ECLI: ECLI:CZ:OSCV:2022:7.C.360.2021.1 Datum: 2022-01-19 Předmět: zaplacení 4 872 Kč s příslušenstvím (odběr elektřiny) Ustanovení: ["§ 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 202 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1970 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1879 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1968 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 151 z. č. 99/1963 Sb.", "§ ["dodávky energie""peněžité plnění""postoupení pohledávky"]
O co šlo: zaplacení 4 872 Kč s příslušenstvím (odběr elektřiny) (["§ 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 202 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1970 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1879 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1968 z. č. 89/2)
1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému, povinnost zaplatit jí 4 872 Kč s příslušenstvím představující neuhrazené dodávky elektřiny. V odůvodnění žaloby uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], [IČO], (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela se žalovaným dne 2. 5. 2018 Smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítí [anonymizováno]. Na základě shora uvedené smlouvy dodávala předchůdkyně žalobkyně žalovanému energie a související služby na odběrném místě [adresa žalovaného]. Následně došlo k vyúčtování dodaných služeb spočívající v dodání energií dle smlouvy za fakturační období od 7. 6. 2018 do 22. 2. 2019 při spotřebě celkem 0,906 MWh ve výši 4 872 Kč, a to na základě faktury [číslo] se splatností ke dni 20. 3. 2019. Dne [datum] uzavřela právní předchůdkyně s žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, na jejímž základě byla pohledávka za žalovaným s účinností dne [datum] postoupena žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno. Žalovaný ničeho na předmětný dluh neuhradil i přes zaslání předžalobní výzvy žalobkyní.
2. Žalovaná se ve věci nijak nevyjádřil.
3. Žalovaný byl usnesením ze dne 1. 12. 2021, č. j. 7 C 360/2021-40, vyzván, aby se ve lhůtě 10 dnů od doručení výzvy písemně vyjádřil k připojené žalobě a aby ve vyjádření uvedl, zda nárok uplatněný v žalobě uznává, případně v jakém rozsahu, dále aby vylíčil rozhodné skutečnosti ve věci a aby označil důkazy k prokázání tvrzených skutečností. Dále byl žalovaný usnesením vyzván, aby se ve stejné lhůtě vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Žalovaný byl zároveň upozorněn, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Stejná výzva byla zaslána také žalobkyni. Žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil ani k žalobě, ani k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a soud tak jeho souhlas předpokládal. Žalobkyně se také nevyjádřila a soud tak její souhlas rovněž předpokládal.
4. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě listinných důkazů předložených žalobkyní, postupoval soud podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen "o. s. ř.), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, a věc rozhodl bez nařízení jednání.
5. Soud provedl důkaz Smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítí [anonymizováno] [číslo] ze dne 2. 5. 2018 uzavřenou mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným. Předmětem smlouvy byl závazek právní předchůdkyně žalobkyně dodávat žalovanému energie a související služby na odběrném místě na adrese [adresa žalovaného], a žalovaný se zavázal platit předchůdkyni žalobkyně cenu za dodávky elektřiny. Žalobkyně dále předložila Všeobecné obchodní podmínky dodávky elektřiny a Ceník smluvních pokut a speciálních služeb skupiny [anonymizováno]. Z mimořádné faktury za sdružené služby dodávky elektřiny – konečný účet [číslo] splatné dne 20. 3. 2019 vyplynulo, že předmětnou fakturu vystavila předchůdkyně žalobkyně žalovanému za odběr elektřiny za fakturační období od 7. 6. 2018 do 22. 2. 2019 při spotřebě celkem 0,906 MWh, a to v částce 4 872 Kč. Z upomínky ze dne 23. 8. 2018 vyplývá, že žalovaný byl právní předchůdkyní vyzýván k úhradě dlužné částky ve výši 1 640 Kč do 6. 9. 2018. Z upomínky ze dne 15. 10. 2018 vyplývá, že žalovaný byl právní předchůdkyní vyzýván k úhradě dlužné částky ve výši 3 280 Kč do 29. 10. 2018. Z upomínky ze dne 30. 1. 2019 vyplývá, že žalovaný byl právní předchůdkyní vyzýván k úhradě dlužné částky ve výši 7 435 Kč do 13. 2. 2019. Z upomínky ze dne 27. 3. 2019 vyplývá, že žalovaný byl právní předchůdkyní vyzýván k úhradě dlužné částky ve výši 6 500 Kč do 3. 4. 2019. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] ve znění dodatků 1. a 2. a ve spojení s dílčím předávacím protokolem o postoupení pohledávek soud zjistil, že pohledávka za žalovaným byla postoupena z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni. Z přípisu ze dne 4. 3. 2021 soud zjistil, že postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno. Z výzvy k plnění ze dne 4. 3. 2021 (odeslané dle podacího archu téhož dne) bylo soudem zjištěno, že právní zástupce žalobkyně žalovaného vyzval k zaplacení dlužné částky.
6. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů má soud za prokázané následující skutečnosti: Právní předchůdkyně žalobkyně dodávala žalovanému elektřinu do shora uvedeného odběrného místa, a to na základě Smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny, žalovaný však za dodanou energii neuhradil kupní cenu ve výši odpovídající předmětné faktuře. Pohledávka za žalovaným byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno. Žalovaný byl zároveň písemně vyzván k úhradě dluhu, na výzvu žalobkyně však nereagoval.
7. Podle § 50 odst. 2 věty prvé zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou.
8. Dle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „občanský zákoník“), dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
9. Dle § 1879 občanského zákoníku, věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
10. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny do odběrného místa na adrese [adresa žalovaného] (§ 50 energetického zákona). Žalovaný se ve věci nevyjádřil, nezpochybnil pravost ani správnost listin předložených žalobkyní a sám žádná tvrzení ani žádné důkazy nepředložil. Soud má tedy za prokázané, že žalovaný kupní cenu ve výši 4 872 Kč za odebranou elektřinu v období od 7. 6. 2018 do 22. 2. 2019 nezaplatil. Ode dne následujícího po splatnosti faktury (t.j. od 20. 3. 2019) se žalovaný dostal do prodlení (§ 1968 občanského zákoníku) a žalobkyni tedy vzhledem k prodlení žalovaného s úhradou kupní ceny náleží rovněž úroky z prodlení (§ 1970 občanského zákoníku), a to v zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném v době prodlení. Pohledávka za žalovaným byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] ve znění dodatků 1. a 2. postoupena z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni (§ 1879 občanského zákoníku). Soud proto rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku.
11. Podle § 151 o. s. ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. V dané věci se jedná o řízení zahájené po 1. 7. 2014, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a v němž byla žalobkyni přiznána náhrada nákladů řízení. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 4 872 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.