34 C 273/2021-20 — Okresní soud v Chomutově

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”). 2. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 2 394,63 Kč. Žaloba byla odůvodněna tím, že společnost [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [obec a číslo], (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela se žalovanou dne 10. 5. 2017 smlouvu o poskytování bankovních a dalších služeb, ve které se původní předchůdkyně žalobkyně zavázala zřídit a vést pro žalovanou bankovní účet č. [bankovní účet] a žalovaná se zavázala platit za poskytované bankovní služby poplatky dle platného Ceníku produktů a služeb pro soukromé osoby, který je spolu s produktovými podmínkami a všeobecnými obchodními podmínkami součástí smlouvy, (dále jen„ Smlouva“). Žalovaná však Smlouvu porušila, když jí vznikl nepovolený debetní zůstatek, jež nebyl uhrazen, pročež předchůdkyně žalobkyně od Smlouvy dne 27. 7. 2020 odstoupila. Žalovaná své závazky neuhradila ani po odstoupení od Smlouvy. Předchůdkyně žalobkyně postoupila své pohledávky za žalovanou na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 30. 7. 2020. I přes upomínku žalobkyně žalovaná svůj dluh nezaplatila. 3. Žalobkyně se žalobou domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému 4. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 5. Dle ustanovení § 115a o. s. ř. k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez jednání již v žalobě. Žalovaná se nevyjádřila k výzvě, zda souhlasí s postupem dle shora uvedeného ustanovení, a proto soud dle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. souhlas předpokládal. Soud na základě shora uvedeného rozhodl podle předložených listinných důkazů bez nařízení jednání. 6. Z důkazů předložených žalobkyní má soud za prokázaný tento skutkový stav: Žalovaná dne 10. 5. 2017 uzavřela s předchůdkyní žalobkyně Smlouvu, v níž se předchůdkyně žalobkyně zavázala zřídit a vést pro žalovanou bankovní účet č. [bankovní účet] a žalovaná se zavázala platit za poskytované bankovní služby poplatky dle platného Ceníku produktů a služeb pro soukromé osoby, který je spolu s produktovými podmínkami a všeobecnými obchodními podmínkami součástí Smlouvy. Z výpisu z osobního účtu žalované je však zřejmé, že za období od 31. 10. 2019 do 10. 6. 2020 jí vznikl dluh na vyúčtovaných a neuhrazených poplatcích dle Smlouvy ve výši celkem 2 394,63 Kč. Předchůdkyně žalobkyně z důvodu porušování Smlouvy žalovanou od Smlouvy odstoupila svým dopisem ze dne 27. 7. 2020. Následně pak své pohledávky za žalovanou představující dlužné poplatky dle Smlouvy postoupila předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 30. 7. 2020 a žalovanou o tomto postoupení informovala dopisem ze dne 26. 8. 2020. Žalobkyně skrze svého zástupce vyzvala žalovanou dopisem ze dne 21. 12. 2020 k zaplacení dluhu ve výši shora uvedené, ale bezúspěšně. 7. Dle § 2662 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění, (dále jen „o.z.“) smlouvou o účtu se ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet. 8. Dle § 2675 odst. 2 o.z. poruší-li majitel účtu podstatným způsobem ujednanou povinnost, může ten, kdo vede účet, závazek ze smlouvy o účtu vypovědět i bez výpovědní doby. 9. Dle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 10. Soud dospěl po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu k závěru, že předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o účtu ve smyslu § 2662 o.z., v níž se žalovaná zavázala předchůdkyni žalobkyně krom jiného hradit poplatky za bankovní služby poskytované jí předchůdkyní žalobkyně. S ohledem na porušování Smlouvy ze strany žalované, předchůdkyně žalobkyně od ní odstoupila ve smyslu § 2675 odst. 2 o.z. Žalované tak vznikla povinnost dlužné poplatky a ostatní své závazky vůči předchůdkyni žalobkyně vypořádat. Když toto žalovaná neučinila, postoupila předchůdkyně žalobkyně své pohledávky ze Smlouvy, které jsou předmětem tohoto řízení, na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 30. 7. 2020 ve smyslu § 1879 o.z. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, právo na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 394,63 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Náhradu nákladů řízení je žalovaná povinna žalobkyni zaplatit k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř. 12. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty.