31 C 294/2021-24 — Okresní soud v Chomutově

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 2 500 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne 8. 11. 2016, kterou žalovaný uzavřel se [právnická osoba] s.r.o., [IČO] (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“), a na základě které mu byla poskytnuta zápůjčka ve výši 2 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit do 3. 12. 2016 spolu s poplatkem ve výši 500 Kč, což neučinil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Ve věci bylo soudem nařízeno ústní jednání na den 7. 2. 2022, k němuž se nedostavil žádný z účastníků (žalobkyně se přípisem ze dne 10. 1. 2022 omluvila). Soud proto věc projednal v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen "o. s. ř.), v jejich nepřítomnosti, přičemž vycházel z provedených listinných důkazů založených ve spise, a dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným nebyla uzavřena tvrzená smlouva o zápůjčce, neboť smlouva neobsahuje podpis žalovaného ani předchůdkyně žalobkyně, přičemž z předložených důkazů nikterak nevyplývá, že by smlouva byla uzavřena jiným způsobem, resp. že by při absenci podpisu či jiného projevu vůbec smluvní strany měly vůli smlouvu uzavřít. Soud nepovažuje za prokázané ani to, že by byla žalovanému poskytnuta částka 2 000 Kč, neboť z předloženého výpisu z účtu nevyplývá, kdo je majitelem účtu, na který měla být platba připsána a že se tedy částka 2 000 Kč dostala do dispozice žalovaného. Svou absencí při ústním jednání se žalobkyně vzdala možnosti být soudem poučena ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř. k doplnění důkazních návrhů. 4. Zjištěný skutkový stav posoudil soud po stránce právní a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným nebyla prokazatelně uzavřena tvrzená smlouva o zápůjčce ve smyslu § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, neboť žalobkyně nedoložila řádně uzavřenou smlouvu s žalovaným. V důsledku toho nelze žalobkyni přiznat ani nárok na zaplacení poplatku za sjednání smlouvy. Protože žalobkyně neprokázala ani skutečnost, že byla žalovanému poskytnuta částka 2 000 Kč a že se dostala do jeho dispozice, nebyla prokázána ani existence jiného právního důvodu pro přiznání žalované částky (např. z bezdůvodného obohacení), a proto soud žalobu zamítl, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku. 5. Přestože měl žalovaný úspěch ve věci, nebylo právo na náhradu nákladů řízení přiznáno žádnému z účastníků ve smyslu § 142 odst. 2 o. s. ř., neboť žalovaný žádné náklady řízení neuplatnil a ze spisu nevyplývá, že by mu dosud nějaké vznikly.