34 C 78/2022-16 — Okresní soud v Chomutově

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”). 2. Žalobkyně se svou žalobou domáhá vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku 1 005,82 Kč s odůvodněním, že se žalovaným uzavřela krom jiného smlouvu o poskytování zvýhodněných podmínek a poskytování služeb elektronických komunikací (dále jen„ Smlouva“), na jejímž základě se žalobkyně zavázala žalovanému krom jiného poskytovat služby elektronických komunikací a zprostředkovávat za splnění smluvních podmínek přístup ke službám třetích stran a žalovaný se zavázal za poskytnuté služby uhradit sjednané ceny. V rámci platebních služeb žalobkyně využil žalovaný celkem 18 platebních služeb, jež žalobkyně vyúčtovala žalovanému ve vyúčtování [číslo] za období od 25. 1. 2021 do 24. 2. 2021, splatném dne 15. 3. 2021, celkem na částku 3 257 Kč, když v žalobě z tohoto vyúčtování je požadována pouze částka 401,79 Kč, a ve vyúčtování [číslo] za období od 25. 2. 2021 do 24. 3. 2021, splatném dne 12. 4. 2021, celkem na částku 6 003 Kč, když v žalobě z tohoto vyúčtování je požadována pouze částka 604,03 Kč. Žalovaný celkovou dlužnou částku sestávající z 10 M-Plateb a 8 SMS plateb, tj. celkovou částku 1 005,82 Kč, nezaplatil ani po předžalobní upomínce ze dne 25. 10. 2021. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. Dle ustanovení § 115a o. s. ř. k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně ani žalovaný se nevyjádřili k výzvě, zda souhlasí s postupem dle shora uvedeného ustanovení, a proto soud dle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. jejich souhlas předpokládal. Soud na základě shora uvedeného rozhodl podle předložených listinných důkazů bez nařízení jednání. 5. Soud má z předložených listinných důkazů za zjištěný následující skutkový stav: žalobkyně uzavřela se žalovaným dne 28. 12. 2020 Smlouvu, jako Smlouvu o poskytování zvýhodněných podmínek a služeb elektronických komunikací, ve znění jejích dodatků ze dne 31. 12. 2020 a 15. 1. 2021. V rámci Smlouvy mohl žalovaný využívat i služeb SMS plateb a M-Plateb. Žalovaný neuhradil žalobkyni cenu za 10 M-Plateb, jež žalobkyně vyúčtovala žalovanému ve vyúčtování [číslo] za období od 25. 1. 2021 do 24. 2. 2021, splatném dne 15. 3. 2021, ve výši 205,98 Kč, a ve vyúčtování [číslo] za období od 25. 2. 2021 do 24. 3. 2021, splatném dne 12. 4. 2021, ve výši 179 Kč. Žalovaný dále neuhradil žalobkyni cenu za 8 SMS plateb, jež žalobkyně vyúčtovala žalovanému ve vyúčtování [číslo] za období od 25. 1. 2021 do 24. 2. 2021, splatném dne 15. 3. 2021, ve výši 195 Kč, a ve vyúčtování [číslo] za období od 25. 2. 2021 do 24. 3. 2021, splatném dne 12. 4. 2021, ve výši 426 Kč. Právní zástupce žalobkyně zaslal žalovanému dne 25. 10. 2021 předžalobní upomínku, avšak žalovaný na ni nijak nereagoval. 6. Podle § 63 odst. 1 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, (dále jen„ ZEK“) ve smlouvě o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací nebo připojení k veřejné komunikační síti musí být srozumitelným, úplným a snadno přístupným způsobem uvedeno vždy a) u podnikatele poskytujícího služby nebo zajišťujícího přístup k síti jméno, popřípadě jména, příjmení, bydliště a identifikační číslo nebo obchodní firma, jde-li o fyzickou podnikající osobu, nebo obchodní firma nebo název, sídlo (místo podnikání) a identifikační číslo, popřípadě sídlo organizační složky na území České republiky, a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, jméno, popřípadě jména, a příjmení osoby oprávněné jednat jménem této právnické osoby, jde-li o právnickou osobu; b) je-li uživatelem nepodnikající osoba, jméno, popřípadě jména, a příjmení, bydliště, datum narození nebo rodné číslo fyzické osoby, bylo-li přiděleno, nebo název a sídlo, popřípadě sídlo organizační složky na území České republiky, popřípadě identifikační číslo právnické osoby a c) popis poskytované služby. 7. Podle § 3 odst. 1 zákona 370/2017 Sb., o platebním styku, v platném znění, (dále jen„ ZPS“) Platební službou je a) služba umožňující vložení hotovosti na platební účet vedený poskytovatelem, b) služba umožňující výběr hotovosti z platebního účtu vedeného poskytovatelem, c) provedení převodu peněžních prostředků z platebního účtu, k němuž dává platební příkaz 1. plátce, 2. příjemce, nebo 3. plátce prostřednictvím příjemce, jestliže poskytovatel neposkytuje uživateli převáděné peněžní prostředky jako úvěr, d) provedení převodu peněžních prostředků z platebního účtu, k němuž dává platební příkaz 1. plátce, 2. příjemce, nebo 3. plátce prostřednictvím příjemce, jestliže poskytovatel poskytuje uživateli převáděné peněžní prostředky jako úvěr, e) vydávání a správa platebních prostředků a, je-li uživatel příjemcem, předávání platebního příkazu a zpracování platebních transakcí, f) provedení převodu peněžních prostředků, při němž plátce ani příjemce nevyužívají platební účet u poskytovatele plátce (poukazování peněz), g) služba nepřímého dání platebního příkazu, h) služba informování o platebním účtu. 8. Podle § 5 ZPS Poskytovat platební služby jako podnikání mohou pouze tyto osoby: … i) poskytovatelé platebních služeb malého rozsahu za podmínek stanovených tímto zákonem, … 9. Soud dospěl po právním posouzení shora zjištěného skutkové stavu k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byly platně uzavřeny Smlouva Smlouva je smlouvou o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací ve smyslu ve smyslu § 63 ZEK. Ohledně poskytování služeb třetích stran má soud za prokázané, že žalobkyně vystupovala jako poskytovatel platebních služeb malého rozsahu ve smyslu § 5 písm. i) ZPS, když žalovaný dával pokyny žalobkyni k provedení platebních transakcí ve smyslu § 3 odst. 1 ZPS ve formě M-Plateb a SMS plateb. Žalovaný žalobkyni neuhradil vyúčtování celkem 10 M-Plateb a 8 SMS plateb dle vyúčtování [číslo] v hodnotě 401,79 Kč a ve vyúčtování [číslo] v hodnotě 604,03 Kč. 10. Podle § 151 o. s. ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, právo na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 005,82 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč Tyto náklady řízení je žalovaný podle § 149 odst. 1 o. s. ř. povinen zaplatit zástupci žalobkyně. 11. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty.