7 C 160/2022-66 — Okresní soud v Chomutově

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”). 2. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí výše specifikovanou částku a příslušenství za neoprávněný odběr plynu v odběrném místě [ulice a číslo], [obec] v době od 14. 3. 2020 do 2. 9. 2020, neboť žalovaná neměla uzavřenu smlouvu o odběru plynu, ač jej fakticky odebírala. Fakturovanou částku ve výši 2 257,09 Kč splatnou v den předcházející dni, od něhož je požadováno příslušenství, žalovaná neuhradila, a to ani přes upomínku zaslanou žalobkyní. Žalobkyně je aktivně legitimována k vedení sporu jako distributor, který musí být dle zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, z hlediska právní formy oddělen od obchodníka s plynem. Množství neoprávněně odebraného plynu spočívá v rozdílu na měřidle ve shora uvedený den a stavem měřidla ke shora uvedenému dni, kdy zde bylo měřidlo demontováno, jenž činí 73,72 m3. 3. Žalovaná se ve věci nijak nevyjádřila. 4. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila, žalovaná se, ač řádně a včas předvolána, k jednání soudu nedostavila. Soud tedy s odkazem na § 101 odst. 3 o. s. ř. věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti. 5. Soud provedl důkaz žádostí obchodníka s plynem o ukončení distribuce plynu, protokolem o demontáži měřidla, fakturou [číslo] za neoprávněnou distribuci plynu ze dne 23. 2. 2021, upomínkou ze dne 7. 4. 2021, oznámením o neoprávněném odběru plynu a neoprávněné distribuci plynu ze dne 12. 3. 2020, vyčísleném škody [číslo] e-mailem ze dne 21. 6. 2021, smlouvou o připojení k distribuční soustavě ze dne 6. 11. 2019, výzvou k úhradě pohledávky ze dne 5. 11. 2021 včetně podacího lístku a žádostí o přerušení dodávky plynu. Na základě předložených důkazů a tvrzení žalobkyně má soud za prokázané že, žalovaná měla od 6. 11. 2019 uzavřenou smlouvu o připojení k distribuční soustavě pro odběrné místo [obec], [anonymizována dvě slova]. [příjmení] [číslo]. Dne 19. 2. 2020 podal [právnická osoba] (obchodník s plynem) žádost o přerušení distribuce plynu z důvodu neplacení s demontáží měřidla s požadovaným datem přerušení 20. 2. 2020. Podle protokolu o demontáži měřidla k demontáži došlo až dne 18. 2. 2021. Fakturou [číslo] vyúčtovala žalobkyně žalované za období od 14. 3. 2020 do 18. 2. 2021 celkem částku 3 263,66 Kč splatnou dne 9. 3. 2021. Následně vyčíslením škody [číslo] ze dne 6. 9. 2021 vyúčtovala žalobkyně za období od 14. 3. 2020 do 2. 9. 2020 za neoprávněný odběr plynu celkem částku 2 257,09 Kč. Upomínkou vystavenou dne 5. 11. 2021 vyzvala žalobkyně žalovanou k zaplacení dlužné částky ve výši 2 257,09 Kč. 6. Podle § 74 odst. 1 zákona č. 458/2000Sb. energetického zákona je neoprávněným odběrem plynu a) odběr bez uzavřené smlouvy, jejímž předmětem je dodávka plynu a za b) odběr při opakovaném neplnění smluvených platebních povinností nebo platebních povinností, vyplývajících z náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem plynu, které nejsou splněny ani po předchozím upozornění. Neoprávněnou distribucí plynu je dle § 74 odst. 3 písm. a) energetického zákona distribuce bez uzavřené smlouvy na distribuci plynu nebo v rozporu s uzavřenou smlouvou na distribuci plynu. Výpočet výše škody stanovuje vyhláška č. 108/2011Sb. 7. Po provedeném řízení s přihlédnutím k předloženým listinám a tvrzení žalobkyně dospěl soud k závěru, že žalovaná měla uzavřenou smlouvu o připojení k distribuční soustavě ohledně odběrného místa [obec], [ulice a číslo]. Žalovaná neplnila řádně své platební povinnosti, a proto dodavatel plynu přistoupil k ukončení distribuce plynu. Žalobkyni se nepodařilo demontovat měřidlo a ke dni 13. 3. 2020 došlo k ukončení dodávky plynu. Od 14. 3. 2020 žalovaná odebírala na odběrném místě plyn neoprávněně. Dne 18. 2. 2021 došlo k demontáži měřidla. Za období od 14. 3. 2020 do 2. 9. 2020 žalobkyně vyúčtovala za neoprávněný odběr škodu ve výši 2 257,09 Kč. Jednalo se tak o neoprávněný odběr dle ust. § 74 odst.1 písm.a) zák.č. 458/2000Sb., jehož rozsah žalobce prokázal fakturou. Soud proto žalované uložil povinnost žalovanou částku ve výši 2 257,09 Kč zaplatit tak, jak žalobkyně požadovala. 8. Dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení (dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele). Dle ust. § 1970 obč.zák. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžního dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Faktura byla splatná dne 9. 3. 2021 a od 10. 3. 2021 je žalovaná v prodlení. Dle nařízení vlády č. 351/2013Sb. výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Protože žalobci vzniklo právo na zaplacení úroků z prodlení, soud žalobci přiznal úroky z prodlení v souladu s nařízením vlády č. 351/2013Sb. tak, jak požadoval. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 394,31 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.