31 C 280/2021-22 — Okresní soud v Chomutově

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 3 994 Kč s příslušenstvím z titulu uzavřené dohody o úhradě dluhu ze dne 12. 11. 2019 za dopravu a pobyt na protialkoholní a protitoxikomanické záchytné stanici v [nemocnice], o. z. dne 12. 11. 2019. Tento svůj závazek žalovaný uznal a zavázal se zaplatit předmětnou částku žalobkyni do 12. 11. 2019, což však neučinil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soudem bylo nařízeno jednání na 24. 1. 2022, ke kterému se nedostavila ani žalobkyně (která se přípisem ze dne 4. 1. 2022 omluvila), ani žalovaný. Soud proto projednal věc v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen "o. s. ř.), bez přítomnosti obou účastníků, přičemž vycházel z provedených listinných důkazů, ze kterých učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně vystavila žalovanému dne 12. 11. 2019 platební doklad, podle kterého měl za pobyt na protialkoholní a protitoxikomanické záchytné stanici a dopravu na ní zaplatit částku 3 994 Kč. Žalovaný svůj dluh co do důvodu i výše téhož dne na téže listině uznal a zavázal se jej uhradit ještě téhož dne, což ovšem neučinil. 4. Zjištěný skutkový stav posoudil soud po stránce právní a dospěl k závěru, že je žaloba důvodná. Dne 12. 11. 2019 žalovaný ve smyslu § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), písemně uznal svůj dluh vzniklý z titulu pobytu na protialkoholní a protitoxikomanické záchytné stanici a dopravy na ní co do důvodu i výše 3 994 Kč. V důsledku toho byla založena vyvratitelná právní domněnka, že tento dluh v době uznání trval. Jelikož se žalovaný k žalobě nevyjádřil a dluh nebyl v době uznání promlčen, nedošlo k vyvrácení zákonné domněnky o trvání dluhu. Vzhledem k tomu, že žalovaný dluh řádně a včas neuhradil, soud žalobě ve výroku I. rozsudku zcela vyhověl, a to včetně úroku z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po splatnosti závazku dle § 1968 o. z., tj. od 13. 11. 2019. 5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal úspěšné žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení představovanou zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč a paušální náhradou hotových výdajů dle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve výši dle § 2 odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb. za 2 úkony po 100 Kč (podání žaloby a předžalobní výzva k plnění). Celkem tak soud na náhradě nákladů žalobkyni přiznal částku 600 Kč. Ve věci se jedná o návrh podaný na ustáleném vzoru uplatněný opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč (srov. např. řízení vedená u zdejšího soudu pod sp. zn. 24 C 189/2020 nebo 21 C 164/2020).