8 C 84/2022-29 — Okresní soud v Chomutově

Žalobce se svou žalobou domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit mu 594 Kč spolu s úroky z prodlení z této částky za dobu výše uvedenou ve výši 28 Kč. V odůvodnění žaloby uvedl, že s žalovaným uzavřel jako pojistitel s účinností od 30.3.2021 pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo tzv. povinné ručení ohledně vozidla [značka automobilu], [registrační značka]. Pojistné bylo sjednáno ve výši 1 040 Kč čtvrtletně. Žalovaný sjednané pojistné řádně nehradil a za období od 30.3.2021 do 25.4.2021, kdy pojištění z důvodu výpovědi ze strany žalobce zaniklo, žalobci dluží částku ve výši žalované jistiny. Dlužné pojistné za dobu trvání pojištění představuje částku 294 Kč, částku 300 Kč činí poplatek za odeslání upomínky s výstrahou zániku pojištění. Z jednání soudu se žalobce omluvil, žalovaný se, ač řádně a včas předvolán (fikcí na adresu trvalého pobytu shora), k jednání soudu bez omluvy nedostavil. Soud tedy věc projednal a rozhodl s odkazem na § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) v nepřítomnosti účastníků řízení. Žalovaný se ve věci nijak nevyjádřil. Soud provedl důkaz pojistnou smlouvou uzavřenou mezi žalobcem a žalovaným dne 30.3.2021, jež je výše specifikována včetně pojistných podmínek sjednaných jako její součást. Žalovaný se v této smlouvě uzavřené na dobu neurčitou zavázal hradit pojistné ve výši 1 040 čtvrtletně. Dále žalobce předložil předžalobní upomínku adresovanou žalovanému včetně výpisu z pošty svědčícím o jejím odeslání žalovanému před podáním žaloby. Z dopisu ze dne 8.4.2021 je patrno, že tento adresoval žalobce žalovanému s tím, že ve lhůtě dvou měsíců s odkazem na § 2805 písm. a) občanského zákoníku vypovídá předmětnou pojistnou smlouvu k 24.4.2021. Dále žalobce předložil oznámení o zániku pojištění ze dne 26.4.2021 a upomínku dlužného pojistného ze dne 24.5.2021 adresované žalovanému bez doložení jejich odeslání. Dle Sazebníku poplatků žalobce činí poplatek za upomínku k zaplacení dlužného pojistného 300 Kč. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů má soud za prokázané následující skutečnosti: Žalobce uzavřel s žalovaným pojistnou smlouvu, jak je shora uvedeno. Žalovaný pojistné řádně nehradil, ač se k tomu v pojistné smlouvě zavázal, a to v období výše specifikovaném. Dle § 2782 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen občanský zákoník), má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Dle § 2805 písm. a) občanského zákoníku pojistitel nebo pojistník může pojištění vypovědět s osmidenní výpovědní dobou do dvou měsíců ode dne uzavření smlouvy. Shodně pak práva a povinnosti pojistitele a pojištěného pro případ pojištění odpovědnosti z provozu vozidla stanoví zákon č. 168/1999 Sb., zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (§ 12 odst. 1 písm. e) a § 13 odst. 2) s tím, že pojistitel má právo na pojistné do konce kalendářního měsíce, v němž pojištění zaniklo). Dle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi žalobcem jako pojistitelem a žalovaným jako pojistníkem byla uzavřena písemně výše specifikovaná pojistná smlouva. Žalovaný řádně nehradil pojistné ve shora uvedeném období. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, netvrdil tedy a tím méně prokázal, že by provedl jakoukoliv úhradu pojistného žalobci či, že by pojištění zaniklo dříve, než žalobce tvrdí. Žalobce sice přesvědčivě neprokázal výpověď smlouvy, když nijak nedoložil odeslání či doručení výpovědi, nicméně delší trvání pojištění by v řízení o dlužné pojistné bylo k tíži žalovaného, který by byl povinen hradit pojistné ještě vyšší. Žalovaný je povinen uhradit pojistné za celou dobu pojištění (§ 2782 odst. 1 občanského zákoníku, § 13 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb.), resp. v daném případě, kdy jedná o tzv. povinné ručení dle zákona č. 168/1999 Sb. do konce měsíce, kdy pojištění zaniklo. Sjednané pojistné v daném případě činilo 1 040 Kč čtvrtletně, tedy 4 160 Kč ročně, tedy 11,39 Kč denně, za dané období od 30.3.2021 do 30.4.2021 čítající 32 dnů tedy ve výši 365 Kč. Žaloba na dlužné pojistné ve výši 294 Kč je tedy jednoznačně důvodná. Co se týče poplatku ve výši 300 Kč za odeslání upomínky s výstrahou zániku pojištění, shledal soud žalobu nedůvodnou. Pojištění předně dle tvrzení samotného žalobce zaniklo výpovědí, není tedy zřejmé, proč by žalobce zasílal žalovanému upomínku s výstrahou zániku pojištění a takovou ani nedoložil. U upomínky po zániku pojištění pak žalobce nedoložil, že by tuto skutečně odeslal. Proto soud žalobu co se týče částky 300 Kč s příslušenstvím zamítl. Je dále zřejmé, že od dne, kdy žalobce požaduje úroky z prodlení, bylo veškeré předcházející pojistné splatné a žalobci tedy vzhledem k prodlení žalovaného s úhradou pojistného náleží rovněž úroky z prodlení (§ 1970 občanského zákoníku), a to v zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném v době prodlení. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., kdy byl poměr úspěchu a neúspěchu v řízení na obou stranách sporu v podstatě shodný.