31 C 319/2021-74 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se svým návrhem domáhala na žalovaném zaplacení částky 2 000 Kč s příslušenstvím s tím, že právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] (přes web [webová adresa]) s žalovaným dne 16. 3. 2017 uzavřela distančně (elektronicky) smlouvu o úvěru, podle které byla žalovanému poskytnuta částka 2 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit do 16. 6. 2017, což neudělal, a proto žalobkyně požadovala i zaplacení úroku z prodlení od 17. 6. 2017. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Ve věci bylo soudem nařízeno ústní jednání na den 28. 2. 2022, k němuž se nedostavil žádný z účastníků (žalobkyně a její právní zástupce se omluvili). Soud proto věc projednal v jejich nepřítomnosti, přičemž vycházel z provedených listinných důkazů založených ve spise, na jejichž základě učinil následující závěr o skutkovém stavu: Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným nebyla uzavřena žalobkyní tvrzená smlouva o úvěru ze dne 16. 3. 2017, neboť smlouva je opatřena pouze podpisem za stranu poskytovatele úvěru, nikoliv žalovaného, přičemž z žádného důkazu nevyplývá, že by právě žalovaný smlouvu uzavřel jiným, případně jakým, (distančním) způsobem. Za neprokázané považuje soud i poskytnutí částky 2 000 Kč právní předchůdkyní žalobkyně žalovanému, protože z předloženého blíže neoznačeného částečného výpisu z transakcí vyplývá jen odepsání částky 2 000 Kč, nicméně není zřejmé, kdo je majitelem účtu, ze kterého byly prostředky poslány. Soud proto pro nadbytečnost ani neprováděl důkaz dotazem na [právnická osoba] ohledně ztotožnění vlastníka účtu, na který měla být částka 2 000 Kč, zaslána, neboť by nadále nebylo prokázáno, kdo (včetně předchůdkyně žalobkyně) prostředky poskytl. Svou absencí při ústním jednání se žalobkyně vzdala možnosti být soudem poučena ve smyslu § 118a odst. 3 o.s.ř. k doplnění důkazních návrhů. 3. Zjištěný skutkový stav posoudil soud po stránce právní a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným nedošlo k uzavření smlouvy o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (o.z.), neboť žalobkyně, na kterou byla pohledávka za žalovaným postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], nedoložila řádně uzavřenou smlouvu s žalovaným. Vzhledem k tomu, že mezi účastníky nebyla platně uzavřena smlouva o úvěru a žalobkyně ani neprokázala, že by žalovanému byla poskytnuta jakákoliv částka, nezbývá než uzavřít, že žalobkyně nedoložila existenci právního důvodu pro přiznání žalované částky, a proto soud s odkazem na shora uvedené skutečnosti žalobu v celém rozsahu zamítl, jak je uvedeno ve výroku I. 4. Přestože byl žalovaný ve věci zcela úspěšný a měl by ve smyslu § 142 odst. 1 o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení, žádné náklady neuplatnil a z obsahu spisu ani nevyplývá, že by mu nějaké náklady dosud vznikly, a proto soud ve výroku II. nepřiznal náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků.