyně nucena přistoupit k vymáhání splnění soudní cestou. 8. Periodickým výpisem za období od 13. 11. do 16. 11. 2020 k účtu číslo [bankovní účet] měl soud za to, že ke dni 13. 11. 2020 činil zůstatek na účtu - 10 933,37 Kč a ke dni 16. 11. 2020 byl tento zůstatek převeden na účet číslo [bankovní účet]. 9. Z dopisu žalobkyně žalované ze dne 18. 11. 2020 nazvaného oznámení o zrušení účtu a zřízení zvláštního účtu pohledávek měl soud za to, že žalobkyně sdělovala žalované, že ke dni 18. 11. 2020 byl účet zrušen spolu s příslušnými návaznými produkty v souladu s podmínkami k těmto produktům. Ke zrušení účtu došlo poté co dne 9. 11. 2020 zanikla smlouva, na základě které byl účet veden, a to v důsledku odstoupení od smlouvy ze strany žalobkyně. 10. Předžalobní upomínkou ze dne 30. 7. 2021 měl soud za to, že právní zástupce žalobkyně vyzýval žalovanou k úhradě částky ve výši 1 475,37 Kč na účet ve výzvě uvedený, a to ve lhůtě nejpozději do 6. 8. 2021. 11. Podacím lístkem ze dne 30. 7. 2021 měl soud za to, že tohoto dne byla na adresu žalované odesílána doporučená pošta. 12. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle ust. § 2395 z.č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o.z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Úvěrující se zavazuje na požádání úvěrovaného poskytnout mu peněžní částku, což znamená, že se zavazuje mít tuto částku připravenou tak, aby mohl vyhovět žádosti úvěrovaného. Jeho závazek tedy zahrnuje i povinnost rezervovat peněžní prostředky až do dohodnuté výše s tím, že není jisté, zda úvěrovaný o vyplacení celé částky požádá, jakož i příslib prostředky na požádání poskytnout. Povinnost poskytnout požadovanou částku vznikne na základě žádosti úvěrovaného, jeho projevu vůle. Tato žádost (požádání úvěrovaného o vyplacení částky) je součástí kontraktačního procesu, na ni navazuje vyplacení požadovaných prostředků. Závazek úvěrujícího k rezervaci peněžních prostředků pro úvěrovaného trvá po celou dobu trvání smlouvy. Úvěrovaný ovšem nemá povinnost přislíbené peněžní prostředky čerpat. Smlouva o úvěru je smlouvou úplatnou, přičemž úplatu za poskytnutí prostředků představuje úrok. Úrok se platí jenom za prostředky, které jsou skutečně čerpány. Smlouva označená jako smlouva o úvěru, ale neobsahující závazek zaplatit za poskytnuté prostředky úroky, nemá povahu smlouvy o úvěru, ale smlouvy o zápůjčce. Pro smlouvu o úvěru není předepsána písemná forma. Požadavek písemné formy stanoví zákon o spotřebitelském úvěru pro smlouvu, v níž se sjednává spotřebitelský úvěr. 13. V daném případě měla být smlouva sjednána dne 24.2.2020 tedy za účinnosti z.č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, který vstoupil v účinnost dne 1.12.2016. Podle ust. § 104 z.č. 257/2016 Sb. smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy. 14. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 933,37 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.