31 C 103/2021-84 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se žalobou domáhala na žalovaném zaplacení částky 87 716,56 Kč s příslušenstvím s tím, že uzavřela s žalovaným dne 4. 10. 2018 smlouvu o úvěru [číslo] na základě které poskytla žalovanému částku 100 000 Kč Smlouva byla uzavřena elektronicky prostřednictvím internetového bankovnictví žalovaného, ve kterém byla identita žalovaného ověřena pomocí kódu zaslaného SMS zprávou na smluvené telefonní číslo. Tímto kódem byl nahrazen podpis žalovaného. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. K nařízenému ústnímu jednání se účastníci nedostavili (žalobkyně se omluvila), a proto soud věc projednal v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen "o. s. ř.), v jejich nepřítomnosti, přičemž vycházel z provedených listinných důkazů založených ve spise, na jejichž základě učinil následující skutková zjištění: Blíže neoznačenou a nedatovanou Smlouvou o úvěru se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout částku 100 000 Kč na splátkový účet uvedený v čl. 3 Smlouvy (č. ú. [bankovní účet]). Tato smlouva není podepsána žádným z účastníků, když u žalobkyně je pouze konstatován elektronický podpis bez jeho uvedení a u žalovaného jsou uvedeny pouze prázdné kolonky pro uvedení sms kódu, emailového kódu a IB kódu. Dle výpisu z úvěrového účtu byl úvěr ve výši 100 000 Kč čerpán dne 4. 10. 2018, přičemž jako protiúčet je uvedeno [číslo]. Žalobkyně v rámci posouzení úvěruschopnosti doložila výpis z běžného účtu č. [bankovní účet], který patří žalovanému. S ohledem na předchozí skutková zjištění soud z dalších provedených důkazů neučinil žádná relevantní skutková zjištění pro posuzovanou věc. Po skutkové stránce tak lze uzavřít, že žalobkyně předloženou nedatovanou a nikým nepodepsanou listinou neprokázala tvrzené elektronické uzavření úvěrové smlouvy. Stejně tak žalobkyně neprokázala, že by žalovanému poskytla částku 100 000 Kč, neboť k tomu nebyl žalobkyní doložen žádný důkaz (např. výpis z účtu žalobkyně s převodem na účet žalovanému). Tuto skutečnost v žádném případě není v obecné rovině způsobilý prokázat interní výpis z úvěrového účtu žalobkyně, který není důkazem o provedení bankovního převodu finančních prostředků mezi bankovními účty, ale toliko jen upravitelnou účetní sestavou či přehledem pro vlastní evidenci žalobkyně, nehledě na to, že dokonce ani z údajů uvedených ve výpisu z úvěrového účtu žalobkyně nevyplývá, že by částka 100 000 Kč byla převedena na účet žalovaného. 4. K tomu soud podotýká, že se žalobkyně i její právní zástupce svou (byť omluvenou) neúčastí u ústního jednání soudu dobrovolně vzdali možnosti být poučeni ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř. k doplnění důkazů ohledně prokázání tvrzení o uzavření úvěrové smlouvy a čerpání úvěru, resp. k prokázání poskytnutí částky 100 000 Kč právě žalovanému. V této souvislosti soud rovněž podotýká, že ve věci tomuto rozhodnutí nepředcházelo vydání elektronického či jiného platebního rozkazu, a proto nemohla být žalobkyně v domnění, že jsou její skutková tvrzení či označené důkazy úplná a dostačující. Jinými slovy nemůže toto rozhodnutí soudu za výše popsaných okolností vykazovat ani znaky překvapivého rozhodnutí pro žalobkyni. 5. S odkazem na shora uvedené proto soud uzavřel, že mezi účastníky nebyla uzavřena tvrzená smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) ani žádná jiná smlouva, dále že žalobkyně neposkytla žalovanému částku 100 000 Kč, a proto nemá soud ani za prokázané, že by žalobkyně měla právní důvod pro zaplacení (byť jen části) žalované částky (např. z titulu bezdůvodného obohacení). Jelikož žalobkyně neprokázala existenci titulu pro přiznání žalovaného nároku, soud žalobu ve výroku I. zcela zamítl. 6. Přestože byl žalovaný ve věci úspěšný a měl by ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů řízení, žádné náklady neuplatnil a z obsahu spisu nevyplývá, že by mu nějaké náklady vznikly, soud proto ve výroku II. rozsudku nepřiznal náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků.