31 C 86/2022-46 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se svým návrhem domáhala na žalované zaplacení částky 8 960 Kč s příslušenstvím s tím, že právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] (přes web [webová adresa]) s žalovanou dne 17. 8. 2016 uzavřela distančně (elektronicky) smlouvu o úvěru, podle které byla žalované poskytnuta částka 7 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit do 16. 9. 2016, což neudělala, a proto žalobkyně požadovala i zaplacení úroku z prodlení od 17. 9. 2016. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Ve věci bylo soudem nařízeno ústní jednání na den 27. 7. 2022, k němuž se nedostavil žádný z účastníků (žalobkyně a její právní zástupce se omluvili). Soud proto věc projednal v jejich nepřítomnosti, přičemž vycházel z provedených listinných důkazů založených ve spise, na jejichž základě učinil následující závěr o skutkovém stavu: Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou nebyla uzavřena žalobkyní tvrzená smlouva o úvěru ze dne 17. 8. 2016, neboť smlouva je opatřena pouze podpisem za stranu poskytovatele úvěru, nikoliv žalovanou, přičemž z žádného důkazu nevyplývá, že by právě žalovaná smlouvu uzavřela jiným, případně jakým, (distančním) způsobem. Za neprokázané považuje soud i poskytnutí částky 7 000 Kč právní předchůdkyní žalobkyně žalované, protože předložené potvrzení o odeslání finančních prostředků je interní dokument vystavený předchůdkyní žalobkyně, který není způsobilý prokázat převod této částky na účet žalované jako např. bankovní výpis z účtu. Svou absencí při ústním jednání se žalobkyně vzdala možnosti být soudem poučena ve smyslu § 118a odst. 3 o.s.ř. k doplnění důkazních návrhů. 4. Zjištěný skutkový stav posoudil soud po stránce právní a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou nedošlo k uzavření smlouvy o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (o.z.), neboť žalobkyně, na kterou byla pohledávka za žalovanou postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], nedoložila řádně uzavřenou smlouvu s žalovanou. Vzhledem k tomu, že mezi účastníky nebyla platně uzavřena smlouva o úvěru a žalobkyně ani neprokázala, že by žalované byla poskytnuta jakákoliv částka, nezbývá než uzavřít, že žalobkyně nedoložila existenci právního důvodu pro přiznání žalované částky, a proto soud s odkazem na shora uvedené skutečnosti žalobu v celém rozsahu zamítl, jak je uvedeno ve výroku I. 5. Přestože byla žalovaná ve věci zcela úspěšná a měla by ve smyslu § 142 odst. 1 o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení, žádné náklady neuplatnila a z obsahu spisu ani nevyplývá, že by jí nějaké náklady dosud vznikly, a proto soud ve výroku II. nepřiznal náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků.